Připravované zóny rozdělují šumavský národní park do čtyř sekcí s různým režimem ochrany. Přírodní zóna, která vznikne na 27 procentech plochy, se ponechá pouze přírodním procesům.
Členění dále navrhuje zónu přírodě blízkou, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nacházejí se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.
Zhůřské louky by se měly stát součástí kulturní krajiny. V lokalitě, v níž člověk několik desítek let zásadněji nezasahuje, by se tak mohlo například začít stavět. „Zařazení Zhůřských luk do kulturní zóny způsobí jejich zastavění majitelem - developerem a tedy nenávratnou devastaci této lokality, kde rostou vzácné orchideje a přežívají zde i další unikátní druhy rostlin a hmyzu,“ uvedl jeden ze signatářů výzvy přírodovědec Pavel Kindlmann.
Návrh zón počítá s rozdělením Horskokvildských slatí do několika útvarů s různým režimem ochrany. „Komplex Horskokvildských slatí, jenž je chráněný i Ramsarskou úmluvou, je nutné scelit do jediného území, zařazeného do nejpřísněji chráněné přírodní zóny, neboť jejich dosud navrhované rozdrobení na izolované ostrůvky povede ke ztrátě biodiverzity tohoto unikátního systému,“ řekl Kindlmann.
Konference v Bratislavě se účastnilo 130 delegátů z více než 20 zemí. Mezi nimi byli například generální ředitel Evropské komise pro životní prostředí, vedoucí evropsko-jihoamerického oddělení UNESCO pro světové dědictví, ředitel evropské kanceláře mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Souhlasíte s tím, že je zapotřebí zajistit větší ochranu Šumavy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 29. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.
