Slyšet a vidět a přitom být neviditelný. V Litvě trénují čeští vojenští specialisté na elektronický boj
Ochránit elektronická zařízení ve zbraních a zároveň vědět co nejvíc informací o nepříteli. To trénuje čtyřicítka českých vojáků z jednotky elektronického boje v Litvě v rámci alianční mise Předsunutá přítomnost v Pobaltí. V moderním boji je pro vojáky důležité vědět o hrozbách dopředu a zvládnout ochránit vlastní elektronické systémy.
„Detekujeme jakékoliv rádiové signály v elektromagnetickém spektru, tedy jakékoliv vysílače. Ať už jde o vysílačku, nebo třeba dálkové ovládání od auta,“ vysvětluje Radiožurnálu vojačka, která má kvůli bezpečnosti zakrytou tvář a strženou cedulku se jménem na uniformě. Stojí vedle vozidla s takzvaným mobilním průzkumně rušícím systémem.
Ochránit elektronická zařízení ve zbraních a zároveň vědět co nejvíc informací o nepříteli. V Litvě trénuje čtyřicítka specialistů na elektronický boj
„Rušičem je vozidlo vybaveno pouze pro vlastní ochranu. Udělá si kolem sebe bublinu a je chráněno proti nástražným výbušným zařízením,“ říká a dodává, že vedlejší automobil umí detekovat radary.
Obě vozidla používají vojáci z jednotky elektronického boje, aby mohli zkoumat okolí. V Litvě s nimi cvičí, v boji je využívají například v Afghánistánu.
„Ochranné rušiče jsou nezbytnou součástí vybavení vozidel, potažmo i jednotlivců k eliminaci odpalu nástražných výbušných systémů,“ říká podplukovník Petr Šnajdárek a dodává, že Litva je pro vojáky specifická.
„Jsme v prostoru, který je signálově velmi naplněn. Je tady spoustu signálů a jejich zdrojů. Naším cílem je vyznat se v tom a pomoci s ochranou jednotek,“ vysvětluje Šnajdárek.
Tvrdý boj v kyberprostoru
Rizika se změnila, očekáváme nárůst kybernetických hrozeb, říká šéf BIS Koudelka
Číst článek
Český velvyslanec na ambasádě v Litvě Vít Korselt potvrzuje, že přítomnost našich vojáků v tomto státě je důležitá. „Nejenom obyčejné fake news, ale i kybernetické hrozby jsou zde velmi silné. Litevci s tím bojují, jsou v tom poměrně tvrdí, proto je pro ně spolupráce zajímavá,“ říká.
Litva sama intenzivně vnímá změnu mezinárodního prostředí po anexi Krymu v roce 2014, vliv Ruska a hybridních hrozeb. „Hranice mezi mírem a válkou se prostřednictvím kybernetického prostoru stírají. Příprava na hrozby, které přicházejí nejen fyzicky, ale také elektronicky, je proto velmi důležitá,“ dodává litevský velvyslanec v Česku Edvilas Raudonikis.
Role Česka
Důležitou roli České republiky v elektronickém boji dokazuje i náš projekt v rámci Stálé strukturované spolupráce, tedy PESCO. Jedná se o iniciativu členů Evropské unie, kteří chtějí posilovat společnou obranu a bezpečnost.
Kybernetická válka zatím neprobíhá, útoky hackerů jsou spíš zastrašování, říká velitel informačních sil
Číst článek
Projekt elektronického boje Česko vede, zapojilo se do něj i Německo a právě Litva nedávno oznámila, že se plánuje zapojit také. Cíl projektu vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
„Jde o to zjistit, jak na tom jsou ostatní země Evropské unie. V ideálním případě pak do budoucna vytvořit vojenskou jednotku, kterou by unie mohla využívat třeba na zahraničních misích. Případně vytvořit společný výcvikový program a školit experty na elektronický boj z dalších zemí,“ říká Pejšek.
Technologiemi pro elektronický boj se zabývá i několik českých firem. Armáda i ministerstvo předpokládají, že tento projekt podpoří i český průmysl.
