Odmítli s ním létat, aerolinka ho podržela. První černoch pilotem

Young se narodil 12. března 1919 v Severní Karolíně. V roce 1929 se rodina přestěhovala do Oberlinu v Ohiu. Young po ukončení střední školy propadl létání, a neváhal do něj investovat veškeré své vydělávané peníze. Na Štědrý den 1937 absolvoval svůj první let. Licenci PPL (pilotní průkaz pro letadla s větší hmotností než 450 kg a nebo letadel s větším počtem pasažerů než dva, včetně pilota) získal v roce 1939. Jenže snaha prosadit se jako pilot černé pleti se míjela účinkem. 

Temný den letecké společnosti NYA Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující Havárie N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5.1977.

Změnu přinesla až mezinárodní situace a na horizontu se jevící druhá světová válka. Americká vláda od druhé poloviny 30.let dotovala výcvikový program pro nové civilní piloty, a tak Young v roce 1940 získal práci instruktora v Coffey School of Aeronautics v Chicagu. 

V roce 1941 byl americkým letectvem vybrán, aby jako příslušník 66th Army Air Forces Flight Training Detachment trénoval afroamerické piloty v nově ustavené 99. stíhací peruti, jejíž piloti i pozemní personál získali přezdívku „Tuskegee Airmen“, spolu s příslušníky 332. stíhací a 447. bombardovací skupiny Letectva armády Spojených států USAAF. Young během válečných let předal své zkušenosti více než 150 pilotům, z nichž většina bojovala převážně v Evropě.

Po válce se Young pokoušel najít zaměstnání v civilním letectví, ale do jeho snažení, tak jako jiným, zasahovala otevřená i skrytá segregace. Od roku 1946 létal v Karibiku, v Port Au Prince na Haiti se neúspěšně pokoušel provozovat vlastní leteckou školu. 

Založil rodinu, ale udržet si práci v oboru, pro který byl předurčen, znamenalo častá stěhování. Na druhou stranu Young díky odmítání a krátkodobým příležitostem nasbíral cenné letecké zkušenosti napříč celou Severní Amerikou. 

V Texasu získal licenci Airline Transport Rating, která jej přivedla i do kokpitu čtyřmotorového Douglasu DC-4. V roce 1954 se v Massachusetts naučil pilotovat vrtulníky. Od Kanady až po Panenské ostrovy vystřídal řadu soukromých společností, a každá práce posouvala jeho letecké zkušenosti.

V době, kdy se hlásil k NYA jako pilot vrtulníku, byl excelentní kandidát. Měl nalétáno 7 000 hodin, z toho přes 200 na helikoptérách, což vzhledem ke krátké existenci tohoto druhu létání nebylo málo. NYA však požadovaly minimální nálet 500 hodin. 

Po odmítnutí si Young našel práci na Panenských ostrovech, kde jej však krátce na to zastihl dopis s novou nabídkou NYA, která po nákupu větších, dvanáctimístných vrtulníků S-58 C poptávala kopiloty.

Sikorsky S-58ET N59330 na heliportu 34. ulice Východní

Někteří kolegové s ním odmítli létat

Ve svých 37 letech se Perry Young stal 17. prosince 1956 prvním afroamerickým pilotem, který získal zaměstnání u americké pravidelné letecké společnosti. Po přijetí následoval několika týdenní výcvik, ale již pátého února 1957 uskutečnil Young svůj první komerční let s cestujícími. 

Noviny The New York Times otiskly reportáž s jeho citací o tom, že ve své nové kariéře si nese dva cíle: otevřít dveře ostatním pilotům černé pleti a v budoucnu získat zaměstnání u velkého amerického dopravce.

Oznámení z časopisu Pilot - Jet Magazine, vydání 12/1956.

I když se prolomením segregace NYA ukázaly v roce 1956 jako moderní společnost, dva Youngovi kolegové s ním zpočátku odmítali létat. NYA však rychle expandovala a natolik trpěla nedostatkem personálu, že Youngovo přijetí odmítala zpochybnit, navíc se za jeho letecké kvality dokázala postavit. Nejlepším důkazem pak bylo, že Young se v řádu několika týdnů přesunul do kapitánského sedadla.

Perry Henry Young Jr. létal u NYA 23 let. Po jejím bankrotu v roce 1979 se stal šéfpilotem Island Helicopter Corporation, kde létal až do března 1986, kdy ve věku 67 musel na základě pravidel FAA s létáním skončit. O létání, které po celý svůj život miloval, se nikdy nepřestal zajímat. Zemřel osmého listopadu 1998 v Middletownu, ve státě New York, ve věku 79 let.