Národní muzeum i opera. V účetnictví ministerstva kultury objevili kontroloři chyby za 3,5 miliardy
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil závěrečný účet, účetní závěrku a výkazy pro hodnocení plnění státního rozpočtu ministerstva kultury za rok 2018. Ve druhém a třetím dokumentu objevil účetní chyby za celkem 3,5 miliardy korun. Podle zprávy, kterou úřad zveřejnil v pondělí, se nesrovnalosti týkaly i rekonstrukce Národního muzea a Státní opery.
V účetní závěrce za rok 2018 se podle Nejvyššího kontrolního úřadu nacházely chyby za 2,7 miliardy v její příloze.
Ministerstvo kultury chce ve městech více veřejného umění. Zaplatit ho mají odvody ze stavebních zakázek
Číst článek
„Vznikly zejména tím, že ministerstvo kultury vůbec nevykázalo existující podmíněné závazky vyplývající z již vydaných rozhodnutí o poskytnutí národních dotací. A pak také tím, že předpokládané výdaje na předfinancování příspěvkových organizací vyplývající opět z již vydaných rozhodnutí vykazovalo nesprávně jako podmíněnou pohledávku ze zahraničních dotací, a ne jako podmíněný závazek,“ informoval úřad na svých stránkách.
Údaje v příloze účetní závěrky tak neodpovídaly skutečnosti. Na podobné chyby ale upozorňovali kontroloři už u závěrky z roku 2016. Kdyby se z nich resort poučil, mohl předejít nesrovnalostem za 1,9 miliardy v závěrce za rok 2018.
Chyby za celkem 0,8 miliardy korun objevil Nejvyšší kontrolní úřad také ve výkazech pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2018.
Praha se může octnout na seznamu památek v ohrožení UNESCO. Na vině jsou výškové stavby
Číst článek
„Týkaly se nesprávného vykázání výdajů poskytnutých příspěvkovým organizacím. Ministerstvo kultury totiž výdaje na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea a na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery nevykázalo jako výdaje na zachování a obnovu kulturní památky, ale jako výdaje na běžnou činnost těchto institucí,“ vysvětlili kontroloři.
Ministerstvo kultury také porušilo rozpočtovou kázeň. „Zaplatilo přes 108 tisíc korun za vzdělávání jednoho zaměstnance na základě neúčinné smlouvy. Ministerstvo totiž zaplatilo ještě předtím, než zveřejnilo tuto smlouvu v registru smluv,“ zjistili zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu.
Závěrečný účet, účetní závěrka a výkaz pro hodnocení plnění státního rozpočtu jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu tři základní pilíře pro takzvané skládání účtů. Na jejich základě lze získat informace o hospodaření se státními prostředky a o činnosti ministerstva. „Takové informace by přirozeně měly být základním prvkem zdravého finančního řízení. A to se týká i jejich monitorování,“ řekla členka Nejvyššího kontrolního úřadu Jaromíra Steidlová, která kontrolu vedla.
Pracovní skupiny
Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová zdůraznila, že kontrola se týká období, ve kterém měl resort jiné vedení.
Zaorálek zrušil výběrové řízení na šéfa Muzea umění v Olomouci. Za Staňkův krok se omluvil
Číst článek
„Když byl do funkce jmenován ministr (Lubomír) Zaorálek, tak po nějaké době uvedl, že ne všechno na ministerstvu je ideální. Myslím, že tato zpráva jeho závěry potvrzuje,“ sdělila ČTK mluvčí.
Zaorálek (ČSSD) se ministrem kultury stal letos na konci srpna, ve funkci nahradil Antonína Staňka (ČSSD). Před Staňkem byl od prosince 2017 do června 2018 ministrem kultury Ilja Šmíd (nestraník za ANO).
Nejvyšší kontrolní úřad už před několika měsíci také uvedl, že ministerstvo v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce.
„Už po vydání této první zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jsme vytvořili pracovní skupiny, které mají přijít se systémem nápravných opatření, aby k podobným věcem do budoucna nedocházelo, nebo minimálně ne v takové míře," dodala Lagronová.
