Kladno - město pro kvalitní život

Prezident republiky propůjčil Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, in memoriam generálporučíkovi Jaroslavu Selnerovi, veliteli 3. československé samostatné brigády v Sovětském svazu a hrdinovi od Tobruku, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající velitelskou a bojovou činnost.

Návrh na vyznamenání podali společně Dan Jiránek, primátor města Kladna, kde se Jaroslav Selner narodil, chodil do školy a později pracoval a starosta Brandýsa nad Labem Vlastimil Picek. S Brandýsem Jaroslava Selnera spojuje rodiště jeho maminky, předválečná služba v místní posádce a nakonec hřbitov ve Staré Boleslavi, který je místem jeho posledního odpočinku. Paralelně obdobně koncipovaný návrh v Poslanecké sněmovně prosazoval Vojtěch Munzar. Ten byl dolní komorou Parlamentu ČR velkou většinou přijat.

„Jaroslav Selner patří mezi nejúspěšnější československé generály, bojující ve 2. světové válce za svobodu a nezávislost naší vlasti, v pravém smyslu se dá nazvat hrdinou. Svou statečností a osobní silou je vzorem pro všechny generace. Udělením čestného občanství Statutárního města Kladna v roce 2009 a včerejším vyznamenáním prezidentem republiky se definitivně napravila smutná skutečnost, že jeho nezištné činy byly prakticky zapomenuty. Podle vyprávění pamětníků byl generál Selner výjimečný, statečný a inteligentní člověk ryzího charakteru, osobnost, stojící si pevně za svými názory. Statutární město Kladno si tohoto svého významného rodáka opravdu velmi váží. V Kročehlavech je po něm pojmenovaná nová ulice, budovu zdejšího gymnázia zdobí jeho pamětní deska, stal se i nedílnou součástí galerie osobností v prostorách kladenské radnice, “ řekl Dan Jiránek, primátor Kladna. „Jsem velmi rád, že návrh můj a starosty města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Vlastimila Picka prezident republiky zohlednil a generálu Jaroslavu Selnerovi udělil vyznamenání nejvyšší – Řád Bílého Lva, “dodal Jiránek.

Generálporučík Ing. Jaroslav Selner (narozen 5. 5. 1906, zemřel 11. 1. 1973)

Kladenský rodák, plukovník generálního štábu, velitel 3. československé samostatné brigády v SSSR, později generálmajor, náčelník katedry taktiky na Vysoké válečné škole v Praze, nositel čtyř československých válečných křížů 1939, Řádu Britského impéria, Kříže československého Řádu Bílého Lva „Za vítězství“, Řádu Slovenského národního povstání I. třídy, sovětského Řádu rudé hvězdy, rumunského Řádu Královské koruny, Československé vojenské pamětní medaile se štítkem FR-VB-SV-SSSR, Československé pamětní medaile Za zásluhy I. stupně, Československé pamětní medaile Za chrabrost před nepřítelem, sovětské medaile Za osvobození Prahy, britské medaile Africa Star, sovětské medaile Za vítězství nad Německem, britského vyznamenání The 1939 – 1945 Star a Dukelské pamětní medaile.

Po absolvování reálného gymnázia v Kladně a Pěchotního učiliště v Hranicích zastával řadu velitelských a štábních funkcí v prvorepublikové armádě. Po okupaci Československa se v roce 1939 zapojil do odboje ve vojenské organizaci Obrana národa, poté uprchl přes Slovensko a Jugoslávii na Střední východ a stal se příslušníkem československého praporu, jemuž velel plukovník Karel Klapálek. Bojoval v obleženém Tobruku a po přemístění československého protiletadlového pluku do Anglie pracoval ve zpravodajském oddělení exilového ministerstva obrany, jehož náčelníkem byl jeden z nejslavnějších zpravodajců dějin 2. světové války, plukovník František Moravec. Koncem roku 1944 následoval na vlastní žádost svého bývalého velitele Karla Klapálka k československým jednotkám v Sovětském svazu. Stal se náčelníkem štábu 3. československé samostatné brigády, které generál Klapálek velel a později, po bojích na Dukle, převzal její velení. 3. československá samostatná brigáda se pod jeho velením mimo jiné vyznamenala v druhém největším válečném střetu na území vymezeném bývalým Československem - v bojích o Liptovský Mikuláš.

V roce 1951 byl propuštěn z Československé lidové armády. Několik let nuceně fáral v Ostravě, poté pracoval v kladenských ocelárnách, jako posunovač na dráze, učitel a později dokonce zástupce ředitele učňovské školy. V roce 1968 byl částečně rehabilitován. Před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 pracoval jako tajemník na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Odtud počátkem roku 1969 odešel, okupaci velice těžce nesl, s ní zmizela jeho poslední naděje, že on i další spolubojovníci se dočkají skutečné rehabilitace, uzavřel se do sebe a záhy umírá.

V roce 1991 byl tehdejším prezidentem Václavem Havlem povýšen do hodnosti generálporučíka in memoriam.

Čestné občanství Statutárního města Kladna in memoriam udělilo na návrh primátora města Dana Jiránka zastupitelstvo města Jaroslavu Selnerovi 22. září 2009, z rukou primátora města jej převzal syn válečného hrdiny - Jaroslav Selner ml.