TZ: Staré i nové: umění 19. století doprovodí zrcadlové bludiště, sochy z textilií i multimediální hra

Staré i nové: umění 19. století doprovodí zrcadlové bludiště, sochy z textilií i multimediální hra / Moravská galerie v Brně / Brno / 14. 11. 2019

Moravská galerie otevírá novou stálou expozici umění 19. století. Jejím hlavním cílem je poukázat na provázanost moravské a rakouské kultury, představí jak vídeňské malíře Gustava Klimta a Egona Schieleho, tak architekty Adolfa Loose či Josefa Hoffmanna. Nová podoba expozice pracuje i se současným uměním – vstup do výstavních sálů pojednává zrcadlové bludiště od designérů Jana Plecháče a Henryho Wielguse, plnohodnotnou součástí expozice je i interaktivní hra, která vysvětluje příběh umění dané epochy formou animovaných videí.

Původní expozice nazvaná Umění od gotiky po 19. století byla návštěvníkům přístupná od roku 2001, v nezměněné podobě tedy fungovala bezmála dvě dekády. Její návštěvnost byla poměrně nízká (2018 –  2 966 osob, 2017 – 9 678, 2016 – 6 985). Proto se Moravská galerie rozhodla přistupovat k prezentaci starého umění a umění 19. století jinak – „poprvé ve více než padesátileté historii instituce vypráví příběh dlouhodobé expozice prostřednictvím ukázek z kmenového sbírkového fondu v rovnocenném zastoupení tzv. volného a užitého umění. V praxi to znamená, že vedle obrazů, soch a prací na papíře se zde prezentují i ukázky dobového nábytku, porcelánu a keramiky, skla, textilu a módy, šperků nebo litin,“ uvádí Ondřej Chrobák, šéfkurátor Moravské galerie.

Velký důraz klade galerie na edukační význam expozice, umění, které vznikalo před dvěma staletími, se snaží návštěvníkům zproředkovávat co nejsrozumitelněji. „Expozice je orientovaná na diváka, který umění nezná a hledá si k němu cestu, proto jsme k přípravě přistupovali zcela odlišně, než pracujeme s kurátorskými výstavními projekty“, dodává ředitel Moravské galerie Jan Press. Obměnou proto prošla nejen expozice jako taková, ale rovněž navigační systém v budově, popisky do výstavy nebo časová osa, která pracuje s interaktivitou. Cílem galerie je zpřístupnit expozici široké veřejnosti, proto je vstupné pouze dobrovolné.

Invenčního přístupu si cení pravidelní návštěvníci galerie, mezi nimi i ministryně financí Alena Schillerová: „Moravskou galerii jsem navštívila několikrát a vždy se ráda vracím. Obdivuji především neotřelý a nápaditý přístup, jakým se v Moravské galerii nové výstavy tvoří. Pokaždé totiž nabídnou něco nového, neokoukaného. Stejně tak tomu jistě bude i  v tomto případě. Nové expozici přeji mnoho nadšených návštěvníků,“ komentuje Schillerová.

V jádru expozice se setkává obraz Jízda králů od Joži Uprky s nábytkem Dušana Jurkoviče, podobizna dámy od mistra vídeňské okružní třídy Hanse Makarta se starožitnostmi z jeho pozůstalosti, tvarově elementární nábytkové soupravy Josepha Danhausera jsou konfrontovány s žánrovými malbami Ferdinanda Georga Waldmüllera, známou pohádkou inspirovaná socha Ladislava Šalouna Čert a Káča zase s gobelínem Vodník podle Hanuše Schwaigera. Příběh umění 19. století se neobejde bez představení žen-umělkyň. V úvodní části expozice, která prezentuje to nejzajímavější ze sbírek Moravské galerie z období gotiky a baroka, tak návštěvníci mohou spatřit obraz Zuzana a starci od jedné z nejvýznamnějších malířek 17. století Artemisii Gentileschi, jež je považována za předchůdkyni dnešních feministek. Užité umění 19. století ve výstavě reprezentuje Zdenka Braunerová, kterou kromě návrhů a realizací užitkového a dekorativního skla proslavily ilustrace Mrštíkovy knihy Pohádka máje.

Expozice tak vytváří ucelenější obraz o fungování umění v jednotlivých epochách. Výjimečnou součástí expozice je grafický kabinet, který představuje pozoruhodnou sbírku rakouské secesní kresby a grafiky, jejíž jádro tvoří práce dvou největších rakouských secesních malířů Gustava Klimta a Egona Schieleho. Schieleho kresby Akrobatka a Ženský akt jsou považovány za stěžejní díla umělcovy tvorby, a proto se často jako zápůjčky objevují na významných zahraničních výstavách.

Vstoupí-li návštěvník do nové expozice umění 19. století, ocitne se nejprve v zrcadlovém bludišti. Autory této instalace jsou přední čeští designéři Jan Plecháč a Henry Wielgus.  Poprvé byla k vidění na brněnském výstavišti v rámci výstavy Avant Garde oslavující 100 let od založení Československa. V Místodržitelském paláci se budou v bludišti zrcadlit významná barokní a gotická díla ze sbírek Moravské galerie. „Odrazy nám poskytnou zcela nové pohledy na sochařská díla z naší historie, a tím nám nabídnou jedinečnou možnost se pozastavit a vidět věci z jiných úhlů pohledu a v nových kontextech,“ říkají designéři.

Součástí nové expozice je také multimediální interaktivní hra Dobrodružství sběratele umění, která návštěvníky seznámí s osobnostmi 19. století. Průvodcem hrou je Hanuš Schwaiger, rodák

z Jindřichova Hradce, který studoval na akademii ve Vídni, kde se inspiroval vlnou módních historismů a stal se oblíbencem malíře Hanse Makarta. Protřednictvím hry se návštěvník dostane do slavného Makartova ateliéru, ve vídeňské kavárně se setká s Gustavem Klimtem, na Slovácku zase s Jožem Uprkou. Během cest sbírá návštěvník umělecké předměty, z nichž si poté vytváří svou vlastní galerii. Autorem ilustrací je Alexey Klyukov, za technickým řešením stojí kreativní skupina INITI, hlas Hanuši Schwaigerovi propůjčil herec Jan Kolařík.

V rámci dočasné intervence se v Místodržitelském paláci představí sochy Martina Skalického, které vznikly jako nové odlitky starých forem – tedy soch, které jsou očím kolemjdoucích skryty na tympanonu Místodržitelského paláce. Skalický kombinuje historické téma s netradičním materiálem: „Namísto tradiční sochařské hmoty používá textilii zpevněnou pryskyřicí. Pomocí autorsky řízené náhody vzniká dílo nové, rozkročené mezi staletí, rody a generace. Na sílu barokního afektu navazuje hravost současného umění,“ doplňuje Jana Písaříková, kurátorka současného umění.