I po dvou porážkách měla šanci udržet se na Turnaji mistryň, ale náročnou misi nezvládla. Světové jedničce Ashleigh Bartyové podlehla 4:6, 2:6.
„Moje nastavení bylo dobré. Jít hrát proti světové jedničce je vždycky něco extra, snažila jsem se to vzít s menším stresem,“ líčila. „Někdy bojuju vevnitř sama se sebou a je to hrozně těžké. Chtěla jsem vyhrát, dala jsem do toho všechno. Mrzí mě to. Ale už se s tím nedá nic dělat.“
Sezona vám právě skončila. Jste ráda?
Upřímně, docela jo. Byla celá náročná. Když už je konec, beru to - na druhou stranu jsem tady takhle rychle končit nechtěla a myslím, že jsem hrála docela dobrý tenis, hlavně v prvním zápase (proti Naomi Ósakaové).
Co chybělo proti Bartyové?
Bylo to hrozně těžké zvládnout mentálně i fyzicky. První set byl hodně vyrovnaný, ale jakmile došlo na důležité míče, ona třeba výborně zaservírovala. Bylo těžké je urvat. Celkově byla rozhodně lepší než já. Nějak jsem úplně nedokázala najít rytmus.
Podepsaly se na vás předchozí duely?
Mám za sebou dva třísetové zápasy, což nebylo jednoduché nejen pro tělo. Tím, že jsem oba prohrála, to bylo náročné i psychicky. A když člověk není stoprocentní, proti světové jedničce se hraje těžce. Šance jsem měla. Jasně, že jsem zklamaná. Ale je to tak.
  |
Jakým slovem byste tenisový rok 2019 charakterizovala? Zvláštní?
No, jako u mě každý jiný... Tím, že jsem se dostala sem, to byla výborná sezona. Finále grandslamu je taky skvělé, zvlášť po takové době; zase si v něm zahrát bylo něco neuvěřitelného, i když to po prohře bolelo. Vyhrála jsem dva turnaje, bohužel jsem se pak zranila, takže jsem léto v Evropě trochu propásla. Nedá se nic dělat.
Cítíte zlepšení?
Minulý rok jsem vyhrála spoustu titulů, navíc na každém povrchu, byla to skvělá sezona. Zároveň jsem neměla žádný úspěch na grandslamu a letos se to trochu otočilo... Já to mám vždycky nahoru dolů. Asi už to ke mně patří. Jinak mám pocit, že se můj tenis konstantně zvedl - a to se počítá.
Myslíte už na příští rok?
Upřímně, moc ještě ne. Vím, že je tam olympiáda, vím, kdy zhruba začínám v Austrálii. Ale to je tak všechno.
Kolik volna vás čeká?
Zhruba dva až tři týdny, což by mělo stačit. Nejsme ve finále Fed Cupu, který znamená o týden kratší dovolenou. Těším se na to, že chvíli vůbec nebudu myslet na tenis. Hned zítra s tím začnu! A taky na to, že strávím víc času s rodinou. A pak zase do práce...
Znamenal Turnaj mistryň loučení s rukávem na vaší levačce?
Doufám, že jo. Už to fakt nechci.
