‚Staly se věci, ke kterým nikdy dojít nemělo.‘ Šéf civilní rozvědky se poprvé vyjádřil ke kauze Blahut
Podle ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla došlo v kauze exnáměstka Blahuta k excesům jednotlivců. Kauzu, která se týká možného zneužití pravomoci a podvodu v hospodaření úřadu, okomentoval šéf české civilní rozvědky vůbec poprvé. Vyjádření poskytl týdeníku Respekt.
Bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Zdeněk Blahut byl v srpnu letošního roku obviněn z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s hospodařením úřadu.
Policie obvinila exnáměstka civilní rozvědky Blahuta. Vyšetřování je v režimu utajení, uvedla Bradáčová
Číst článek
Podle informací týdeníku Respekt měl Blahut v roce 2017 podepsat smlouvu na nákup šesti speciálních odposlechových přístrojů zvaných Agáta. K podpisu smlouvy za stovky milionů korun ale neměl právo.
Šéf ÚZSI Marek Šimandl, který je v úřadu od loňského září, se k této kauze vyjádřil zatím úplně poprvé. Pro Respekt uvedl, že „se staly věci, ke kterým dojít nikdy nemělo“. Podle Šimandla situace vznikla proto, že se v nedávné minulosti přestaly využívat vnitřní kontrolní mechanismy tuzemské rozvědky. „To umožnilo těm dnes už několika bývalým zaměstnancům – alespoň to tak vypadá – nechovat se úplně podle pravidel,“ dodal.
Kauzu šéf rozvědky označil za exces jednotlivců, nikoliv systémové selhání.
Systém Agáta
Minulý rok v dubnu týdeník informoval, že na ÚZSI proběhlo vyšetřování. Trestní oznámení převážně kvůli půl miliardě korun, které rozvědka investovala do svých krycích firem, na ni podal tehdejší ředitel služby generál Jiří Šašek. Ten zároveň ale zakázky i schválil. Podle týdeníku měl Šašek podezření, že část peněz skončila na soukromých účtech.
Sám Blahut měl na základě informací z letošního září nejenom podepsat smlouvu na nákup odposlechových přístrojů Agáta v hodnotě několika stovek milionů korun, ale i předat hotovost „neznámému muži reprezentujícímu zahraniční tajnou službu“.
