Nejde o námět na vědecko-fantastický román, ale o chladnokrevně promyšlenou a vědecky zdůvodněnou vojenskou strategii.

Její podstata spočívá v odpálení několika jaderných náloží v určených bodech uvnitř atlantického a ticho-oceánského zlomu (1). Postačí tři, čtyři v každém z nich v hloubce 1,5 až 2 km. Mohou je tam nenápadně a tajně uložit ponorky s neslyšitelným pohonem.

BUM!

Výbuch vyvolá podmořské zemětřesení, vytvoří se série vln, takzvaných tsunami, které u pobřeží USA dosáhnou výšky až půl kilometru. Úder této vlny na pobřeží spláchne vše na povrchu až do šířky 500 kilometrů ve vnitrozemí. Pokud k výbuchu dojde v o něco větší hloubce než dva kilometry, blízko dna, kde je zemská kůra nejtenčí, magma se dostane do styku s vodou, čímž výbuch mnohonásobně zesílí. Pak může tsunami vyrůst až do výšky jednoho kilometru i více a budou zasaženy oblasti vzdálené od pobřeží přes tisíc pět set kilometrů. Horizontální šířka USA činí 4.680 km. Protože tsunami by přišlo z východu i ze západu, převážná část země, s výjimkou hornatých částí, se octne pod vodou. Na Atlantiku vznikne zpětná vlna, která spláchne západní Evropu. V lepším případě „jen“ zhruba od Hamburgu až po Prahu.

Duchovním otcem novodobé potopy, proti níž ta původní biblická by byla jako psí loužička, je Andrej Sacharov. Ano, onen tolik oslavovaný sovětský disident, obránce lidských práv a nositel Nobelovy ceny míru.

Sovětské vedení vytvořilo interdisciplinární skupinu vědců, aby prozkoumala možnosti a rizika uskutečnění geofyzikální katastrofy, kterou Sacharov navrhl. SSSR ji považoval za optimální útočnou zbraň, jež mu umožní vyhrát válku jedním překvapivým úderem. Navíc naprosto „čistým“. Odpálením náloží nedojde k žádné jaderné zimě, nepřijdou obrovská mračna popela. V této spojitosti mě napadla bizarní myšlenka. Sacharov byl nukleární fyzik, pracoval na vývoji sovětské vodíkové bomby, uvědomoval si neúprosnost jaderné smrti: co když viděl v geofysikální zbrani alternativu? Když už musíte zabíjet, představuji si, že mohl v duchu říct na adresu mocných, dejte obětem šanci. Před tsunami přichází varování, mnozí se mohou zachránit včasným útěkem do vyšší polohy. Jakmile opadne pára po ochlazení, může cyklus života v Americe a Evropě pokračovat.

Poslední fundovanou úvahu o této megazbrani, kterou jsem našel na internetu, napsal před čtyřmi lety profesor plukovník Konstantin Sivkov. Podle něho by se mohla objevit ve výzbroji ruské armády někdy v druhé polovině příštího desetiletí. Jiní vojenští odborníci se si ale myslí, že ji Rusko dalo na zadní hořák. Z řady možných důvodů zmiňme zde tři, o nichž se mluví nejčastěji.

Geofysikální úder by byl technologicky a vojensky nesmírně obtížný i s použitím dnešní špičkové technologie. Představuje velké riziko, protože zpětná vlna by mohla zasáhnout také Rusko, navzdory všemu ujišťování, že nikoliv. Prostředky, které by vyžadoval, by nutně šly na úkor obrany proti odvetnému úderu Spojených států ze základen na cizím území. V tom může být jádro pudla. Neboť prohlašovanou doktrínou současné ruské vojenské strategie je obrana Ruska. Vše pro obranu otčiny, hlásá president Vladimír Putin doma. Už nikdy se nesmí válčit na ruské půdě, varuje „partnery“, jak hezky nazývá USA. Máme mu uvěřit?

Dokud nezařadí oceány do svého arsenálu, proč ne? Třeba už jen z principu předpokladu neviny, neboť nenapadl žádnou zemi. Ale zároveň musíme pozorně a bděle sledovat, v jakém směru se budou vyvíjet ruské zbraně jednadvacátého století. Některé z nich se už začínají zavádět do výzbroje armády. Patří mezi ně například Kinžál – vysoce přesná, hypersonická letecká raketa s rychlostí vyšší než Mach deset, schopná manévrovat na celé dráze letu. Může mít jadernou i konvenční hlavici a je schopná prorazit jakýkoli ochranný štít. Nebo MBR Sarmat, řízená střela určená k odvetnému úderu váží dvě stě tun, která může mít až čtyřicet bojových a klamných hlavic různého typu včetně hypersonických, a dolet má mít až třicet tisíc kilometrů. Je tedy schopna letět k cíli i z neočekávané strany , třeba na USA přes jižní pól. Hm, nazvali byste tyhle zbraně obranné? Nejspíše jsou dvojsečné. Pro útok a pro odvetu.

Počátkem září president Putin prohlásil, že nabídl presidentovi Trumpovi možnost koupě obou ruských hypersonických řízených střel, aby zabránil novému kolu americko-ruských závodů ve zbrojení, které odstartoval skon smlouvy o stažení raket krátkého a středního doletu z Evropy (INF). Putin dodal, že Trump odmítl, protože Spojené státy pracují na vývoji vlastních.

Pravda nebo ne, tahle historka ve mně vyvolala vzpomínku na fotografii Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova, jak v prosinci 1987 sedí vedle sebe v Bílém domě jako dva školáci a svým podpisem stvrzují INF, vykazující smrtonosné americké Pershingy a sovětské SS 20 z Evropy. Dva nejvyšší představitelé dvou nesmiřitelných světů. Arci-kapitalista a arci-komunista. Přesto našli společnou řeč ve vyšším zájmu - zabránit, abychom nebyli zbombardováni do věku kamenného. Žel, ne navždy, ale žili jsme třicet let v klidu a pokoji.

Z té vzpomínky vzešla křehká, tetelivá naděje, že současný nástup super zbraní by mohl vytvořit podmínky pro nový jaderný i smluvní pat, který nám všem umožní další a co nejdelší období a míru a poměrného bezpečí. Za předpokladu, že se najdou státníci, kteří pochopí výzvu století a že se jim podaří tyto nové zbraně obklopit náležitým mezinárodním smluvním kodexem.

Pak dnešní nebezpečné úvahy o možné porážce protivníka s použitím konvenčních zbraní, s případnou posilou jedné či dvou jaderných bombiček, zcela vymizí. To zabrání takzvané Velké válce, která by zcela určitě skončila jako jaderná a globální. Bude to dlouhá, obtížná cesta, plná tápání i bloudění, nadějí i zklamání. Vezměme si s sebou kompas - varování Alberta Einsteina, že třetí světová válka bude jaderná, tu čtvrtou povedou lidé dřevěnými kyji.

(1) Středooceánský zlom vytváří na mořském dně typickou vnitřní charakteristiku členění dna, kde se vždy vyzdvihuje nad okolní abyssální (hlubokomořské) plošiny do výšek okolo 3 km. Šířka zlomu dosahuje řádově stovky km. Transformní zlomy jsou místy vzniku podmořských zemětřesení, během kterých může dojít k sesuvům a vzniku vln tsunami. (Wikipedie)