Projekt je rozšířením plynovodu Nord Stream, který obchází tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko. Nord Stream 2 má zdvojnásobit přepravní kapacitu plynovodu na 110 miliard krychlových metrů plynu ročně, připomněla agentura Reuters.
Plynovod se nelíbí především Polsku a Ukrajině, která je nyní klíčovou tranzitní zemí, ale i některým dalším státům. Hlasitým odpůrcem jsou i Spojené státy, které upozorňují na rostoucí závislost Evropy na dodávkách energií z Ruska.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé firmy Uniper a Wintershall, dále britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell, rakouská ÖMV a francouzská Engie.
Důležitou roli při transportu ruského plynu přes Nord Stream 2 by mělo mít i Česko. Právě přes něj bude směřovat většina suroviny, kterou plynovod dopraví z Ruska do Německa. Desítky miliard metrů krychlových plynu ročně má do Česka přivádět nový plynovod Eugal. Tato trasa umožní tranzit ruského plynu do Bavorska, Rakouska, Itálie či Chorvatska.
Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream kritizovala, pak ale řady kritiků opustila: koncem listopadu 2015 bylo Česko mezi deseti státy EU, které rozšíření kritizovaly, v prosinci 2015 ale vláda Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států unie proti Nord Stream.
(ČTK)
