Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.
Digitální revoluci se v dnešní době nedá vyhnout. Ať už jde o průmysl, zemědělství nebo třeba státní správu, ve většině odvětví dnes sehrávají klíčovou roli počítače a internet. A kdo na moderní vlnu ještě nenastoupil, ztrácí svou konkurenceschopnost. Zavádění nových technologií do výroby, větší využívání internetu ve státní správě i v životě nebo vytvoření jednotného digitálního trhu jsou dlouhodobé priority také Evropské unie.
I proto se od roku 2015 v rámci unie sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí. Ukazatelem je tzv. index digitální ekonomiky a společnosti (DESI index), který zahrnuje například připravenost země na zavedení páté generace bezdrátového připojení (5G), úroveň digitálních a softwarových dovedností jejích obyvatel, využívání a kvalitu internetového připojení nebo úroveň digitálních veřejných služeb.
Česko se v tomto hodnocení pravidelně ocitá až ve druhé polovině. DESI index pro rok 2019 ho řadí na 18. místo z celkových 28 členských států. Před rokem obsadilo 17. příčku a v roce 2015 dokonce 15. Proces digitalizace Česka tak za ostatními unijními státy spíše pokulhává.
Oproti jiným zemím tuzemsko zaostává ve využívání internetových služeb, kam se řadí třeba sledování videí, poslech hudby nebo využívání profesních sociální sítích, nebo také v oblasti digitálních veřejných služeb. V této kategorii Češi za průměrem EU zaostávají hlavně v elektronizaci veřejné správy, ve výměně zdravotnických údajů on-line nebo v dostupnosti předvyplněných on-line formulářů.
Nedostatečná je ale podle průzkumu i úroveň digitálních dovedností obyvatelstva. Pokud jde o digitalizaci podniků, ta podle posledního měření nepostupuje tak rychle, jak by mohla.
V některých oblastech se však Česko vyrovná alespoň evropskému průměru. Konkrétně jde o oblast konektivity a integrace digitálních technologií, a to zejména díky elektronickému obchodování a nakupování on-line, které si Češi v poslední době velice oblíbili. Češi jsou zároveň mezi prvními ve čtení zpráv na internetu a pokrytí sítí 4G zde patří k nejlepším v Evropě.
Unie poskytuje na digitalizaci velké peníze
Většina výsledků letošního DESI indexu ale není pro Česko příliš dobrá. Jednou z příležitostí, jak tento stav změnit, mohou představovat evropské programy. EU totiž v posledních letech na zavádění digitalizace v členských zemích vyčleňuje značný objem peněz. Využívat je může nejen státní správa, ale také soukromé podniky.
„Aktuálně je dostupná řada dotačních možností, zejména v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jmenovat lze primárně program Technologie, zaměřující se na digitální transformaci a prvky tzv. průmyslu 4.0 malých a středních podniků,“ říká generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.
Dalším významným nástrojem digitalizace je podle ní i program Vysokorychlostní internet, jehož další výzva by měla být vyhlášena v prvním čtvrtletí roku 2020. „Díky tomuto dotačnímu programu budou i ty nejvíce izolované oblasti Česka zasíťovány vysokorychlostním internetem, bez kterého není větší míra digitalizace možná,“ zdůrazňuje.
Tento program ovšem dobře ilustruje problémy, které Česko s využíváním podobných programů má. Z evropských fondů lze peníze na rozvoj vysokorychlostního internetu čerpat už od roku 2017, přičemž konkrétní výzvy a podmínky čerpání stanovuje české ministerstvo průmyslu a obchodu.
První výzva však skončila fiaskem. Vyčleněno bylo tehdy 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující necelých 50 milionů. Důvodem bylo podle odborníků v první řadě stanovení příliš restriktivních podmínek a kritérií, čemuž se chce nyní ministerstvo vyhnout.
Tento program však není jediným, ze kterého může Česko čerpat. „Na podporu digitalizace existují již tři výzvy programu Technologie, dále třeba program ICT a sdílené služby, ale také například program Poradenství, v rámci něhož lze pořídit zpracování plánu digitální transformace části nebo celé společnosti žadatele,“ připomíná vedoucí Oddělení koordinace fondů EU Agentury pro podnikání a inovace Radek Horešovský.
Ministerstvo vyhlíží nové příležitosti
S novým dlouhodobým rozpočtem EU pro období po roce 2020 stávající programy skončí. Evropská komise chce ale digitální transformaci podporovat i do budoucna, a to jak v rámci takzvané regionální (kohezní) politiky, tak i celoevropskými výzvami. Programy tak budou přibývat a podle dosud zveřejněných návrhů by měly být komplexnější než ty stávající.
„Již nyní jsou stanoveny priority pro kohezní politiku na období 2021-2027. Téma digitalizace je v rámci budoucího programového období nosné. Jen v podnikatelském Operačním programu Konkurenceschopnost mu bude věnována samostatná priorita s alokací cca 13 miliard korun,“ upozorňuje Eva Svobodová.
Větší důraz na digitalizaci a digitální transformaci potvrzuje i samotné ministerstvo průmyslu a obchodu. „V současnosti probíhá intenzivní příprava operačních programů pro nové programovací období 2021+. V připravovaném operačním programu Konkurenceschopnost je podpora digitalizace a umělé inteligence považována za jednu z hlavních priorit,“ uvádí David Hluštík z odboru komunikace MPO.
Velký potenciál ale ministerstvo vidí v ambiciózním plánu Evropské komise s názvem Digitální Evropa. Program pro roky 2021 až 2027 počítá s investicemi do digitalizace a digitálních výzev ve výši zhruba 220 miliard korun. „Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti,“ vysvětluje záměry Evropské komise ministerstvo.
Vedle toho se má Digitální Evropa zaměřit i na vznik tzv. center pro digitální inovace. Konkrétně má jít o neziskové subjekty disponující odbornými znalostmi, které budou mít za úkol podporovat digitální transformaci zejména malých a středních podniků, organizací veřejné správy a vzdělávacích institucí napříč celou EU. „Tato podpora zahrnuje poskytování služeb jako je například testování technologií, finanční poradenství a poskytování informací o trhu,“ vysvětluje Hluštík.
Program Digitální Evropa zároveň počítá s tím, že se členské státy na financování jednotlivých projektů budou podílet, na což se česká vláda již připravuje. V květnu letošního roku kabinet schválil národní program The Country for the Future (Země budoucnosti), který tvoří tři podprogramy – Start-upy, Digitální lídři a Inovace do praxe. A právě podprogram Digitální lídři je úzce spojen s Digitální Evropou, neboť i jeho cílem bude mimo jiné podpora center pro digitální inovace. Zaměří se ale i na oblast umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti či na rozvíjení digitálních dovedností.
Pokud jde o výši finančních prostředků, vláda plánuje jen na tento podprogram v letech 2021 až 2027 vyčlenit 1,3 miliardy korun.
Článek původně vyšel v příloze týdeníku Ekonom v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.