The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
Erdoğan je odhodlaný vyhostit bojovníky ISIS. Rozhodnutí Turecka vyhostit zahraniční džihádisty, kteří v minulosti odešli do Sýrie bojovat na straně Islámského státu (ISIS) a nyní jsou drženi na turecké půdě, se zatím týká čtyř občanů Belgie. Informoval o tom ministr zahraničí Didier Reynders. Belgické federální státní zastupitelství požádalo o vydání jednoho z teroristů.
Turecký ministr vnitra Suleyman Soylu v sobotu varoval, že jeho země „není hotel pro členy ISIS“ a obvinil Evropu z toho, že všechnu práci nechává na tureckých úřadech. Přestože evropské mocnosti začaly jednat s iráckými představiteli o možnosti, aby džihádisté držení v Sýrii byli souzeni v Iráku, stažení amerických jednotek ze Sýrie je donutilo přehodnotit svou strategii v obavě ze zvýšeného rizika útěku džihádistů nebo jejich návratů do rodných zemí.
„Turecko bude pokračovat ve vyhošťování bojovníků ISIS bez ohledu na to, jestli je ostatní země přijmou. Některé státy začaly panikařit, když jsme s deportacemi začali. Turci tento problém řeší řadu let a je načase, aby začal zajímat i ostatní,“ nechal se včera slyšet turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Jeden z amerických bojovníků ISIS je v současnosti v pasti v „zemi nikoho“ na řecko-turecké hranici a Řecko ho odmítá přijmout.
Turecká agentura Anadolou informovala o tom, že jednoho Němce, jednoho Dána a dva Iry čeká vyhoštění do svých rodných zemí, zatímco proces s jedenáctkou francouzských džihádistů zatčených v Sýrii právě probíhá.
Evropa zároveň pátrá po džihádistech, kteří jsou už nyní na jejím územím. Zhruba 170 policistů mezitím vtrhlo do třech bytů v německém městě Offenbach nedaleko Frankfurtu. Během policejní akce byli zatčeni tři členové ISIS, kteří jsou podezřelí z organizace teroristického útoku v hustě obydleném regionu Rýn-Mohan. Frankfurtská prokuratura uvedla, že zadržení měli v úmyslu zabít co nejvíce lidí za pomocí bomb a střelných zbraní.
Co se týká extrémně pravicového terorismu, dvanáct extremistů čelí vyšetřování v Římě kvůli údajnému plánu vyhodit do vzduchu mešitu poblíž řeky Seiny pomocí plynového potrubí. Dva lidé byli zatčeni pro nelegální držení výbušných látek. Přestože teroristé chtěli plán uskutečnit, nakonec se kvůli obavám z odhalení policií stáhli.
[Alexandra Brzozowski, Gerardo Fortuna | EURACTIV.com a Sarah Lawton | EURACTIV.de – edited by Sarantis Michalopoulos]
///
BERLÍN
Nové vedení Die Linke. V úterý si německá levicová strana Die Linke zvolila nové vedení, a ukončila tak mandát současné předsedkyně Sahry Wagenknechtové, která je známá pro své radikální postoje.
Stejně jako strana Zelených a SPD má i Die Linke dva předsedy – muže a ženu. Současný spolupředseda Dietmar Bartsch se dočkal znovuzvolení, křeslo Wagenknechtové získala Amira Mohamed Aliová z levicovějšího křídla strany. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
MADRID
Progresivní poloostrov. Vládnoucí socialisté (PSOE) a levicoví Unidad Podemos se dohodli na vzniku „progresivní“ vlády. Na většinu v parlamentu ale přesto nedosáhnou – společně obsadí 155 křesel, a bude jim tak chybět 21 mandátů.
Řecká Syriza, která je největší levicovou politickou stranou v EU, jejich dohodu uvítala. „Včera to bylo Portugalsko, dnes Španělsko. Pyrenejský poloostrov ukazuje cestu směrem k jiné Evropě, daleko od devastujících neoliberálních politik, nacionalismu, rasismu a nesnášenlivosti,“ uvedla strana ve svém prohlášení.
Katalánské sebeurčení. Katalánský parlament v úterý přijal usnesení, ve kterém vyjádřil „vůli podniknout konkrétní kroky k výkonu práva na sebeurčení“. Informovala o tom agentura EFE, partner sítě EURACTIV.
Nejsilnější separatistické síly, které jsou zastoupeny v místním parlamentu, hlasovaly pro návrh. Usnesení naopak sklidilo kritiku ze strany konzervativního tábora, především z řad lidovců (Partido Popular) a liberálů (Ciudadanos), kteří zaznamenali v nedělních volbách porážku. Kritika zazněla také od katalánských socialistů (PSC).
Podle španělského ústavního soudu je usnesení protiprávní. (EUROEFE.EURACTIV.es)
///
PAŘÍŽ
Projde vůbec další francouzský komisař? Francouzský kandidát na komisaře Thierry Breton včera prošel těsnou většinou právním výborem Evropského parlamentu. Hlasovalo pro něj 12 přítomných, 11 se postavilo proti němu. Právní výbor se zabýval jeho možným střetem zájmů kvůli kariéře v technologické společnosti Atos.
Největší kritika přitom pocházela od francouzských europoslanců, zejména od levicového Manona Aubryho. Potenciální střet zájmů Bretona se podle Aubryho může dotknout kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence či obrany, které by měly spadat do agendy francouzského komisaře.
„Přestože se již nebude podílet na žádných rozhodnutích či dotacích společnosti Atos, bude muset zřejmě odstoupit i od celé řady dalších případů, které se mohou objevit v následujících pěti letech,“ kritizovala Bretona socialistická frakce.
Na jeho stranu se naopak postavili europoslanci z frakce Obnova Evropy. Členové EPP se příliš nevyjadřovali. Samotné grilování čeká Bretona ve čtvrtek 14. listopadu. Na mušku si ho vezmou hned tři europarlamenntí výbory zabývající se jeho rozsáhlou agendou. (EURACTIV.FR)
///
ATHÉNY
Čína podporuje návrat soch Parthenónu z Londýna. „Nejenže souhlasím s tím, že sochy [řeckého] Parthenónu by měly být navráceny, ale můžete počítat i s naší podporou, protože mnoho našich vlastních artefaktů čínské civilizace je v zahraničí a my se je snažíme dostat zpět domů,“ řekl čínský prezident Si Ťin-pching během návštěvy Athén. (více zde)
///
VARŠAVA
Začátek období nového parlamentu. Polský parlament začal své nové období výběrem předsedů obou svých komor. Elżbieta Witeková z vládní strany PiS bude předsedat dolní komoře (Sejmu), zatímco opoziční kandidát Tomasz Grodzki povede Senát.
Polský Senát nemá moc pravomocí, ale může prodloužit legislativní proces, který byl v průběhu posledních čtyř let často urychlován kvůli přijetí vládních zákonů. Když je teď horní komora v rukou opozice, dá se očekávat zpomalení některých reforem z dílny PiS a více času na dialog mezi parlamentními stranami. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
PRAHA
Americké vrtulníky. České ministerstvo obrany potvrdilo, že do konce roku chce podepsat se Spojenými státy dohodu o nákupu 12 vrtulníků (8 typu Venom a 4 typu Viper).
„Nové vrtulníky armáda potřebuje. Čím dříve se zbavíme závislosti na ruské technice, tím lépe. Právě proto chceme smlouvu podepsat ještě v letošním roce,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Předčasné volby? Britská agentura The Economist Intelligence Unit (EIU) odhaduje, že napětí v bulharské vládní koalici povede v následujícím roce k předčasným volbám. Dojde k nim ale až poté, co země splní cíle stanovené v rámci své hlubší integrace do EU. Bulharsko totiž musí ještě podstoupit několik reforem, na které EU bedlivě dohlíží. (Dnevnik.bg)
Nové hlídkové lodě. Bulharské námořnictvo vybírá dodavatele dvou nových hlídkových lodí. Do soutěže se zatím přihlásily tři společnosti – německá Fr. Lurssen Werft GmbH & Co.KGq, bulharská MTG Dolphin a italská Fincantieri. Ministr obrany Krasimir Karakačanov se ale rozhodl prodloužit termín soutěže až do 6. prosince. Nechce totiž čelit nařčením, že při rozhodování o zakázce jedná v zájmu konkrétní společnosti. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
///
BUDAPEŠŤ
Fidesz je nejsilnější. Vládní aliance strany Fidesz a Křesťanských demokratů zůstává ve vedení i po posledních regionálních volbách. Podporu jí podle úterního průzkumu Nézőpont vyjadřuje 52 % rozhodnutých voličů. Liberální opoziční hnutí Momentum se těší podpoře pouze 13 %, levicová demokratická koalice (DK) se drží na 11 %. Konzervativní strana Jobbik dosahuje 9% podpory a koalice Socialistů a strany Dialog pro Maďarsko má 6 %. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Chorvatsko jako most mezi Ruskem a EU? Během chorvatského předsednictví by mohlo dojít ke zlepšení vztahů mezi Bruselem a Moskvou. Uvedl to ruský velvyslanec v Záhřebu Anvar Azimov při příležitosti konference o zemním plynu. Podle Azimova dnes Evropa i Rusko negativně doplácí na sankce uvalené unijními zeměmi na Moskvu kvůli anexi Krymu. Doporučil proto Chorvatsku, které bude předsedat Radě EU od ledna příštího roku, aby uspořádalo energetickou konferenci za účasti evropských i ruských expertů. Ta by měla být startovní čarou budoucího dialogu mezi oběma stranami. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁPADNÍ BALKÁN VS EMMANUEL MACRON
Vučić a Macron diskutovali o budoucnosti Evropy. Srbský prezident Aleksandar Vučić a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron na společné schůzce hovořili o budoucnosti Evropy a srbských očekáváních spojených s cestou do Evropské unie. Vučić v Paříži novinářům prozradil, že od Macrona nedostal odpověď na otázku, zda by v případě, že Bělehrad vyřeší spory s Kosovem, mohla Unie Srbsku garantovat členství v bloku do roku 2025. (EURACTIV.rs)
Macron se stal mezitím terčem kritiky v Bosně a Hercegovině. Může za to zavádějící prohlášení francouzského prezidenta. V rozhovoru pro The Economist totiž označil Bosnu a Hercegovinu za „tikající bombu“, což se setkalo s vlnou kritiky. „Vaše stanovisko o Bosně a Hercegovině není správné,“ upozornil předseda BiH Željko Komšić francouzského prezidenta během jejich setkání na Pařížském mírovém fóru. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
Francie mezitím údajně vypracovala nezávazný dokument o rozšiřování EU. Dokument by měl obsahovat revidovaný proces pro přijímání nových členských zemí a několik států ho již má k dispozici. Informoval o tom prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, podle kterého by měl být dokument oficiálně přijat v březnu příštího roku. V květnu se totiž bude na Radě EU znovu diskutovat o možném otevření přístupových rozhovorů se Skopjí a Tiranou.
Mini Schengen je ztrátou času a energie. Podle ministryně ekonomiky Dragici Sekulićové by připojení Černé Hory k iniciativě Severní Makedonie, Srbska a Albánie bylo ztrátou času a energie pro něco, co už její země dávno udělala. „Rozumím zakládajícím zemím, že kvůli obchodním bariérám, které mezi nimi přetrvávají, zřejmě potřebují novou iniciativu, aby si potvrdily, že udělají vše pro jejich odstranění. My už jsme k tomu dávno přistoupili,“ dodala Sekulićová. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, EURACTIV.rs)
///