Úvod  >  Táborsko  > 

Hrůza, tvrdí farníci. Sbor husitské církve postavil vestavbu načerno

Novému pohledu na husitský kostel se Táboráci nestačí divit.     Autor: Vít Řezáč

Nevhodně a načerno

Na to, že před nedávném zmizely původní dřevěné velké dveře do působivého předsálí kostela, začali upozorňovat nejen farníci, ale také táborská veřejnost. Dveře nahradila šedivá sádrokartonová vestavba s umělohmotným prefabrikovaným oknem a dveřmi, která tuto moderní puristickou stavbu deklasuje a hyzdí. Nelíbí se nikomu, ani památkářům. Sbor včetně kostela sice není kulturní památkou, přesto mu určitou ochranu poskytuje skutečnost, že je součástí táborské městské památkové zóny.

Vzedmutá vlna nevole byla natolik silná, že na ni musel reagovat také představený plzeňské diecéze Církve čs. husitské, pod kterou Tábor patří, biskup Filip Štojdl. Ten svolal jednání do sídla sboru na úterý 22. října. Zúčastnili se ho kromě biskupa a tajemníka diecezní rady Richarda Ferčíka nejen farníci, ale také zástupci města a firmy, které nevhodnou vestavbu prováděly.

Jak před schůzkou uvedl městský architekt Miloš Roháček, jeho úřad ani stavební úřad neměli povědomost, že začaly tak zásadní stavební práce v předsálí kostela. „Dozvěděli jsme se to pouze po kritice na sociálních sítích a začali jsme jednat. Zatím je to pro nás černá stavba a pokud nedojde k jednání, na které investor přinese stanovisko Národního památkového úřadu a vyjádření táborských památkářů, pak to zřejmě stavební úřad dá do režimu odstranění stavby," naznačil možný postup architekt města Roháček. Dodal, že podle předběžného vyjádření jsou českobudějovičtí památkáři proti.

Církev potřebuje příjem z bytů

„Od dob bratra Švehly, který v nyní zastavovaném vestibulu parkoval trabanta, se v táborském sboru leccos změnilo. Ubývá věřících, i když se snad začíná blýskat na lepší časy. Ve Farského ulici jde o poměrně rozsáhlý objekt, který je co do fasády opraven, za což musíme poděkovat městu Tábor. Přesto interiéry bytů, kostela, kolumbária a bývalého divadla jsou ve špatném stavu a počítáme s jejich rekonstrukcí rozloženou na etapy," seznámil se záměry diecéze biskup Štojdl. Nezastíral ale, že církvi chybí peníze. Proto počítá s tím, že byty po rekonstrukci pronajme, což by byl jistý příjem. Chce je nabídnout nejen věřícím, ale třeba mladým rodinám s dětmi. Ty by měly být zárukou, že se nebudou opakovat excesy bývalých nepřizpůsobivých nájemníků, včetně nejhoršího – pokusu o zapálení plynu zápalnými lahvemi. A to je podle biskupa důvod, proč ve vestibulu kostela vzniká kritizovaná vestavba. Na místě farní kanceláře a modlitebny má vzniknout jeden z bytů a farní kancelář bude za plastovými dveřmi.

Blíže se záměrem rekonstrukce seznámil tajemník diecéze Ferčík. Uvedl, že v první fázi na ni diecéze uvolní tři miliony a postupně i více. Zásadní bylo ovšem jeho konstatování, že sádrokartonová vestavba farní kanceláře, sociálního zařízení a modlitebny ve vestibulu je jen dočasné řešení. Bude odstraněna po ukončení celkové rekonstrukce bytů, kostela, kolumbária, bývalého divadla a dalších prostor. Podle biskupa Štojdla je vzhledem k financím rekonstrukce plánována na etapy a může se protáhnout na léta. Po tu dobu zřejmě bude strašit návštěvníky města i věřící nepovedená vestavba. Pokud ovšem nedojde k tomu, co je v Táboře zvykem. Tedy dodatečnému udělení stavebního povolení pro stavbu načerno. „Každopádně je třeba předložit projektovou dokumentaci, stanovisko památkářů a požádat o stavební povolení. Za jisté považuji, že průčelí s plastovými dveřmi a oknem se musí změnit, aby respektovalo charakter stavby," dodal architekt Roháček.

Zavřené dveře

„Je to hrozné, co tady provádějí. Vždyť se to sem vůbec nehodí, nedovedu si představit, jak se úzkou chodbičkou vecpe do kostela svatba," postěžovala si jedna z přítomných farnic Jindra Podojilová. „Narodila jsem se tady, bydlela jsem vedle v domě padesát let. Mám ke sboru osobní vztah. Byly tady křtěné moje děti, já jsem tady byla biřmovaná, jsou zde uloženi i moji rodiče. Proto se s takovou neúctou nemůžu smířit," postěžovala si. Jindře Podojilové se ale také nelíbí některé provozní věci. „Už to není jako za manželů Švehlových, ještě to šlo za farářky Červené, ale od nástupu farářky Lukasové je kostel otevřen jen na bohoslužby, Dříve sem mohl kdokoliv včetně návštěvníků Tábora po celý den. Také na faru a do kolumbária. Dnes najde jen zavřené dveře. A to nemluvím o téhle hrůze," ukázala na nový vchod s plastovými dveřmi a oknem. Přizvukoval jí farník Čeněk Řehák a ke stejnému názoru dojde zřejmě každý, kdo jde kolem.

Autor: Vít Řezáč

Další zprávy z regionu

• Osobní auto srazilo na Táborsku cyklistu. Na místě zemřel

  

  před 2 hodinami
  TÁBORSKO - Tragická nehoda se stala v pátek 26. dubna v půl čtvrté odpoledne u obce Roudná na Táborsku. Osobní auto tam srazilo cyklistu.…

  0 komentářů Více info

• Budějovicko láká na prodloužený víkend

  

  před 11 hodinami
  ČESKOBUDĚJOVICKO - Příslib návratu teplého počasí a květnové svátky lákají na prodloužený víkend na Budějovicko do jižních Čech. Řada…

  Více info

• Pomozte zachránit stovky srnčat na Táborsku

  

  před 12 hodinami
  TÁBORSKO - Zakladatelkou skupiny, umožňující propojení dobrovolníků při záchranách srnčat o senosečích na Táborsku, je Simona Šitnerová.…

  4 komentáře Více info
•