Elektrický ohradník vlka nezastavil. Zkuste vysoké ploty, radí park

  18:22
Zatímco ochránci přírody mají z vlků, kteří se vrátili do volné přírody, radost, chovatelé už takové nadšení nesdílí. Šelma se objevila mimo Národní park Šumava v Dešenicích a zabila několik ovcí. Překonala i elektrický ohradník. Park doporučuje, aby si farmář zabezpečil pastviny vysokým plotem.

Ovce v pohraničí začal v uplynulých měsících zabíjet vlk i mimo Národní park Šumava. Poprvé šelma usmrtila ovce v Dešenicích, další škody natropila o 15 kilometrů dál v Chvalšovicích u Čachrova. Zahynula nebo byla zraněna necelá desítka ovcí.

Chovatelé jsou přesvědčeni, že vlk do české přírody nepatří. Názor ochránců přírody je ale opačný. „Je dobře, že se po sto letech vrátil. A chovatelům je třeba pomáhat s opatřeními, která by ovce před šelmou ochránila,“ uvedl mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Soňa Říhová z odboru životního prostředí klatovské radnice uvedla, že má vlk zatím na kontě tři případy. Zbyly po něm čtyři uhynulé ovce, dva kusy byly potrhané a zatím žijí. Chovatel z Chvalšovic se je snaží vyléčit,“ popsala úřednice.

První škody zaznamenal farmář z Dešenic Jiří Hořák. „Přesně 5. července ráno jsme zjistili, že jedno jehňátko je sežrané, zbyla jen kostra, druhé jehně bylo roztrhané, na místě byla i zabitá ovce o hmotnosti asi 65 kilogramů,“ vzpomíná Hořák, který měl tehdy na pastvině třicet ovcí a 25 jehňat.

O několik dnů později vlk přišel znovu. Scéna vypadala stejně. Ovčí hlava visela přes elektrický ohradník. „Vlk chtěl zřejmě ovci odtáhnout, ale dostal ránu a utekl,“ popsal chovatel, který dostane od krajského úřadu zaplaceno jen za menší část zvířat. K prvním dvěma zásahům totiž nezavolal veterináře, ale jen mysliveckého hospodáře.

„Útok jsem nečekal, nevěděl jsem, že je třeba vyjádření veterináře,“ popsal. Škodu, kterou mu nikdo neuhradí, odhadl na 30 tisíc korun. Od útoku už ovce zavírá do maštale. „Ale ne vždy se mi podaří všechny zahnat. Když na pastvině některé tvrdohlavé zůstanou, jen se modlím, aby vlk nepřišel,“ líčí.

Podle Říhové návrat vlků do přírody nepřinesl tolik očekávané snížení stavů přemnožené jelení zvěře. „V CHKO vytvořili sedm tisíc hektarů, kde myslivci neloví. Předpokládalo se, že tam bude mít vlk klid na lov a bude tam vysokou zvěř redukovat, což se úplně nestalo. Vysoká zvěř má tendenci migrovat do oblastí, kde vlk není, a proto se stahuje směrem ke Klatovům do nižších poloh,“ popsala.

Dvořák připomněl, že na Slovensku, v Rumunsku, ve Švýcarsku a v Itálii mají stále vlky i ovce. „A já věřím, že tomu tak bude i v Česku,“ uvedl a doporučil chovatelům, aby si požádali o dotace na oplocení pastvin o výšce 150 centimetrů, protože elektrický ohradník, který mají v Dešenicích, na vlka nezabírá.

Tomu se ale Hořák brání. „Představte si, že všichni na Šumavě by obehnali pastviny vysokým plotem... Tím by zabránili migraci zvěře. Elektrický ohradník srnky přeskočí, ale vysoký plot nepřekonají,“ míní Hořák.

Dvořák reagoval tak, že na Šumavě není tolik chovatelů ovcí, aby vysokými ploty omezili prostupnost krajiny. Působení vlků na krajinu i zvířata přiblížil na Yellowstonském národním parku, nejstarší rezervaci v USA, kam se vlci vrátili po 70 letech v roce 1993.

„Do té doby tam jelení zvěř krajinu dost pustošila. Když se do ní vlci vrátili, jeleni se tomu museli přizpůsobit. Ze strachu před predátorem už se například nezdržovali tolik na otevřených loukách, které dříve decimovali. Díky tomu se do rezervace postupně vracela zvířata. Jeleni přestali ničit i břehy řeky. Zkrátka vlci dokázali během deseti dvaceti let přetvořit ekosystém,“ vypráví Dvořák, podle kterého je ještě brzy na hodnocení vlivu vlků. Těch je na Šumavě odhadem pět.

Vlci v Srní jsou hit. Lidé se chodí pozorovat do výběhu (10. 1. 2018)

13. ledna 2018

Vlci do přírody patří, řekla v Rozstřelu Tanja Askani (28. 8. 2019)

2. září 2019