„Každý týden se objeví další škody. Jsou rozryté hektary pozemků, zničené trávníky, podhrabané nové výsadby. Když lidé vidí hned za Bílým zámkem stopy po divočácích, bojí se dál do parku,“ popsal situaci kastelán hradeckého zámku Radomír Přibyla.
Problémy registruje pět let. „A stále se to stupňuje. Jako správce parku, který je národní kulturní památkou, musím chránit jeho vzhled. Odlov černé zvěře v parku jsem proto podpořil,“ konstatoval kastelán s tím, že náprava stojí desetitisíce.
Navýšení lovu černé zvěře v oblasti Opavska iniciují zemědělci. Dlouhodobě opavskému magistrátu, který je rozhodujícím orgánem, posílají podněty na nečinnost myslivců. Škody, které jim černá zvěř působí na travních porostech, plodinách i půdě, vyčíslují na statisíce korun.
„Na Opavsku jsou škody po černé zvěři na zemědělských plochách obrovský problém. A za škody, které divočáci z okolních honiteb způsobují v zámeckém parku, navíc nelze žádat náhradu, když park není honebním územím,“ uvedl Jiří Michalisko, zemědělec z Jakartovic, který zastupuje i několik kolegů.
Divočáky vábí hraboši, kukuřice i ponravy
Dodal, že na území jeho čtyřicetihektarové farmy škody čítají až 120 tisíc korun ročně, divočáci poničí asi 15 procent výměry. Na Opavsku za poslední měsíce zemědělci vyčíslili škodu na 400 tisíc korun, argumentují i znaleckými posudky. Provozovatelé honiteb jim podle jejich slov škody nechtějí hradit.
Opavský odbor životního prostředí již před měsícem rozhodl, že mají myslivci v odstřelu kanců zvýšit aktivitu hned v 18 honitbách. „Rozhodnutí v případě zámeckého parku ještě nepadlo, je předmětem správního řízení,“ řekl Jindřich Hrbáč, který má agendu na starosti.
Vstup do zámeckého parku v Hradci nad Moravicí.
Park býval součástí honiteb, jeho část byla vyňata asi před 17 lety. Obnovení lovu by tam podléhalo například omezené denní době, kdy se může střílet, či povinnosti správy zámku označit přístupové cesty informací o odlovu.
O lov v parku zámku by se měla postarat sousední honitba Doubrava, kterou má v pronájmu společnost Opavská lesní. Podle jejího správního náměstka Tomáše Bittnera je nárůst stavu černé zvěře celoevropským problémem a na Opavsku podle něj rozhodně nelze mluvit o extrémním přemnožení.
„Je to především důsledek změn v zemědělském hospodaření, zejména velkoplošného pěstování ekonomicky nejvýhodnějších plodin řepky a kukuřice. Letos k tomu výrazným způsobem přispěla i kalamita hraboše polního, jehož hnízda černá zvěř v zemi vyhledává, a chrousta maďalového, jehož ponravy jsou pro ni pochoutkou,“ uvedl s tím, že divoká prasata si zvykají i na přítomnost lidí.
Odlov komplikuje i turistický ruch
Dodal, že myslivci dělají pro snížení stavů maximum. „Stav ale nelze řešit jen odlovem. Řešením situace je celkový komplex opatření, která by měli udělat zejména zemědělci. Rozčleňovat velké lány, nepěstovat kukuřici a řepku až k hranici s lesem, ale na hranici pole–les pěstovat nižší plodiny, zakládat biopásy, používat pachové nebo elektrické ohradníky,“ nastínil.
Odlov podle něj komplikuje i sílící ruch v lese, kdy turisté, cyklisté či motorkáři zvěř plaší, a ta ke krmelištím přichází nepravidelně během celé noci.
Opavský magistrát mluví o postupném nárůstu. „Pokud bychom ve stavech černé zvěře hledali trend, jde o postupný nárůst, ale nijak extrémní,“ popsal Hrbáč.
Za rok 2017 se v kraji odlovilo nejvíc divočáků za deset let, celkem 10 644 kusů, zhruba o třetinu více než v roce 2008. Loni odlov klesl na 6 217 kusů.
„Významněji se černá zvěř vyskytuje v oblastech s rozsáhlými zemědělskými celky. Vytvářejí jí vhodné podmínky pro život a komplikují odlov,“ dodala mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
