Hlavní obsah

Johnson odložil zveřejnění zprávy o ruských penězích v britské politice. Ven se dostane až po volbách

Britský premiér Boris Johnson.

Reklama

Britská vláda odmítla zveřejnit potenciálně výbušný dokument zpravodajského výboru parlamentu o ruské hrozbě pro Británii. Úřad premiéra Borise Johnsona dnes podle Guardianu potvrdil, že zprávu před zítřejším rozpuštěním parlamentu nezveřejní. Na veřejnost se tak zpráva dostane nejdříve po volbách.

Článek

Obava autorů zprávy i opozice, že britská vláda v čele s Borisem Johnsonem dokument schválně zadržuje, se tak podle Guardianu naplnila. Zpráva se zabývá penězi, které z Ruska proudí rovnou do britské politiky – podle investigativní novinářky Carole Cadwalladrové do všech britských institucí.

Z ruských zdrojů má čerpat zejména vládní Konzervativní strana. Právě sponzoring Toryů ze strany Ruska je ožehavým tématem už nějakou dobu. Britská BBC vydala na začátku letošního roku přehled jejich nejštědřejších donátorů, na finančních darech získali konzervativci v posledních měsících roku 2018 necelých pět milionů liber. A podíl na tom mají i Rusové.

Třeba bankéřka Ljubov Černuchinová, mimochodem manželka jednoho z bývalých ruských ministrů, Torye v říjnu zasponzorovala zhruba 147 tisíci liber. To je v přepočtu přes čtyři miliony korun. Černuchinová je ostatně pravidelným dárcem. Za posledních pět let její štědrost vyšplhala ke skoro 876 tisícům liber, což je necelých 26 milionů korun.

Spor ohledně darů od ruských oligarchů a jejich blízkých hýbal Británií i před rokem na jaře. A to po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Prosbu nepřijímat dary od ruských dárců vyjádřila Marina Litviněnková, vdova po bývalém sovětském agentovi a ostrém kritikovi Kremlu Alexandru Litviněnkovi, který v Británii zemřel v roce 2006 na otravu poloniem.

Právě smrt Litviněnka, z níž Británie viní Rusko, diplomatické vztahy mezi zeměmi ochladila. A pokus o otravu Skripala v britském Salisbury setrvání na bodu mrazu ještě utužil. „Musíte si dávat velký pozor na to, s kým se přátelíte,” řekla tehdy Litviněnková podle britského serveru The Independent.

Tehdejší kancléř Philip Hammond ale její prosbu odmítl. Konkrétně zamítl vrátit přes 800 tisíc liber, které Toryové od léta 2016 sbírali od dárců z Ruska. A to i přesto, že tehdejší premiérka Theresa Mayová při nástupu do funkce právě před třemi lety slíbila, že se strana od takových donátorů bude držet dál.

Kde se vzalo 8 milionů liber jako dar pro Leave.EU?

Nezveřejněný dokument bezpečnostního a zpravodajského výboru britského parlamentu se zabývá i ruským vlivem na výsledek brexitového referenda v červnu roku 2016. Svou roli měl v celém procesu sehrát i Arron Banks, pravá ruka Nigela Farage a spoluzakladatel probrexitové kampaně Leave.EU. Brit podle informací The Guardian dostal od ruského velvyslance v Británii nabídku investovat do obchodu se zlatem, což ale nakonec odmítl. Finanční vazby na Rusko Banks ostatně odmítá soustavně.

Banks čelil podobným nařčením už v roce 2018. Poslanci z několika parlamentních výborů uvedli, že donátor euroskeptické strany UKIP daroval probrexitové kampani Leave více než osm milionů liber, což je největší politický dar v britské historii. Banks podle nich nedokázal obhájit zdroje těchto financí. Zejména to, jestli mají britský původ.

Na jaře Bankse právě kvůli nejasnému původu osmimilionového balíčku pro kampaň vyšetřovala Národní kriminální agentura. Ta na konci září podle BBC vyšetřování ukončila s tím, že kampaň Leave.EU ani její spoluzakladatel zákon neporušili. Respektive že pro to agentura nemá důkazy.

Opozice: co vláda schovává?

Padesátistránkový text, na němž pracoval zpravodajský a bezpečnostní výbor britského parlamentu, měl kabinet původně schválit minulý čtvrtek, do konečný termín vyprší zítra.

Finálním dnem je úterý, kdy dojde na rozpuštění parlamentu kvůli prosincovým předčasným volbám. Potom už dokument nebude možné zveřejnit – a to i přesto, že zpráva podle mezistranického bezpečnostního výboru mluví i o přímé hrozbě pro britskou demokracii. Předseda seskupení Dominic Grieve si v Dolní sněmovně na nečinnost vlády, která dokument do rukou dostala už 17. října, stěžoval. Podle něj své „zjevné zpoždění” nijak neodůvodnila.

Britské zpravodajské služby už měly podle The Guardian znění dokumentu schválit, čekalo se tedy na britský kabinet. Podle jeho mluvčího však nejde o nic nestandardního – schvalovací proces má trvat několik týdnů. „Zdroje uvedly, že proces obvykle zabere šest týdnů, přičemž dokument byl odeslán teprve před dvěma týdny.”

S tím však nesouhlasí parlamentní výbory, podle nichž je typická čekací doba pro takový úkon deset dní. „Parlament i veřejnost by měly mít – a musí mít – ve světle nadcházejících voleb přístup k této zprávě. A je ze strany premiéra skutečně neakceptovatelné na ní sedět a tyto informace jim odepřít,” řekl předseda bezpečnostního výboru Grieve.

A opoziční politici už minulý týden obvinili Johnsona, že údajně explozivní text nechce pustit ven před parlamentními volbami. Labourista Ben Bradshaw nadnesl otázku – co asi ministři pozdržováním zprávy schovávají? „Lidé pak budou mít právo usuzovat, že ta odhalení ve zprávě jsou pro vládu a Torye přinejmenším kompromitující,” řekl Bradshaw. A nečitelný způsob, jakým vláda zdržuje zveřejnění dokumentu, takovým myšlenkám skutečně nahrává.

Reklama

Doporučované