Setkání s Havlem i účast na pražské demonstraci. Jak evropští politici prožívali listopad 1989?
Události listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu, si připomínají i přední unijní politici. Někteří z nich mají na Československo osobní vazby. Například někdejší francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová se demonstrací v Praze osobně zúčastnila.
„Myslím, že rozumím hodnotám, které ctil Václav Havel. V roce 1989 jsem v Praze demonstrovala se studenty i s lidmi ne tak mladými. Pamatuju si, za co bojovali,“ řekla pro Radiožurnál Nathalie Loiseauová, jak listopadové události coby pětadvacetiletá absolventka prestižní francouzské univerzity Sciences Po přímo v centru dění prožívala.
Osobní vazby na Československo má i první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který v současnosti se zeměmi střední Evropy vede spory o vládu práva.
„Někteří o mě neustále opakují, že střední Evropě nerozumím a že jsem v ní nikdy nebyl. Říká to o mně dokonce i český premiér. Možná je problém v tom, že regionu rozumím až příliš dobře,“ prohlásil Timmermans na konferenci Knihovny Václava Havla v Bruselu.
Měli jsme strach, radši bych kopal penaltu na mistrovství světa, vzpomíná Hašek na listopad 1989
Číst článek
S Havlem se mnohokrát potkal. Už v roce 1977 také do Prahy doprovázel nizozemského ministra zahraničí Maxe van der Stoela, který se jako první zahraniční politik setkal s disidenty, konkrétně s mluvčím Charty 77 Janem Patočkou. Podle Timmermanse měli od pádu železné opony lidé na Západě i východě naivní očekávání.
„Mnoho z nás na Západě si myslelo, že pád Berlínské zdi znamená, že teď budou všichni lidé v Evropě jako my. A na druhé straně železné opony zase mnoho lidí věřilo, že budou mít brzy před domem zaparkovaný mercedes. Musíme si zvyknout, že se rokem '89 Evropa změnila celá,“ uvedl Timmermans, který pád železné opony před třiceti lety označuje za nejkrásnější okamžik svého politického života.
‚Střední Evropa se neliší'
Nathalie Loisseauová odmítá, že by si země západní Evropy a někdejšího východní bloku v současnosti nerozuměly. „Ti, kteří tvrdí, že se hodnoty střední Evropy v něčem liší, jen zneužívají toho, že jsou u moci. Hodnoty jsou po celém světě stejné. Když vás mlátí obuškem, bolí to stejně ve střední i v západní Evropě.“
Na pád komunistického režimu vzpomínal i europoslanec a někdejší polský premiér Marek Belka. „Změna v roce 1989 byla obrovská a odehrála se rychle. Mnoho lidí se tomu nedokázalo přizpůsobit. Když se hroutí instituce, musí se lidé znovu hledat. To se děje všude a nedá se tomu uniknout.“
I Belka se jako přesvědčený zastánce Evropské unie dívá do budoucna s obavami. „Z eurofobních postojů se vyléčit nedá. Kdyby bylo možné Evropskou unii na rok vypnout – zhasnout jako vypínač světla, všem by se po unii začalo rychle stýskat. To ale udělat nejde, můžeme jen diskutovat. A diskusi se nesmíme vyhýbat, ani té ostré,“ vysvětlil polský expremiér.
