Grigorije Jefimoviče Rasputina od raného věku sužovaly tragédie. V sibiřské vesničce Pokrovskoje, kde se narodil, bezvládně sledoval umírat své dva sourozence - starší bratr Lavrentij podlehl ošklivému zápalu plic, jeho sestra Marie se utopila. Rasputina to vzalo víc než jeho rodiče, upadl do deprese a začal se všem stranit. Neměl žádné kamarády, do školy nechodil, protože nemohl, a jediným útěkem před realitou mu byla práce na otcově farmě.

Alkohol, dívky a Bůh


Čím starší byl, tím víc začal podléhat alkoholu a dívkám. Obyvatelé vesnice to ze začátku přehlíželi, zželeli ho, protože mu umřeli sourozenci i matka. Jeho chování ale bylo čím dál horší a neodpustitelné. Dne 22. února 1887 si vzal dlouholetou přítelkyni Paraskevu Fjodorovnu Dubrovninovu a měl s ní dvě děti - syna Dmitrije a dceru Matrjonu. Manželství měli zvláštní; Raspustin nikdy nepodlehl slibu věrnosti a i nadále spal s každou, na kterou ukázal, jeho nové manželce to však nevadilo.


Do svého repertoáru hříchů doplnil mimo cizoložství a alkohol také krádeže. Pod tlakem sousedů se Rasputin rozhodl odejít. Dlouhá pouť, kterou chtěl odčinit své prohřešky, ho vedla napříč všemi sibiřskými kláštery. Zcela zanevřel na tělesné pudy a oddal se Bohu a modlitbám. Prorok Makarije, kterého potkal ve Věrchoturském klášteře mu řekl, že si pro něj Bůh připravil speciální poslání na Zemi. Na cestě domů do Pokrovskoje se mu zjevila Panna Marie. Byl to jasné znamení, že musí odcestovat co nejdál od rodné vsi a splnit své poslání.

Jeho cestování trvalo s malými přestávkami dlouhých 15 let. V roce 1905 skončil v Petrohradu, kde se shodou náhod dostal k caru Mikulášovi II. a jeho ženě Alexandře. Svými modlitbami zachránil život jejich synovi a car mu na oplátku věnoval místo po svém boku.

Nejmocnější muž Ruska

Stal se carovým rádcem. S vypuknutím první světové války a po atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho ženu Mikulášovi radil, aby se Rusko nezapojovalo do války, car ho však neposlechl a sám odjel pomoct vojákům. Kdyby dal na Rasputina, země by neutrpěla tak nepředstavitelné ztráty.
Během carovy absence vládla zemi jeho manželka. Byla však pouhou Rasputinovou loutkou. Jeho vliv na carevnu byl citelně znát, a přestože byla Alexandra nesmírně inteligentní žena, podvolila se.

Rasputinova popularita postupně klesala, když se začalo proslýchat, že mu postelí prochází každá žena, ať už vdaná, nebo něčí dcera. To se hlavně nelíbilo svatým, kteří Rasputina odsoudili.

V prosinci 1916 začaly pokusy Rasputina sprovodit ze světa. Prvně se ho pokoušeli otrávit cyankáli ve víně a koláčích, jed na něj z neznámého důvodu nezapůsobil. Historici se domnívají, že cukr v koláči neutralizoval kyanid, nebo byl jed příliš starý. Pak se atentátníci rozhodli pro důslednější řešení a Rasputina střelili do srdce, zad a hlavy a hodili do řeky. Zemřel, ne však na vykrvácení. Podle pitvy zemřel na utopení.

O Rasputinovi se dlouho tradovalo že je poslem Božím. Lidé v jeho rodné vsi se mu dokonce u klaněli a prosili jej, aby je vyléčil od bolestí. Dokonce věřili, že umí číst myšlenky. Po sérii hříšných skutků se rychle vzpamatovali.