Antikomunismus versus kompromis: Proč jsme nepustili komunisty k vodě?

Už je to 30 let, co jsme dali komunistům pá pá, a přesto pořád sedí v parlamentu, ba se dokonce nepřímo podílejí na vládě. Jak je to možné? Proč s nimi polistopadový režim nezametl stejně jako s NSDAP? Otázkou legitimity nástupnické KSČM a jejího postavení v současném stranickém systému se zabývá český politolog Daniel Kunštát ve svém bestselleru Za rudou oponou.

Abychom správně pochopili roli nově etablované KSČM v polistopadovém režimu, nesmíme se omezit pouze na charakter jeho předchůdce, nýbrž i na způsob, jakým se zhroutil. Všechno se totiž seběhlo velmi rychle. Zatímco masy Východních Němců okupovaly Velvyslanectví SRN v Praze a v Polsku a Maďarsku už se to pomalu a jistě bralo za své, Československo takříkajíc podřimovalo. Z letargie vytrhl spící lid až brutální zásah policejních složek proti poklidným studentským protestům na Národní třídě.

Že byla československá revoluce sametová, nemusí být vždy nutně vnímáno pozitivně, spíš naopak. Její rychlý a vesměs poklidný průběh by se dal prezentovat jako snaha o zastínění lhostejnosti československého lidu vůči okolí. Jediný pokus o uvolnění v 60. letech ztroskotal a od té doby jsme měli čistě normalizační vládu stalinisticky ortodoxní KSČ plně loajální Moskvě. Poláci a Maďaři si to uměli takříkajíc víc vydupat, zatímco nám stačilo jenom, že jsme mohli sedět na gauči s pivem a sledovat televizní estrády.

Každopádně čistý bolševismus KSČ a rychlost událostí listopadu 1989 měly za následek pouze jedno, a to totální vnitrostranický chaos. Komunisté si tak trochu prošli novou Říjnovou revolucí. Jednotliví členové začali masově odcházet a vedení strany nebylo schopné s novou situací nic dělat. Dalo by se říci, že československé komunisty dostihl jejich konzervatismus a neschopnost adaptovat se na novou situaci, která ve Východním bloku panovala po celá 80. léta. Zkrátka podtrženo sečteno nevěděli kudy kam.

Odstoupení Miloše Jakeše a instalace Karla Urbánka, který je také posledním generálním tajemníkem ÚV KSČ dočasně spravující Československo až do konání prvních demokratických voleb v roce 1990, jasně potvrdily nereformovatelnost komunistů. Z tohoto důvodu se okamžitě rozvířily diskuze o jejich zákazu. Vyvstává tedy otázka, co vedlo k tomu, že se odpůrci minulého režimu, včetně disidentů, rozhodli svým dřívějším trýznitelům neschopným adaptovat se na nové podmínky umožnit další fungování.

Nejsme jako oni? Evoluční změny?

Nyní se opět vracíme k otázce sametovosti neboli klidného průběhu "revoluce". Přestože události 17. listopadu 1989 skutečně vedly k pádu komunistického režimu, poměry se měnily velmi pomalu a pozvolna. Opozice po KSČ okamžitě přezvala nedemokratickou kooptaci, tedy začala doplňovat poslanecké lavice nikým nevolenými disidenty. Zděděná byla i v podstatě nepozměněná komunistická ústava. Dalo by se tedy polemizovat, zda vůbec můžeme mluvit o revolučních změnách.

Samotný přechod z totality do demokracie se odehrál spíše v konzervativním duchu, tedy poklidného a pozvolného skoncování s minulým a přijímáním evolučních nikoli revolučních změn. Sice se v Občanském fóru už v roce 1990 diskutovalo o případném zákazu Komunistické strany. Ty ale zastínila snaha jednak o dialog a kompromis nesoucí se v duchu morální otázka svědomí "nejsme jako oni" a druhak zmiňovaná spolupráce mezi stoupenci starého a nového politického establišmentu.

"Milion sedm set tisíc komunistů netvoří nějaký jiný biologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela dvacet let mlčet jako my všichni a mnozí z nich dělali - byť s obtížemi - mnoho dobrých věcí," řekl prezident Václav Havel v jednom ze svých projevů. Čili ve zkratce. KSČ se stala vyčpělým a nereformovatelným skanzenem, který se ale chtě nechtě podílel na kosmetických změnách předchozího režimu, k nimž byl sám přizván.

Politologové, disidenti a zástupci Občanského fóra navíc očekávali, že KSČ a její nástupkyně KSČM, která oficiálně překročila stín své minulosti, pomalu a jistě přijde o elektorát. Měli ale možná předvídat, že se vzhledem ke své provázanosti s všeobecně nenáviděným a opovrhovaným totalitním režimem dříve nebo později stane antisystémovou stranou, jíž nebudou volit pouze skalní příznivci, nýbrž i nespokojení odpůrci nových pořádků. Prostě lidé napříč všemi sociálními skupinami, kteří jsou frustrováni svojí životní situací - nízké dosažené vzdělání, špatná životní úroveň apod.

Ti svůj hlas nehází komunistům pro souznění s jejich ideologií, nýbrž na protest. V KSČM se rovněž objevily snahy o reformaci představované poslancem Jiřím Dolejšem a dnes už zesnulým europoslancem Miloslavem Ransdorfem. Ti například podporovali vstup ČR do EU v roce 2004. Tomuto křídlu se nepodařilo získat v KSČM výrazný vliv. A Dolejš zůstává v podstatě jediným reformním komunistou, který je zároveň ve vedení.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce KSČ KSČM demokracie Komunismus

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy