Tento rok oslavila Botanická zahrada hl. m. Prahy 50 let své existence, Česká republika již 101. výročí svého založení, v těchto dnech si také připomínáme 30 let od sametové revoluce a v atmosféře oslav těchto jubileí má projekt Kořeny osobností trojské botanické zahrady tu čest přivítat do svých řad další tři osobnosti s jubilejními čísly 100, 101 a 102. In memoriam se jimi tematicky stali první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a jeho děti Jan a Alice Masarykovi. Sázení stromu se ujala pravnučka TGM Charlotta Kotíková.
„Jsem velice rád, že paní Charlotta Kotíková svolila a vysadila strom, který bude připomínat odkaz jejích předků, již se tolik zasloužili o náš stát,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
„Je známo, že Tomáš Garrigue Masaryk měl vřelý vztah ke stromům a zvláště pak k dubům. Rád se pod jejich majestátními korunami projížděl na koni, procházel anebo v jejich stínu pořádal jednání. Za všechny můžeme zmínit tzv. Dohodový dub v Lánské oboře, o němž se traduje, že pod ním byla podepsána tzv. Malá dohoda. Proto při výběru stromu, který uctí památku nejen našeho prvního prezidenta, ale i jeho dětí, padla volba na dub letní (Quercus robur), a konkrétně na jeho vznešenou podobu, kultivar »Salfast«,“ komentuje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Tento kultivar vznikl spojením dvou starších variet. Po jedné z nich zdědil svůj vzpřímený růst a po druhé celokrajné listy bez laloků, které jsou pro duby netypické a připomínají spíše jiné rody dřevin. Oproti původnímu druhu rostou jedinci tohoto kultivaru rychleji. Dá se předpokládat, že vysazený strom uváděnou maximální výšku 13 metrů pokoří a jednou z něj bude mohutný pyramidální dub.
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) byl prvním československým prezidentem v letech 1918 až 1935 a jeho odkaz ctíme dodnes. Narodil se v Hodoníně jako prvorozený syn v chudé rodině Josefa Masárika. Po studiích filologie ve Vídni působil jako filozof, pedagog, žurnalista a konečně politik. V době vypuknutí 1. světové války roku 1914 se odebral do exilu, aby tam hájil československé zájmy. Po válečných letech, kdy se mu podařilo vyjednat podporu pro vznik samostatného státu, se vrátil do Prahy a stal se prvním prezidentem ČSR.
Alice Masaryková (1879–1966) byla zakladatelkou a první předsedkyní Československého červeného kříže. Studovala historii a filozofii na Karlově univerzitě a po ukončení studia roku 1903 byla jednou z prvních žen, jež získala doktorát z historie. V roce 1919 založila první vyšší sociální školu v Československu. V roce 1921 založila YMCA a YWCA dle britského vzoru. Po celý svůj život bojovala za zlepšení sociální a ekonomické situace a vzdělávání žen.
Jan Masaryk (1886–1948) byl československý diplomat a politik. Po vzniku Československa vstoupil do jeho diplomatických služeb a působil nejprve na zastupitelském úřadu v USA a pak v Londýně. Na protest proti mnichovské dohodě v roce 1938 odstoupil ze své funkce. V exilové vládě v Londýně vykonával od počátku funkci ministra zahraničí a tím zůstal i po skončení války. V únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel.
Dalším z dětí TGM byl Herbert Masaryk (1880–1915), který byl nadaným malířem. Přestože zemřel předčasně, právě jeho vnučka Charlotta Kotíková je jedinou žijící zástupkyní rodu Masaryků. Charlotta Kotíková (*1940) je historička a kurátorka umění. Je pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Provdala se za skladatele Petra Kotíka, se kterým má dva syny. V lednu roku 1970 emigrovala do USA. Brzy získala práci v Allbright-Knox Art Gallery a setrvala zde 13 let. Později se přestěhovala do New Yorku, kde se stala vedoucí odboru moderního a současného umění v Brooklynském muzeu. V současné době žije střídavě v Brooklynu a v Praze.
O projektu Kořeny osobností
Projekt Kořeny osobností pomáhá Botanické zahradě hl. m. Prahy již desátým rokem přitahovat pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Díky propojení jejich vysazování s nejvýznamnějšími osobnostmi České republiky i cizích zemí 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny a dřeviny a trojskou botanickou zahradu celkově.
Do projektu Kořeny osobností se zapojují známí umělci, sportovci, vědci, státníci či myslitelé i představitelé charity. Vedle objevování vzácných rostlin si návštěvníci botanické zahrady mohou připomenout velké příběhy jejich patronů, mezi kterými jsou například prezident Václav Havel, Jeho Svatost 14. dalajlama, sir Nicholas George Winton, světoznámý španělský obuvník českého původu Manolo Blahník, bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, držitel Oscara režisér Miloš Forman či jeden z největších Čechů – Jára Cimrman. Návštěvníci se snadno zorientují podle podrobné mapky projektu Kořeny osobností, která obsahuje kompletní seznam rostlin i osobností a je k dispozici ve všech pokladnách zahrady. V roce 2017 vydala trojská botanická zahrada knihu Kořeny osobností, která tento projekt, vzácné rostliny a nejvýznamnější osobnosti spojené s Českou republikou zajímavou a poutavou formou představuje. Projekt má ambici postupně představit až 150 významných osobností nejen České republiky, ale i světa, a stejný počet vzácných rostlinných exemplářů, které se mnohdy ve volné přírodě již téměř nevyskytují či stojí před úplným vymizením.
Foto: www.botanicka.cz
