"S rozšířením pravomocí praktických lékařů počítá reforma primární péče. Cílem je, aby praktik pomohl pacientovi s co největším množstvím problémů. Pro pacienty je to komfortnější, protože ušetří čas i peníze za dojíždění, uleví se specialistům, kteří budou mít více času na komplikovanější pacienty, a zkrátí se tím i čekací lhůty na specializovaná vyšetření," říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

"Nově se budeme starat o pacienty s prediabetem, což je stav, který předchází cukrovce 2. typu. Pokud jej včas zachytíme a s pacientem intenzivně pracujeme, můžeme nástup diabetu oddálit, nebo jej dokonce úplně odvrátit," popisuje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Diabetem trpí v tuzemsku už milion lidí a číslo každoročně roste. Na léčbu této nemoci a komplikací, které s sebou nese, míří až 15 % nákladů českého zdravotnictví.
Další novinkou, s níž se pacient v ordinaci svého praktického lékaře potká, budou například testy na odhalení hluboké žilní trombózy, plicní embolie, akutního srdečního selhání či včasný záchyt demence.

Dle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) žije v Česku asi 102 tisíc lidí s demencí, 62 tisíc z nich má Alzheimerovu nemoc. Skutečný počet pacientů je však podle odborníků mnohem vyšší. Na nemoc se totiž ve většině případů přichází až v pokročilé fázi, kdy už nezabírá léčba. "Pomocí jednoduchého testu je praktický lékař schopný odhalit demenci i v časném stadiu, kdy je možné nasazením správné léčby snížit rozvoj nemoci a zachovat soběstačnost pacienta po delší dobu," vysvětluje doc. Býma. Vyšetření budou praktičtí lékaři provádět všem lidem starším 65 let.

Praktici upozorňují na to, že by zvládli mnohem více činností mnohem levněji, brzdí je ale přetrvávající omezení na předpisy léků. "Ze slíbených 60 léků zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv uvolnil pro předepisování v ordinaci praktického lékaře pouhých 10 %. Zbytek stále zůstává výhradně v rukou specialistů a týká se to bohužel i léků na demenci," upozorňuje doc. Býma.

Vášnivou debatu povedou praktici v kongresových kuloárech - kvůli elektronické neschopence. S podobou, ve které ji budou muset praktičtí lékaři od 1. ledna 2020 povinně používat, totiž zásadně nesouhlasí. "Místo logicky očekávané úspory času naopak e-neschopenka lékařům práci přidělá. Po zadání do systému budeme muset nadále část neschopenky tisknout, a dokonce některé rubriky i vypisovat ručně, což je po více než osmi letech příprav opravdu úsměvné. Plánovaná podoba tak zásadně nesplňuje základní myšlenku elektronizace zdravotnictví - snížit administrativní zátěž a náklady," říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL ČLS JEP. Lékařům také vadí to, že dva měsíce před spuštěním e-neschopenek není jasné, kdo bude vedení pracovní neschopnosti platit. Požadují, aby jim práci proplácelo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které MPSV lékařům ukládá. "Bohužel ze strany MPSV jsme se žádného vstřícného kroku zatím nedočkali. Tragikomické je, že resort MPSV na jedné straně práci neplatí a tvrdí, že pro ně lékaři vlastně nepracují, na druhé straně ale lékaře může za chyby pokutovat." dodává MUDr. Mucha.

Dalšími tématy tradičního sjezdu praktických lékařů bude například venkovské lékařství, péče o pacienty se syndromem dráždivého tračníku nebo léčba deprese. Konference začíná v Kongresovém centru Zlín ve středu 6. 11. a končí v sobotu 9. 11.