Prezidentova slova si totiž vyložila jako faktické uznání nezákonného referenda z března 2014, kdy se drtivá většina lidí vyslovila pro připojení k Moskvě.
Kolem proruských Tatarů na Hradě krouží ukrajinská tajná služba. Český velvyslanec byl ‚na koberečku‘ |
Hrad sice jakékoli schvalování anexe Krymu odmítl, událost, na kterou jako první upozornil Deník N, ale způsobila diplomatickou roztržku, šetří ji tajné služby a ukazuje na zajímavé vazby mezi proruskými aktivisty.
Ty Hrad vnímá zjevně lépe než české opoziční politiky, z nichž mnozí žádné pozvánky na předávání státních vyznamenání už dlouho nedostávají. „Přátelíme se a společně pracujeme s podkarpatskými Rusíny, udržujeme vzájemné vztahy, hájíme principy míru a družby národů, a tak se nám dostalo pozvání z prezidentské kanceláře,“ řekl LN Rustěm Nimetullajev, zástupce šéfa organizace Krymská jednota a zároveň svého otce Sejtumera Nimetullajeva.
Věční rebelové
„Zájmy krymských Tatarů jsou spojené s Ruskem,“ hlásá z internetové stránky Krymské jednoty usmívající se Vladimir Putin. Organizace má být podle agentury TASS protiváhou „medžlisu“, neformálnímu krymskotatarskému parlamentu a samosprávnému orgánu, který ruské úřady po anexi jako extremistický zakázaly. Medžlis přesto funguje v podzemí a velká část krymských Tatarů, již mají za sebou jako národ otřesnou zkušenost stalinské deportace, se na ruskou správu poloostrova dívá skepticky.
Hrad pozval na oslavy i prokremelské aktivisty z Krymu. Ti tvrdí, že Zeman uznal obsazení Ruskem |
Dvěstěpadesátitisícové muslimské etnikum se jasně postavilo proti anexi poloostrova, a jsou tak cílem razií, zatýkání i soudních procesů. Poslední vlna proběhla v létě, kdy se ve vazbě ocitlo osm lidí s obviněním z příslušnosti k islamistické skupině Hizb ut-Tahrir. Jde už o několikátý proces tohoto druhu, podle Kyjeva i ochránců lidských práv není ve hře terorismus ani fanatický islám, ale snaha dostat do vězení občanské aktivisty a národ zdiskreditovat. Osm až sedmnáct lidí pak v posledních pěti a půl letech ruské správy beze stopy zmizelo.
Zatímco medžlis se snaží o represích informovat a jejich obětem pomáhat, proruská Krymská jednota ho viní z financování Západem. „Loni dostal na destabilizaci Krymu od USA 250 milionů dolarů!“ prohlásil Nimetullajev před časem na tiskové konferenci. „Když je nějaká organizace zakázána, tak se prostě nesmí porušovat zákony,“ obhajuje zásahy bezpečnostních složek vůči krajanům.
Ačkoli do Prahy dostali pozvánku i se ženou Tamilou Bezazijevovou, která v Krymské jednotě působí jako vedoucí dobročinných projektů, nakonec jela jen ona. „Bydlí v Moskvě, má ruský pas, schengenské vízum, přicestovala naprosto legálně,“ reaguje Nimetullajev na informaci, že zákonnost cesty bude teď zkoumat ukrajinská tajná služba SBU. Odmítá přitom, že by měli Zemanovo vyjádření jakkoli překroutit nebo zneužít. „Záleží na tom, jak to berete. On jako jediný ze západních politiků říká, že je třeba začít o Krymu rozhovory,“ říká.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí považuje Krymskou jednotu za loutkový spolek řízený Moskvou. Spojení krymských Tatarů s proruským křídlem podkarpatských Rusínů s vazbami na Česko je ale poměrně novým fenoménem a přináší efekt v podobě mediálního a politického rozruchu. „Věřím tomu, že Zeman ani nevěděl, koho si zve, podsunuli mu to z Ruska,“ uvedl pro LN krymskotatarský lídr a někdejší dlouholetý předseda medžlisu Mustafa Džemilev. „Je na tom vidět, jakou je v rukou Putina loutkou,“ dodává.
