Zpět na výpis článků

4+4 dny v pohybu 2019: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel…

…ale může jich být mnohem více. V rámci 24. ročníku mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu se představily dvě mladé tvůrkyně Natálie Rajnišová a Zuzana Sceranková. V prostorách neorenesančního Desfourského paláce na Florenci, který byl opět epicentrem festivalu, uvedly společný projekt s názvem Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel, který balancuje na pomezí představení, přehlídky a výstavy, v němž vyzývají ke společnému setkání na pustém ostrově a táží se, zda tento ostrov zůstane pustý i nadále. V průběhu slavnostního zahajovacího večera 4. 10. 2019 proběhla performance formou módní přehlídky a někteří obyvatelé ostrova se ve svých kostýmech volně pohybovali palácem mezi návštěvníky. Celé dílo autorky uvedly 10. 10. 2019 opět v Desfourském paláci.

Natálie Rajnišová a Zuzana Sceranková studují magisterský program oboru scénografie na Katedře alternativního a loutkového divadla (DAMU). Ve spolupráci s Klárou Hutečkovou a Jiřím Adámkem v roce 2016 uvedly autorský divadelní projekt s názvem skončí to ústa, kde zkoumaly vztah těla a objektu a autonomní postavení scénografie v rámci představení. Nyní na tento projekt navazují, tentokrát rovněž s důrazem na autonomii divadelního kostýmu.

Každý z diváků měl na židli připravenou složenou mapu pustého ostrova, načež byli diváci vyzváni analogickými pohyby letušky, připomínajícími palubní instruktáž, mapu otevřít a nahlížet do ní. Mapa kromě nákresu ostrova obsahovala heslo: Představ si budoucnost a zůstaň v ní. Plnila rovněž funkci programu a uváděla seznam autorských tracků, které v průběhu zazněly, i seznam 15 obyvatel ostrova. Obsahovala rovněž hesla jako kyklop, hlubinná ekologie, nanismy a gigantismy, bludný balvan a malý bludný balvan, umělá hmota a odkrývala pravý význam těchto pojmů, který se prolínal s jejich významem v kontextu průběhu performance. Mapa si zaslouží samostatnou pozornost a dílo může pomoci určitým způsobem dovysvětlit a přivést diváka ke komplexnějšímu vjemu. Snaha všech přítomných nahlížet do mapy a hledat v ní vysvětlení viděného již během performance však byla spíše kontraproduktivní, odváděla pozornost od právě probíhajícího dění a nepřispívala ke snazší orientaci.

Těžištěm představení/přehlídky se stala scénografie, vztah těla k objektu, práce s kostýmem a hudbou. Téměř všechen pohyb se odehrával na pomyslném přehlídkovém mole vyznačeném bílou plachtou a světelnými páskami po obvodu. Na tomto mole se postupně představovali jednotliví obyvatelé ostrova za doprovodu autorských tracků. Každému obyvateli náležel charakteristický extenzivní kostým, gestika a pohyby často s tanečními kvalitami. Kostýmy se snažily vystihnout povahu daných postav a jejich význam na ostrově. Ledovec, Kyklop, Bludný balvan, Malý bludný balvan, Zakrslý slon, Barvoslepý obyvatel – to je jen rychlý výčet obyvatel pustého ostrova. Bludný balvan v podobě dotvořeného automatického vysavače se samovolně pohyboval po přehlídkovém mole. Zakrslý slon byl reprezentován tmavě modrým overalem z dlouhých třásní a pohybem po čtyřech. Obě autorky byly do průběhu představení/přehlídky přímo zapojeny. Jedna z nich se pohybovala po mole a brala na sebe jednotlivé podoby obyvatel, druhá se zabývala hudebním doprovodem včetně dvou pěveckých vstupů. V závěru proběhlo společné defilé všech modelů, čímž tvůrkyně naplnily konvenci módní přehlídky.

Autorky vybízely ke společnému setkání na pustém ostrově. Podařilo se divákovi vstoupit na ostrov tvůrců a obývat ho v čase představení společně? Nebo pozoroval dění zpovzdálí svého vlastního mentálního prostoru? Ideu „ostrov jako mentální prostor“ vnímám v kontextu celého díla ambivalentně. Je mentálním prostorem tvůrců, kteří jsou pohlceni dílem ve všech jeho významech a v kontrastu s osamocenými mentálními prostory diváků, kteří přicházejí sami za sebe bez povědomí o nadcházejícím prožitku. Momentem neopakovatelného setkání diváka a performera vzniká ostrov zcela nový, na počátku by se dal označit jako pustý.

Tvůrkyně se ptaly, jestli ostrov po uskutečnění společného setkání bude pustý i nadále. Tato otázka zůstává otevřenou. Můžeme ji považovat za řečnickou, nebo na ni odpovědět každý sám.


  • ZUZANA SCERANKOVÁ & NATÁLIE RAJNIŠOVÁPustý ostrov chrání 15.000 obyvatel
  • Autorky: Zuzana Sceranková a Natálie Rajnišová
  • Produkce: Emílie Formanová
  • Hudba: Alfréd Schubert a Ján Mesány, Anders Christopherson, Honza Tomšů, Johannes van Bebber, Matthieu Fuentes, Matyáš Bartoň, Michaela Švédová, Vojtěch Šaroun

Premiéra 23. května 2019 v Prostor39, recenze psána z uvedení 10. října 2019 v Desfourském paláci v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu.

FOTO: archiv festivalu 4 + 4 dny v pohybu

Poslední články autora

4+4 dny v pohybu 2019: Oplakávání Šávaše v DOXu

Projít labyrintem a nalézt ráj

Citizen of the world