Mozek trénujte už od mládí. Pomohou knížky i psaní deníku

Naše mozky dostávají čím dál víc zabrat, každou minutu na ně útočí kvanta informací, a tak není nic divného, že něco vypustíme z hlavy. Stává se to dvacetiletým nebo i mladším lidem. Nejde zpravidla o poruchu, ale nutnou obranu, aby se nám „nezahltil disk“.

„První období, kdy si většinou uvědomujeme, že už naše paměť není tak výkonná, je kolem 45 let. V této době se nám už častěji stává, že si nemůžeme vybavit třeba jméno nebo název, ale mnohdy si vzpomeneme později. V tomhle věku je už i náročnější učit se nové věci, třeba neznámý cizí jazyk, nebo nám déle trvá adaptovat se v novém zaměstnání,“ říká Jitka Suchá, která se zabývá tréninky paměti a pořádá v tomto oboru kurzy.

Častější jsou podle ní taky poruchy takzvané prospektivní paměti, tedy té s výhledem do blízké budoucnosti. „Zapomenu třeba, pro co jdu, co jsem chtěla udělat nebo říct. Tyto projevy spíš souvisejí s poruchou pozornosti, kdy nás něco rozptýlí. Řadu lidí to ale opravdu stresuje a ti, kteří zažili demenci v rodině, se začnou obávat,“ dodává Jitka Suchá.

Konec zapomínání. 15 tipů, jak zlepšit svou paměť

Trénujte už od mládí

Tak jako se snažíme udržet v chodu svaly a klouby, potřebuje tělocvik i náš mozek. Měli bychom ho posilovat celoživotně. Každý den se můžeme třeba podívat do kalendáře, kdo má svátek, a vyjmenovat co nejvíc osob, které to jméno nosí. Můžeme si zapamatovat pět poznávacích značek nebo se naučit deset nových slovíček...

Využijte pomůcky Říká se jim mnemotechnické a každému vyhovuje jiná metoda, jak si zapamatovat potřebné věci. Je jich celá řada, uveďme aspoň ty nejužívanější. Zkuste akrostika Sestavte si větu, v níž slova začínají stejnými písmeny jako výrazy, které si potřebujete vybavit. Třeba šest věcí, co se musí koupit. Mouka, rýže, banány, káva, chleba a tvaroh. Budu Moc Ráda, Když Chytíš Tchoře. Studenti si snadněji zapamatují římské číslice podle pomůcky LaCiné DoMy. L je 50, C značí 100, D je 500 a M 1000. Vymyslete příběh V rámci trénování paměti můžete používat příběhy. Zapamatujete si do večera sedm slov, která jste si ráno vymysleli? Například želva, zámek, ostrý, panel, zlato, růže, sobota. Vytvořte si z nich třeba pohádku: V sobotu se želva vydala na zámek, aby získala zlato. Musela ovšem přelézt mnoho ostrých panelů, ale trpělivost přináší růže. Tímto způsobem si můžete pamatovat třeba i pracovní povinnosti nebo uchovat v paměti kód balíku, který máte vyzvednout. 32c12mk? 32 cibulí 12x meklo. Čísla vztáhněte k sobě Pokuste se kupříkladu číslo účtu převést na číslice, které vám něco říkají. 96538481? Rozdělte si řadu na úseky, například: V roce 96 se narodil váš syn, v té době bylo vaší mamince 53 let, roku 84 jste opouštěla základku, 81 centimetrů máte bohužel v pase. Syn – maminka – základka – pas. PIN do bankomatu se pamatuje podobně. 4238? Třeba rok narození tatínka, tety, ale i historické události – vypálení Lidic, atentát na Heydricha, cokoli, co znáte... 38 může být váš věk, když šlo vaše dítě do školy, velikost vaší nohy a podobně. Vybavte si situaci Když se vám nedaří vzpomenout si, co po vás kdo chtěl, přehrajte si znovu, jak s dotyčným mluvíte. Jméno člověka si snadněji vybavíte, když si představíte jeho tvář, příhody, které jste s ním zažili. Nebo si přeříkávejte abecedu a zkoušejte možnosti, jak by se mohl jmenovat.

„Nemusí jít o trénink paměti v tom úzkém slova smyslu, spíš o všestrannou mozkovou aktivitu, různorodé činnosti zatěžující mozek. Moc efektivní nebývá luštění křížovek, pro člověka, který léta luští, to není žádná zvláštní námaha,“ radí Jitka Suchá.

Doporučuje trénování pomocí knížek a pracovních sešitů nebo programů na počítači, z nichž je řada zdarma. 

„Je dobré nevynechávat také tvůrčí, kreativní činnosti, které zatěžují pravou mozkovou hemisféru. Doporučuji například psaní deníku, kreativně se dá pojmout třeba taky školní příprava s dětmi nebo vnoučaty i různé stolní hry,“ dodává.

„Lidem, kteří mají psychicky náročné povolání a hodně stresu, ale nejen jim, pak odborníci doporučují po práci hlavně pohybovou aktivitu, ideálně co nejčastěji, na mírné až střední intenzitě zátěže. Třetí důležitou věcí v prevenci vzniku demence je kvalitní spánek.“

Vyšetření napoví víc

Jak ale poznat, že máme opravdu problémy s pamětí, ne jen „běžný výpadek“? „Nejlépe to posoudí odborník při vyšetření paměti. To je zdarma a je poskytováno na mnoha místech v republice, seznam kontaktních míst najdete třeba na webu www.alzheimer.cz,“ říká Jitka Suchá.

Na testování prý chodí i mladší lidé a většina z nich je ujištěna, že jsou v pořádku. Často se u nich jedná o přepracování, únavu, deprese nebo náročnější životní období, kdy jim starosti nedovolí kvalitně se soustředit, a tedy si něco zapamatovat.

Vyšetření člověka mimo jiné zbaví stresu, který se taky neblaze podepisuje na zdraví mozku a kvalitě paměti.