Mezi alternativními palivy v Česku dominuje s velkým náskokem LPG

Celkový počet veřejných tankovacích míst se v Česku letos poprvé dostal přes 4 000. Zatímco však počet standardních čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty v Česku stagnuje, síť LPG stanic neustále roste. Na konci září bylo v Česku evidováno celkem 2 831 standardních veřejných čerpacích stanic a k tomu 955 čerpacích stanic LPG. Plnicích stanic CNG je v Česku 186. LPG má potenciál již dnes výrazně omezovat emise z dopravy do doby, než se prosadí bezemisní pohony.

Počet míst, kde lze natankovat palivo, je v Česku rekordní, aktuálně činí 4 006 stanic. Nepřibývají ale standardní čerpací stanice nabízející benzín a naftu. Jejich počet za poslední rok vzrostl pouze o jednu na 2 831, zatímco čerpacích stanic LPG neboli autoplynu či propan-butanu přibylo od konce loňského léta 19 na celkový počet 955. Pro srovnání: plnicích stanic CNG je 186. Údaje vyplývají z Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR. Aktuální statistiku publikovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na začátku října.

Podle MPO si je třeba uvědomit, že rostoucí celkový počet neznamená větší hustotu sítě čerpacích stanic. Jejich evidence se vytváří na základě vlastníka, zvláště u veřejných LPG stanic často umístěných v areálech standardních pump tak dochází k tomu, že na jedné adrese bývají evidovány dvě čerpací stanice. „S rozšiřující se sítí LPG stanic se tak dá předpokládat, že takových případů bude přibývat. Hustota čerpacích stanic v Česku patří k nejvyšším v Evropě, takže než aby se zvyšovala, bude se spíše rozšiřovat nabídka různých paliv na stávajících benzínkách,“ předpokládá Ivan Indráček, předseda České asociace LPG (ČALPG).

Na evropských silnicích jezdí více než osm milionů osobních vozidel na propan-butan, což představuje tříprocentní podíl na celkovém počtu. V Česku je situace podobná a na autoplyn jezdí dle odhadů ČALPG asi 170 tisíc vozů. V žebříčku alternativních paliv tak LPG jednoznačně dominuje. „Hlavní předností LPG je, že na rozdíl od jiných alternativ již disponuje prověřenou technologií, infrastrukturou i fungujícím trhem. S patřičnou podporou by mohl jeho podíl na trhu dále růst až na pět procent, což by již v krátkodobém a střednědobém horizontu pomohlo výrazně omezit emise z dopravy,“ vysvětluje Ivan Indráček. „Je třeba zdůraznit, že LPG nemá ambici ostatní alternativní pohony nahradit. Dokud se však více neprosadí vozidla s nulovými emisemi, což je dlouhodobá záležitost, je LPG logickou volbou,“ dodává Ivan Indráček.

Podle dokumentu Vize pro LPG, který nedávno publikovala Evropská asociace LPG (Liquid Gas Europe), by mohl podíl LPG vozidel na trhu do roku 2040 dosáhnout k 10,7 procenta. Podle tohoto scénáře by pak vozy na LPG do roku 2050 pomohly snížit emise ze silniční dopravy o 401 milionů tun CO₂, 5 913 tun prachových částic a 459 tisíc tun NO_x. Česko se nicméně nedávno rozhodlo, že podpoří jen vybraná alternativní paliva. Nová legislativa totiž zavedla osvobození od dálničních poplatků pro elektromobily, výraznou slevu pro CNG automobily, ale vozy LPG z této symbolické podpory vynechala.

•••

Vozy na LPG jsou na evropském trhu dostupné asi v 60 modelech, český trh v nabídce nových vozů bohužel zaostává. Na LPG verzi však lze přestavět většinu benzínových aut, a to za poměrně nízké náklady – obvykle 15 až 40 tisíc korun. Vlastnictví a provoz vozidla s pohonem na LPG přináší ve srovnání s motorem na benzín či naftu nižší náklady, litr LPG je navíc v Evropě v průměru o 57 procent levnější než benzín a o 53 procent levnější než nafta. K tankování mají řidiči LPG vozů v celé EU k dispozici celkem 31 tisíc čerpacích stanic, přímo v Česku jich funguje 955. LPG se rovněž začíná objevovat v kombinaci s elektromotorem pro pohon hybridních vozidel a nové bioLPG má potenciál snížit emise CO₂ až o 90 procent.