Novou expozici a vzácné šperky představilo mostecké muzeum ve čtvrtek, přesně v den 120. výročí úmrtí této významné mecenášky a majitelky Třebívlického panství.
Expozice ukáže baronku Ulriku von Levetzow (1804–1899) i jako velmi vzdělanou ženu, která reprezentuje to nejlepší z 19. století. Vystavené listiny dokazují, že baronka například stála u zrodu pražského Národního muzea.
Návštěvníci mohou spatřit jediný dochovaný dopis J. W. Goetha z barončiny pozůstalosti. Veškerou korespondenci s básníkem totiž nechala den před svou smrtí spálit a popel dát do urny, která byla uložena do její rakve.
Nový výstavní prostor za dva miliony korun připravilo muzeum ve spolupráci s Ústeckým krajem, který je zároveň zřizovatelem muzea, a ministerstvem kultury.
Nově koncipovaná výstava, doplněná i o dotykové obrazovky či krátké dokumentární filmy, nahradila jednadvacet let starou původní expozici. Samotné exponáty pocházejí z rozsáhlé barončiny pozůstalosti, která je součástí sbírek mosteckého muzea již od roku 1900.
„Nejnáročnější bylo restaurování desítek předmětů z pozůstalosti baronky, které jsou starší více než 120 let,“ uvedl k půlroční práci kurátor výstavy Jiří Šlajsna s tím, že se vystavené věci budou v pravidelných intervalech obměňovat, a tak přibližně každých šest měsíců budou k vidění nové historické exponáty.
Do budoucna muzeum počítá i s kompletní renovací Ulričina pokoje, který je také součástí výstavy. „To už však bude finančně náročnější, na financování bychom chtěli oslovit i Goetheho institut,“ doplnil Šlajsna.
Hlavní hvězda expozice, sada granátových šperků, které zdělila Ulrika po své matce, na místě zůstane nastálo. Šperky samotné před časem prošly odborným restaurátorským procesem. Vědci spolu s muzeem je veřejnosti představili již letos v březnu.
„Přípravné studie a restaurátorské práce na špercích trvaly skoro dva roky,“ doplnil odborník na drahé kameny Radek Hanus, který vedl tým restaurátorů, brusičů a analytiků o restaurování.
469 českých granátů spojených zlatem a hedvábím v náhrdelníku, náušnicích, prstenu, dvou náramcích a sponě jsou umístěné v pancéřované vitríně, kterou pro ně nechalo muzeum speciálně vyrobit.
Šperky patří k 10 nejdůležitějším klenotnickým pracím v Česku
Šperky jsou pojištěné na 50 milionů korun, jejich historická hodnota je ovšem téměř nevyčíslitelná a odborníci je řadí k deseti nejdůležitějším klenotnickým pracím v Česku.
„Úžasnost tohoto šperku je hlavně v tom, že byl vyrobený v Čechách a z českých drahých kamenů. Tím se nemůže pochlubit žádný jiný takto významný klenot v Česku,“ přiblížil Hanus.
Ten ve středu při slavnostní ukázce expozice představil také publikaci věnovanou historii a průběhu náročné opravy klenotů, jejichž součástí je i největší broušený granát v České republice.
Veřejnost může expozici s názvem Anděl ve třpytu par, který vychází z pojmenování, jež dal Ulrice Goethe, a to včetně zrestaurovaných šperků, zhlédnout poprvé dnes v 17 hodin při vernisáži v mosteckém oblastním muzeu.
