Jak se cítit lépe a žít déle? Objevte luštěniny, tofu a rostlinné nápoje

V minulosti nebylo maso každodenní součástí jídelníčku, mnohem více se konzumovaly dostupnější obiloviny a luštěniny. Spotřeba masa rapidně stoupla teprve v 19. století, a to zejména díky průmyslové revoluci. Přesto byla v českých zemích ještě na začátku 20. století průměrná spotřeba masa zhruba 16 kilogramů na osobu za rok. Nyní je to 80 kilogramů.

Omezení konzumace masa a jeho nahrazení potravinami rostlinného původu má svůj zdravotní význam. Mnohé potraviny rostlinného původu jsou bohatým zdrojem vlákniny a látek s ochranným účinkem, zatímco nadměrná konzumace červeného masa a tzv. sekundárně zpracovaného masa (příkladem jsou uzeniny) může být jedním z negativních faktorů zvyšujících riziko nádorových onemocnění.

Není nutné vzdávat se živočišné stravy úplně, její omezení je ale prospěšné. Člověk je všežravec, a tak jeho tělo potřebuje potraviny jak živočišného, tak rostlinného původu. Odborníci se shodují na tom, že bychom měli denně sníst až 1,2 kilogramu rostlinných potravin.

Proč jíst rostlinnou stravu

Kromě toho, že je její produkce příznivější pro životní prostředí, hovoří pro rostlinnou stravu zejména již zmíněné zdravotní benefity. Bylo zjištěno, že vegetariáni a vegani mívají ve srovnání s „masožravci“ podstatně nižší hodnotu BMI, nižší hodnoty krevního tlaku a také celkového LDL cholesterolu. Některé studie dokonce potvrzují podstatně nižší počet srdečně cévních onemocnění a s tím související snížení pravděpodobnosti srdeční příhody až o 25 procent.

Potraviny rostlinného původu neobsahují cholesterol, často jsou zdrojem zdraví prospěšných tuků (to je případ především ořechů, semen, rostlinných olejů a stoprocentních margarínů), dodávají vlákninu (na vlákninu jsou bohaté luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce) a obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek a látek s antioxidačním účinkem. Mohou také upravovat zažívání nebo zlepšit stav kůže a zvýšit kvalitu vlasů.

Důležitá je pestrost

Pokud v jídelníčku nahradíte část živočišných potravin těmi rostlinnými, nemusíte mít obavu, že vám budou chybět důležité živiny a energie. Zásadní je především pestrost. To znamená zařazovat co nejvíce druhů potravin a zbytečně nevynechávat některé skupiny potravin (například vegetariáni vejce).

Proto je nutné číst pozorně informace na obalech potravin a vybírat si produkty obohacené o některé důležité nutriční látky (tzv. fortifikované potraviny). Příkladem mohou být třeba rostlinné nápoje obohacené o vápník, margaríny doplněné o vitamin D nebo snídaňové cereálie fortifikované vitaminy skupiny B.

„V rostlinném jídelníčku nesmí chybět bílkoviny, jejichž zdrojem jsou především luštěniny a výrobky z nich (například tofu, tempeh), obilniny a výrobky z nich (seitan, Robi maso, Klaso), ořechy, semena a popřípadě i proteinové doplňky (například mandlový či konopný protein). Důležitou složkou rostlinného jídelníčku jsou náhrady mléka a mléčných výrobků, přičemž mléku se z hlediska obsahu bílkovin nejvíce přibližují výrobky ze sóji.