Nejen nahrávka policisty. K otevření vyšetřování smrti Jana Masaryka přispěla i nová analýza pádu

Nejen nahrávku policisty Vilibalda Hofmanna budou policisté prověřovat v souvislosti se znovuotevřením případu smrti Jana Masaryka. Na stůl dostali také nový podnět od badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu těla tehdejšího ministra zahraničí, jehož smrt zůstává i po více než 70 letech neobjasněná. Dvojice došla k závěrům, že Masaryk mohl z okna vypadnout i bez použití vnější síly. Redakci iROZHLAS.cz to řekl státní zástupce Michal Muravský.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

„Víceméně současně s tím široce medializováním podáním, které poukazuje na nahrávku výpovědi policisty Vilibalda Hofmana, jsem obdržel podnět jistých badatelů, kteří se znovu zabývali mechanismem pádu těla Jana Masaryka. Předložili mi elaborát, kde jsou zdokumentovány jejich experimenty a výpočty. Tento podnět jsem rovněž předal Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby se tím zabývali,“ řekl serveru iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Muravský.

Smrt Jana Masaryka se bude znovu vyšetřovat. Důvodem je nahrávka, na niž upozornil Český rozhlas

Číst článek

Ten v minulém týdnu nařídil znovu otevřít případ záhadné smrti československého ministra zahraničí, který zemřel v noci z 9. na 10. března 1948.

Muravský k rozhodnutí dospěl na základě unikátní nahrávky, o jejímž nálezu na začátku října informoval Český rozhlas Plus. Na ní je zachycena výpověď policisty, který byl na místě činu jako jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo.

Zkoumání pádu

Druhý podnětem k otevření vyšetřování podali Martin Čermák a Jan Špička rovněž na začátku října. Dvojice badatelů se zabývala tím, zda mohl Masaryk z okna vypadnout či vyskočit sám, nebo zda jeho tělo z okna musel někdo vystrčit.

Pro Čermáka je zkoumání okolností smrti Masaryka osobním koníčkem už bezmála deset let. Na začátku podle něj bylo setkání s člověkem, který Masaryka znal osobně, a společná návštěva jeho bytu v Černínském paláci.

„Náš podnět na základě několika místních šetření - v Černínském paláci, analýz tvrdých faktů, exaktních výpočtů a simulací - dochází k závěru, že k dosažení zdokumentované finální polohy těla Jana Masaryka nebylo nutně zapotřebí vnější síly, což je v přímém rozporu se závěrem posledního oficiálního vyšetřování případu,“ uvedl Čermák pro iROZHLAS.cz.

Okno koupelny bytu Jana Masaryka | Foto: Vojtěch Man

Dosud poslední vyšetřování, které proběhlo mezi roky 2001 a 2003, bylo uzavřeno jako vražda s neznámých pachatelem. Vycházelo se přitom i z posudku znalce z odvětví forenzní biomechaniky Jiří Strause. Ten biomechanickým zkoumáním určil, že k pádu Jana Masaryka z okna západní koupelny bytu na nádvoří Černínského paláce došlo působením vnější síly. Vyloučil tak spontánní pád.

Pád Jana Masaryka byl iniciován vnější silou, vycházíme z exaktních experimentů, říká kriminalista

Číst článek

Tento závěr nyní dvojice na základě fotografie z 10. března 1948 a náčrtku kriminální ústředny z následujícího dne vyvrací. Podle Čermáka vycházejí z mechaniky, konkrétně šikmého vrhu, a také simulace s využitím softwaru Virthuman, který jako víceúčelový lidský model slouží pro simulaci různých typů nárazu.

„Pomocí dvou přístupů prokazujeme, že finální polohy mohl Jan Masaryk dosáhnout vlastními silami, tedy bez nutnosti vnější síly, a to dokonce několika způsoby. Současně také určujeme místo posledního kontaktu Jana Masaryka s budovou Černínského paláce, průběh pádu a dopadu Jana Masaryka na 2. nádvoří a vyvracíme možnost vyhození či vystrčení Jana Masaryka z okna,“ popsal Čermák.

Dvojice je proto přesvědčena, že se buď nejednalo o vraždu, nebo k ní došlo jiným způsobem, než ukazují závěry posledního vyšetřování. „Proto je případ úmrtí Jana Masaryka třeba znovu otevřít a důkladně jej vyšetřit s využitím nejmodernějších metod a přístupů, které nebyly v době předchozích vyšetřování k dispozici,“ dodal.

Unikátní nahrávka

Zkoumat budou policisté také dosud nezveřejněnou nahrávku. Policista Vilibald Hofmann ji nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, říká policista na unikátní nahrávce o smrti Jana Masaryka

Číst článek

„Když mu tu fotku ukázali, tak řekl: ‚To není původní, to je upravené.‘ Čili bylo jasné, že to je dodatečně udělané,“ vzpomíná nyní pětadevadesátiletý Jindřich Grulich, jehož manželka Milena byla Hofmannovou sestřenicí.

Jako jeden z důkazů Hofmann zmiňuje kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře sesbíral do kapesníku a umístil vedle těla. Na fotografiích ale kapesník s kůstkami chybí. Liší se také časové údaje uváděné oficiálně a Vilibaldem Hofmannem.

Že byl Hofmann na místě činu jako první, potvrzuje také badatelka Václava Jandečková, kterou Grulich na nahrávku upozornil a která nové vyšetřování inciovala: „Vilibald Hofmann byl ráno 10. března 1948 povolaný do Černínského paláce jako první policista. Měl zajistit vchody a místo činu.“

Za unikátní považuje nahrávku i Čermák. „Potvrzuje, že bylo velmi pravděpodobně manipulováno s časovými údaji - nalezení těla, stanovení času smrti a podobně. Co se týká fotografií těla Jana Masaryka a prohlášení pana Hofmanna, že se nejedná o původní snímek - již od roku 1968 je ze svědeckých výpovědí zřejmé, že původní poloha Jana Masaryka byla na boku. Onou úpravou těla k fotografování bylo tedy nejspíš přetočení na záda při ohledání a následné zatlačení víček očí a zavření úst,“ uvedl s tím, že těmito skutečnostmi ve svých analýzách počítali.

Sebevražda, náhoda, vražda?

Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda, nebo úmyslné zabití.

V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.

Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Všechna dosavadní vyšetřování se ale shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme