Ludvík Wolf (80): GOTT MI DAL FACKU!
Ve svém bohatém životě byl kdečím. Jako kaskadéra ho mnohokráte vyhodili z okna, boural, skákal, ukazoval dobře rostlé tělo, nechal si nabančit. Třeba od Karla Gotta! V polovině listopadu bývalý reprezentant v judu a kondiční trenér tenisových šampionů Ludvík Wolf slaví 80 let!
Jeho tělocvičnou v pražských Hrdlořezích prošly desítky sportovců. Tu si stejně jako dům postavil sám, neboť je vyučený zedník- omítkář. „Ve filmu Světáci jsem ale nehrál,“ upozorňuje se smíchem muž, který má filmografii bohatší než leckterá hollywoodská hvězda.
Na koni bez sedla Na začátku 60. let se probojoval do judistické špičky a současně se věnoval filmu. To už dávno sekl s řemeslem. Je jedním ze zakládajících členů proslulé party kaskadérů kolem Jardy Tomsy. „První film byla Tarzanova smrt z roku 1962, ale parta vznikla až díky snímku Limonádový Joe aneb Koňská opera o dva roky později,“ vysvětluje Ludvík, který se kvůli roli musel i naučit jezdit na koni, a navíc bez sedla. „Tři dny jsem si pak nemohl sednout,“ vzpomíná.
Pan Wolf je jen o několik měsíců mladší než Karel Gott (†80), který zemřel minulý měsíc. Zahráli si spolu ve filmu Hvězda padá vzhůru (1974). „Karel měl zfackovat a shodit ze schodů Josefa Somra, kterého jsem právě já dubloval. Šel jsem na jeho místo a Karel se mě několikrát ptal, zda mě to nebolí. Bál se, že mi ublíží,“ směje se kaskadér. Slavík nebyl žádný ranař, spíš jemný člověk. Nepral se, byl gentleman. „Pak mi dal facku jako dům, takže jsem se krásně kutálel po schodech.“
Dobře jsme se nažrali...
Zahrál si také s Vladimírem Menšíkem (†58) například ve filmu Pan Tau v cirkusu nebo Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. „Herci Miroslavu Masopustovi v roli vodnického frajírka jsem kvůli sázce svazoval ruce a nohy a s Vladimírem jsme se také přetahovali na skokanské věži,“ vzpomíná. Menšík prý tehdy bavil štáb a celou hospodu U Kalicha. „V knize hostů objevil vzkaz Karla Gotta – Chtěl bych tak zpívat, jako vy umíte vařit! Nahlas to přečetl a začal improvizovat: Až mě bere pot, že tu byl i Gott, šalali šalali, dobře jsme se nažrali. A napsal to tam,“ vzpomněl si po letech na celý text.
Celý článek si můžete přečíst v nedělním tištěném vydání deníku Aha!
Ivana doprovodila Gotta až do krematoria: Poslední sbohem na dvorku.