The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
MADRID
Třetí volby jsou nepřípustné. Španělé se v neděli opět vydají k hlasovacím urnám. Z dubnových voleb totiž žádná vláda nevzešla. Designovaný socialistický premiér Pedro Sácnhez (PSOE) proto požádal všechny politické strany, aby si uvědomily, že další volby již nejsou přípustné. Klíčem k úspěchu je podle něj spolupráce stran po volbách, své rivaly proto vyzval k tomu, aby byli otevřeni vyjednávání a umožnili vznik stabilní vlády.
Ve středečním rozhovoru pro veřejnoprávní stanici rádia RNE Sánchez vyzval lidovce (Partido Popular) a pravicovou, liberální stranu Ciuidadanos, aby se v případě vítězství PSOE zdrželi svých hlasů, čímž by usnadnili vznik jediné možné vlády – vlády PSOE.
Politické strany si své karty zatím nechávají pro sebe a nechtějí prozradit, jak budou postupovat v případě, že socialisté nezískají potřebnou většinu (176 křesel).
Španělské úřady také očekávají, že nedělní volby způsobí další nepokoje v ulicích Katalánska. Podle informací deníku El Pais proto vláda vyšle do ulic tisíce strážníků.
„Úřady se chtějí vyhnout možným pouličním nepokojům, jako byly například ty, které vypukly poté, co nejvyšší soud poslal za mříže devět separatistických lídrů kvůli jejich roli v nelegálním katalánském referendu o nezávislosti v roce 2017,“ píše El Pais. (EUROEFE.EURACTIV.es)
///
LUCEMBURK
Kde se krade nejvíce aut? Eurostat zveřejnil data týkající se počtu ukradených aut na 100 tisíc obyvatel. Lucembursko obsadilo v nechvalném žebříčku první místo se 328 krádežemi. Následuje jej Řecko (269), Itálie (257), Švédsko (256), Francie (247) a Česko (238). Nejmenší počet kradených aut hlásí Slovensko a Estonsko (31), Chorvatsko (20), Rumunsko (15) a Dánsko (4).
Počet kradených aut v Evropě se během 2015-2017 v porovnání s předchozím sledovaným obdobím snížil o 29 %. Mezi lety 2008-2010 země Eurostatu nahlásily až 983 tisíc kradených aut ročně. Za krádeže aut v Evropě jsou mnohdy zodpovědné mezinárodní gangy.
///
BERLIN
Budoucnost „schopné“ koalice. V reakci na střednědobé hodnocení vlády zveřejněné ve středu 6. listopadu Angela Merkelová (CDU) uvedla, že vláda ukázala, že je „schopná a ochotná pracovat“. Nyní je to na koaličních stranách, aby rozhodly, zda chtějí ve spolupráci pokračovat. „Stále máme připravených několik opatření, iniciativ a projektů pro zbytek legislativního období,“ řekl mluvčí vlády Steffen Seibert. „To se od federální vlády v Německu i v zahraničí v dobách změn a mezinárodních nejistoty očekává“. V analýze je výčet bodů koaliční smlouvy, které „jsou již platné, procházejí schvalováním v parlamentu, nebo procesem implementace“. Hodnocení vlády bude hrát pravděpodobně důležitou roli v rozhodnutí stran o tom, jestli budou ve velké koalici pokračovat či nikoli, k další spolupráci má totiž velké výhrady strana SPD. (Claire Stam | EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Společná obrana pařížské klimatické dohody. Francouzský prezident Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se společně postavili za klimatickou dohodu z roku 2015 a znovu jí vyjádřili „silnou podporu“. Stalo se tak v reakci na to, že Spojené státy během posledního dne Macronovy návštěvy Číny od smlouvy oficiálně odstoupily.
Čína s Francií trvají na tom, že dohoda je nezvratná. „Když se Čína, Evropská unie a Rusko k něčemu zavážou, jedna strana nestačí k tomu, aby změnila světový kurz. Vede to pouze k marginalizaci,“ řekl Emmanuel Macron. Prezidenti také podpořili multilateralismus, vzhledem k obchodní válce, kterou Donald Trump „vyhlásil“ Číně. (EURACTIV.FR)
///
BRUSEL
Únavné sestavování vlády. Vlámové by preferovali namísto federální vlády složené z liberálů, socialistů a N-VA (29,7%) nebo koalice liberálů, socialistů a zelených (23,6 %) spíše předčasné volby (46,6 %). Vyplývá to z nového průzkumu pro „Het Laatste Nieuws“ a „VTM Nieuws“. Více než polovina respondentů (52 %) potvrdila, že se jejich zájem o politiku snížil. Na rozdíl od mnoha evropských zemí, je v belgickém volebním systému cesta k novým volbám složitá. Neexistuje zde totiž žádná lhůta, do kdy musí být vláda sestavena, a pro rozpuštění parlamentu musí hlasovat většina poslanců. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Migrační pakt. Italská ambasáda v Tripoli oficiálně navrhla libyjským zástupcům aktualizaci italsko-libyjského memoranda, které vlády obou zemí podepsaly v roce 2017. „Návrh byl pozitivně přijat a naši partneři jsou ochotní text revidovat,“ uvedla před italským parlamentem ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová.
Memorandum mělo za cíl omezit migrační toky a v posledních dvou letech skutečně přineslo zamýšlený efekt. Kritika se na něj nicméně snášela od humanitárních organizací, které poukazovaly na násilí vůči migrantům a špatné podmínky v libyjských uprchlických táborech. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Nikdo nechce pomoci. Řecký ministr pro migraci Michalis Chrisochoidis zaslal dopisy svým protějškům v ostatních zemích EU. V dopisech je prosil o pomoc se čtyřmi tisíci nezletilými uprchlíky, kteří se bez doprovodu nachází na řeckých ostrovech. Pouze jedna země mu na dopis odpověděla.
///
VARŠAVA
Bez víz do USA. Poláci od 11. listopadu nebudou muset při cestě do Spojených států žádat o vízum. Na tiskové konferenci to oznámil polský prezident Andrzej Duda společně s americkou velvyslankyní v Polsku Georgette Mosbacherovou. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Vyšší bankovní daň. Vládní strana SMER-SD s podporou Slovenské národní strany (SNS) navrhla zdvojnásobit bankovní daň ze současných 0,2 % na 0,4 %. Zvláštní bankovní odvod byl zaveden v roce 2011 a má vytvořit rezervu pro případné řešení bankovní krize. V období mimo krizový režim jsou ale peníze využívány jinde. Dvojnásobná daň by měla do rozpočtu přinést až 130 milionů eur, které chce stát využít na financování sociálních programů. Uvedl to bývalý premiér a předseda strany SMER-SD Robert Fico, podle kterého je nynější profit bankovního sektoru nadprůměrný.
Slovenská centrální banka je ale k navrženému zvýšení daně skeptická. Obává se, že opatření může ohrozit finanční stabilitu bankovního sektoru.
///
PRAHA
Jádro především. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude koncem listopadu v Bruselu jednat o dostavbě nových bloků jaderných elektráren. Evropská komise bude zřejmě prověřovat, zda plánovanou dostavbu Dukovan a Temelína nedoprovází nedovolená veřejná podpora státu.
Nové jaderné bloky patří mezi priority českého premiéra Andreje Babiše, což se ale nelíbí sousednímu Rakousku. To se také nedávno obrátilo na EU, aby se na plánovanou dostavbu zaměřila. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček věc komentoval tím, že Česko své plány objasní. Zdůraznil také, že bez nových jaderných bloků by země mohla po roce 2030 čelit nedostatku elektřiny. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Média pod tlakem: Podle 81 % Bulharů jsou veřejnoprávní média důležitá pro rozvoj demokracie, 69 % se však zároveň domnívá, že jsou pod politickým tlakem. Vyplývá to z průzkumu nadace Konrad-Adenauer-Stiftung týkajícího se veřejnoprávních médiích v 10 zemích jihovýchodní Evropy. (Dnevnik.bg)
///
BUDAPEŠŤ
Starosta rezignoval. Starosta města Györ Zsolt Borkai (Fidesz) ve středu oznámil svou rezignaci. K rozhodnutí ho přimělo zveřejnění videa, na kterém je zachycen během sexuálních orgií na jachtě v Jaderském moři.
V otevřeném dopise Borkai přiznal, že k sexuálním orgiím skutečně došlo. Blog, na kterém byla videa zveřejněna, ale podle něj obsahuje falešné informace. Skandál byl údajně naplánován a jisté skupině lidí měl přinést finanční i politický zisk. Borkai v dopise dále uvedl, že nikdy nebral drogy, není zapleten do žádné korupční aféry a nikdy nepodvedl město, v jehož čele stál. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BUKUREŠŤ
Začátek nové vlády. Ve středu se konalo první zasedání nového středopravicového kabinetu. Na programu byla reorganizace vlády, která se z původních 24 ministrů zredukovala na 16 členů.
Nový kandidát. Vláda navrhla dva kandidáty na post evropského komisaře – europoslance Siegrieda Murešana a jeho kolegyni z Evropského parlamentu Adinu Valeanovou. Předsedkyně Ursula von der Leyenová ale dala přednost Valeanové. Projde-li parlamentním grilováním, bude mít na starosti v dalších pěti letech dopravní agendu, kterou měla získat již původní rumunská kandidátka navržená předchozí socialistickou vládou premiérky Viorici Dancialové.
Von der Leyenová kvůli novému výběru kandidátů čelí kritice. Zatímco Rumunsko ji muselo nahlásit dvě jména, z toho jedno ženské, aby se zachovala genderová vyváženost Komise, Francie obstála s jedním mužským jménem a ženu navrhovat nemusela. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ
Vládní krize. Radikální strana Levica ve středu oznámila, že již nebude podporovat menšinovou vládu a že odstupuje od koaliční smlouvy. „Nyní stojíme v opozici,“ uvedla strana. Sporným bodem je nový zákon o dodatečném zdravotním pojištění, který levicoví radikálové chtěli zrušit. Napětí mezi pěti koaličními partnery však začalo už na jaře.
Premiér Marjan Šarec (LMŠ, RE) doufá, že spolupráce bude pokračovat. Někteří členové koalice se však ke krajní levici staví kriticky a označují ji za nekonstruktivní. Jak si vláda bez podpory Levice povede se ukáže již během tohoto měsíce, kdy má parlament hlasovat o novém rozpočtu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Chorvatská policie a uprchlický porod. Těhotná irácká žena porodila holčičku v lesích přibližně 70 km jižně od Záhřebu poté, co do země nelegálně vstoupila společně se svým manželem. Stalo se tak na veřejnosti za asistence chorvatské policie ještě předtím, než přijela záchranka. Manžel chce nyní oficiálně požádat o azyl.
///
BĚLEHRAD
Polovina LGBT+ komunity zažila násilí. Každý druhý člen komunity LGBT+ v Srbsku se stal obětí nějaké formy násilí a třetina respondentů se podle nového průzkumu necítí bezpečně. Nejčastějšími formami diskriminace jsou ponižování, neúcta, netolerance k odlišnostem a psychické či fyzické násilí. (EURACTIV.rs)
///