I Klaus toužil po pořádném společenském románu. Liberatura zkoumá 30 let české prózy a chválí Balabána
Co se za třicet let demokracie odehrálo v české próze? Která kniha po listopadu 89 jako první zavoněla svobodou? A jaké prózy z poslední doby si budeme číst i v příštích dekádách? To jsme se snažili zjistit v Liberatuře s Josefem Chuchmou, Kateřinou Čopjakovou a Ondřejem Nezbedou.
Shrnout dějiny české prózy v posledních třech dekádách skoro nejde. Rozhodně ne ve třiceti minutách. Stejně jsme se o to pokusili. Hned na úvod se naši tři hosté shodli na tom, že ač čeští spisovatelé po pádu komunistického režimu ztratili společného nepřítele, rozhodně nepřišlo tematické sucho. Naopak. Vedle sebe se začaly objevovat experimentální romány, autencitní prózy, autoři spouštěli do nového světa společenské sondy. Lační čtenáři hltali Báječná léta pod psa Michala Viewegha, ale i experimentálnější Sestru Jáchyma Topola.
Čtěte také
Nové tisíciletí pak přineslo zásadní změnu. „Letopočet 2000 se zpětně ukazuje jako velice přelomový. Najednou nastoupily nové generace čtenářů a čtenářek, kritiků a kritiček. A jim narativ a kánon z generace ustavené v šedesátých letech nestačil. Celá literární scéna se proměnila,“ říká Chuchma. Mluvilo se v té době o potřebě velkého společenského románu, kterou zmínil dokonce i exprezident Václav Klaus. Zároveň kvůli slábnoucí ekonomice podstatně klesl vliv médií a opadl i zájem o knihy. A na druhou stranu – objevil se Jan Balabán, autor, kterého hosté ve studiu asi nejvíce pochválili.
Čtěte také
„U Balabána mě vždycky fascinovala zvláštní vážnost a citlivost k věcem, které potkával,“ říká Ondřej Nezbeda o již nežijícím autorovi, jehož soubor povídek Možná že odcházíme zvítězil v roce 2011 v anketě Magnesia Litera Kniha desetiletí. „Když čteš jeho prózy, zdá se, že nic neprojde kolem něj lhostejně. Pořád o věcech přemýšlí, snaží se jich dotknout, vyhmátnout jejich podstatu. A dělá to nádherným, poetickým jazykem. Zároveň je ale přesný, nepoužívá slova navíc, nikdy to nepentlí, jde po významu.“
A jak je na tom poslední dekáda? Autoři se začali zabývat globálními problémy: ať už klimatickou změnou, uprchlickou krizí, či komunistickým režimem v Číně. Daří se jim zaujmout čtenáře a vytvořit dílo, které přetrvá? Poslechněte si Liberaturu s velkolepým tématem a odneste si spoustu tipů na knihy, od Balabána až po Myškovou.
Související
-
Jáchym Topol: Narval jsem do Sestry chaos
Sestra je možná tou nejvýstižnější knihou o českých 90. letech. Hostem středeční Liberatury nemůže být v devadesátkovém období Radia Wave nikdo jiný než Jáchym Topo...
-
Liberatura s Michalem Vieweghem
Michal Viewegh, který patří už několik let mezi nejprodávanější české autory, přijde do Liberatury představit svůj nejnovější román Biomanželka.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
