[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dokud máte doma novorozeně, hračkami se zabývat nemusíte – stačí náruč, dlouhé chvíle kojení a houpání v náručí. Přesně si ale vybavuji chvíle na přebalovacím pultu, odkud začal několikatýdenní syn upřeně hledět směrem k červenému ručníku na umyté vlasy. Visel na bílém věšáku a přímo tak „křičel“ ze zdi. Pomalu nastával čas hraní. Podle Kristýny Křížové, majitelky úspěšného hračkářství Agátin svět (které vlastně vzniklo proto, že klasická nabídka na pultech obchodů nemusí být vždy tou nejlepší), jsou hračky jedněmi z nástrojů, jak umožnit dětem prozkoumávat svět. „Správná hračka by měla dítě nejen zabavit – to spíše až v pozdějším věku – ale především rozvíjet. A to je nejdůležitější právě u nejmenších dětí,“ upozorňuje Kristýna Křížová.
Možná jste to už zjistila: Vaše miminko je fascinované vaším obličejem (mimochodem, tolik lásky a zájmu asi vidíte poprvé v životě!). Kontakt s nejbližšími je ostatně pro malinké děti tou nejlepší „hračkou“ na světě a zpočátku stačí jen mluvit a různě se „tvářit“, aby se miminko zabavilo. „Miminka poznávají svět smyslově, zvukem, dotekem, byť nejprve nevědomým, necíleným, a zrakem,“ popisuje Kristýna Křížová. „U nejmenších miminek je prvním smyslem, který lze hračkami rozvíjet, právě zrak. Nemají jej však ještě dobře vyvinutý, proto je třeba vybrat hračku, která bude mít kontrastní barvy, a to ideálně černobílé.“
Velkým milníkem ohledně hraček pro vás oba bude úchop, tedy období kolem čtyř měsíců věku dítěte, kdy začne být schopné udržet hračku v ručce. Zprvu neobratně a na chvilku, ale schopnosti se rychle zdokonalí. Období chrastítek a kousátek bude první skutečné „hračkové“. Nepotřebujete celý arzenál předmětů, spíš dejte pozor, aby byly vhodné. „Měli bychom dítěti nabízet hračky, které jsou lehké, dobře je lze malýma ručkama držet, jsou z různých materiálů. Díky tomu miminko rozvíjí hmat, může je strčit do pusy… Vhodná jsou například textilní chrastítka,“ radí dále Kristýna Křížová.
Plastové láhve, dózy na žvýkačky, dálkové ovládání od televize. Také máte fotky svého miminka s těmihle úlovky a také jste si tolikrát lámala hlavu, proč toho barevného, štěkajícího a tančícího plyšového pejska bez zájmu obleze, ale klíče od auta ze stolku stáhne rychlostí blesku?
„Děti si zkrátka z našeho světa vyberou to, co u nás vidí a co současně je pro jejich ručky či pusinky tak akorát a co také reaguje na jejich témata,“ podotýká Kristýna Křížová. „Předmět zájmu vydává zvuky, je zajímavý do pusinky a na hmat.“ Ale hlavně, předměty denní potřeby miminko pořád vidí u nás. Třeba plastové láhve jsou ideální (ne)hračkou. Jsou lehké a dětem se s nimi dobře manipuluje.
„Také vidí, že my rodiče z láhve pijeme a současně jsou samy v období, kdy vše potřebují strkat do pusinky, takže to přirozeně dělají. Při pádu na zem láhev vydává zvuk, což dítě zajímá a baví. Lze ji naplnit rýží či čočkou a snadno ji proměnit v jednoduchý hudební nástroj. Je průhledná, takže dítě vidí přesýpající se zrnka. Škoda, že neexistuje hračka obdobných kritérií z přírodních materiálů,“ dodává Kristýna Křížová.
Kolotoč nad postýlku
Hrazdička nebo hlídací deka
Asi to zažijete také. Potřebujete uklidnit pláč nebo vztek, vydržet ještě půl hodiny v čekárně u lékaře nebo dlouhou cestu autem. V tu chvíli půjčíte miminku téměř cokoli, co mu neublíží a splní účel, tedy na chvíli ho zabaví. Třeba svůj mobilní telefon. Za pár měsíců ale dokáže suverénně odemknout obrazovku. Tehdy říct najednou „ne“ už je pro dítě těžko pochopitelné.
„Děti se snadno vyrovnají s tím, co jim zakážeme hned. Chybou naopak je nechat jim takový předmět po určitou dobu k dispozici a pak se rozhodnout, že si s ním vlastně nesmějí hrát. Tuto změnu názoru špatně snášejí a nerozumějí tomu, proč to, co směly po určitou dobu, najednou nesmějí,“ popisuje Kristýna Křížová, na co bychom měli dát pozor. Všude, kde je třeba, je tak lepší vybavit se kvalitními hračkami – třeba textilními knížkami, které jsou variabilní a nabízejí různé možnosti hry.
„Knihy mají velký formát, na každé straně spoustu všitých a pohyblivých prvků. Děti při ‚čtení‘ knížky stále znovu a znovu objevují jednotlivé detaily. Rodiče u knížek dětem vyprávějí příběh a tráví spolu krásný čas. Společné ‚čtení‘ posiluje vztah dětí a rodičů a pomáhá dětem rozšiřovat slovní zásobu,“ doplňuje Kristýna Křížová.
U výběru hraček by na prvním místě měla být samozřejmě zdravotní nezávadnost a kvalita zpracování. Dítě bude hračku dávat do pusinky, bude s ní často všelijak nešikovně manipulovat, hračka bude padat na zem. Ideálním materiálem je textil nebo dřevo – kontakt s ním má na dítě velmi pozitivní vliv. Důležitým kritériem je i variabilita.
„Čím více se může hračka při hraní proměňovat, tím více bude dítě motivovat ke zkoušení a k hraní. Výborným příkladem jsou například smyslové kostky. Můžete je nabídnout dítěti k hraní již od asi pěti měsíců věku – jako jednotlivé kostky. Děti budou zkoumat tvar v ruce a chrastivý zvuk. Později můžete chrastěním motivovat dítě k lezení za kostkou, stavět z kostek první jednoduché věže, vkládat kostičky do otvorů, prozkoumávat barvy, tvary a zvuky,“ dává závěrem skvělý tip Kristýna Křížová.
„Pro děti je hračka základní pomůckou k poznávání světa kolem sebe. Hračky reprezentují objekty, které děti ve skutečnosti potkávají, jen ve zmenšené verzi. Hračka pro dítě znamená mnohem více, než si uvědomujeme. Dítě se identifikuje s jejím příběhem, buduje si k ní hluboký vztah. Není to pro něj způsob, jak zabít čas,“ říká psycholožka Jana Víchová z Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol.
„Při výběru hračky je také třeba mít na paměti, co pro dítě symbolizuje. Hračkou říkáme dítěti, že ho známe a víme, co má rádo. Pokud o tom rodič neuvažuje a vybírá pro něj hračku jen proto, aby ho zabavil a měl od něj pokoj, dítě to velmi dobře pozná,“ vysvětluje psycholožka. „V takovém případě se pak dítě snadno může cítit odmítnuté, což se může negativně promítnout do jeho psychiky a vztahu s rodiči.“