RECENZE: Kdepak Joker. Lidské dno vystihl německý film U Zlaté rukavice

O Fritzi Honkovi (1935 – 1998) se lze dočíst, že mezi lety 1970 a 1975 zavraždil nejméně čtyři stárnoucí prostitutky z hamburské čtvrti červených luceren, přičemž jejich rozkládající se rozčtvrcená těla skladoval v úložném prostoru ve svém bytě. Byl to alkoholik nevalné inteligence, přesto se na jeho řádění přišlo až náhodou při hašení požáru. Důvodem, proč unikal pozornosti policie, bylo i to, že zkrachovalé nešťastnice nikdo nepostrádal. Jeho osud inspiroval román Heinze Strunka U Zlaté rukavice, vydaný v roce 2016. Podle něj nyní natočil Fatih Akin stejnojmenný hororový snímek, v němž lze zahlédnout odkaz tvorby Rainera Wernera Fassbindera i německého expresionismu, nechybí v něm temná grotesknost, ale ani soucit se všemi zúčastněnými.

RECENZE: Antologie města duchů. Kritika se ve filmu mísí se soucitem a smutkem

Je samozřejmě poměrně těžké vybudovat si pozitivní pouto k postavě, která hned v samém úvodu snímku porcuje mrtvolu tak pragmatickým a zároveň neohrabaným způsobem, že z toho může zatancovat žaludek i tomu, kdo běžně podobným stavům u filmů nepodléhá. Fatih Akin se ovšem nedá odbýt a drží diváky v tak těsné Honkově blízkosti, až jim nezbude než si přiznat, že i tohle je lidství – jeho nejtemnější, nejubožejší, ale přesto možné dno.

Titulní nálevna U Zlaté rukavice je známé místo v hamburské čtvrti St. Pauli, jakási do bezčasí propadlá „jedová chýše“, kde se scházejí absolutní lidské trosky a Honka je jednou z nich: tvář má znetvořenou úrazem, je závislý na alkoholu a zaplatit sklenku si od něj nechají jen ty nejzoufalejší z návštěvnic. Ty ostatní nejenže by si o něj neopřely kolo, ale jak se nechají slyšet, neudělaly by ani jiné věci, i kdyby hořel.

Honkova frustrace a vychýlená sexualita, neskonale ubohá existence i záhuba jeho obětí jsou prosáknuty alkoholem, který tu figuruje nejen jako katalyzátor, ale jako příčina všeho zla; když Honka nějakou dobu abstinuje, je z něho docela spořádaný člověk. Na záchranu je však už pozdě.

Pokřivenou osobnost vraždícího čtyřicátníka skvěle vystihl teprve třiadvacetiletý herec Jonas Dassler. I s jeho pomocí Akinův atmosférický, nesmlouvavý horor umožní divákům pohlédnout do míst, kam se většina z nich jen tak neodváží (a když ano, dopadnou nejspíš jako jedna z vedlejších postav, která se U Zlaté rukavice pokusí kamarádit se štamgasty).