Spolužáci o její tužbě po krvi neměli ponětí, přesto je několikrát nenápadně varovala: ,,Připravte se, blíží se něco velkého." Za jejím neodpustitelným činem stojí roky sexuálního trýznění, chudoba a

údajné užívání drog.

Pohnuté dětství


Rudovlasá dívka neměla šťastné dětství. Rodiče se rozvedli a Brenda musel zůstat v péči násilnického a alkoholického otce. Bydleli přímo naproti škole v malém domečku téměř bez nábytku. Neměli ani postel, otec s dcerou spali na jedné matraci, obklopené prázdnými lahvemi od pití. Blízkého kontaktu otec Brendy využíval a dceru po léta sexuálně znásilňoval. Když přinesla ze školy špatnou známku, čekal ji výprask. Hostilní situaci doma se snažila vyhýbat netradičními mimoškolními aktivitami - pořídila si airsoftovou zbraň a střílela ptáky v sousedství. Také kradla v obchodech.

Druhý zmíněný koníček skončil zatčením. Spencer byla poslána k psychologovi, který dívce diagnostikoval depresi. Jemu se mimo jiné i svěřila, že má časté myšlenky na sebevraždu. Psycholog navrhl léčení v psychiatrické léčebně, jenže otec toto řešení razantně odmítl a dceru si odvedl domů.

Netradiční vánoční dárek


Otec si nedělal iluze, že je jeho dcera normální, a dokonce podněcoval její destruktivní chování. K Vánocům 1978 své dceři koupil poloautomatickou pušku s teleskopickým hledím a 500 náboji. Brenda byla překvapená. Ve své výpovědi po incidentu řekla: ,,Přála jsem si rádio, a otec mi pořídil zbraň. Myslím, že chtěl, abych se zastřelila." Netradiční dárek nakonec zabil nevinné lidi.


Začátkem roku 1979, několik týdnů před incidentem se Brenda chvástala svým nic netušícím spolužačkám, že se v budoucnu objeví v televizi. Také jim prozradila, že se blíží něco velkého. Ty si naivně myslely, že mluví o nějakém velkém školním projektu.

Až do 29. ledna svůj vánoční dárek nepoužila a nemusela, zkušenosti měla dávno nasbírané střelbou z airsoftové pistole. Jak se den D blížil, Spencer neprojevovala žádné podezřelé chování a kromě malých nápověd svým kamarádkám nikdo netušil, že se co nevidět uskuteční jeden z prvních masakrů na půdě školy.

29. ledna 1979 zůstala Brenda doma. Protože bydlela přes ulici, stačilo otevřít okno, počkat, až se děti nashromáždí před školní bránou a v momentě, kdy jim přijde ředitel a správce školy otevřít, začít střílet. Bezhlavá palba trvala několik minut, během nichž vystřelila třicet kulek, zabila ředitele školy Burtona Wragga a správce Mikea Suchara, zranila osm dětí a policajta. Díky rychlému jednání policejních složek, které před Spenceřin dům zaparkovaly velké
popelářské auto, nebylo obětí víc.

Vzdám se za jídlo z Burger Kinga


Spencer se na několik dlouhých hodin zabarikádovala v domě. O incidentu se dozvěděl reportér z The San Diego Union-Tribute a náhodně vytáčel čísla a sháněl svědectví. Namátkou se tak dovolal přímo Brendě, která mu do telefonu řekla: ,,Nemám ráda pondělky. Tohle mi dnešek trochu zpestřilo."
K domu byl vyslán i policejní vyjednávač. Jemu Brenda prozradila, že postřelené děti a dospělí byli snadným cílem a že se chystala vyjít ven, aby počet obětí narostl. Podmínkou vzdání se bylo pro Brendu jídlo z fastfoodu Burger King. Policie následně zajistila zbraň, nasadila střelkyni pouta a odvedla ji na policejní stanici.

Spencer bylo teprve 16 let, přesto byla souzena jako dospělá. Obviněna byla z vraždy dvou osob a útoku střelnou zbraní. Ve věznici si odseděla dva roky, a když dosáhla plnoletosti, odsoudili ji k doživotnímu trestu v ženské věznici v Chino s možností podmíněného propuštění po 25 letech vykonaného trestu.
Během svého trestu čtyřikrát požádala o podmíněné propuštění, naposled v roce 2015, bez šance. Další slyšení má v roce 2021, nepředpokládá se však, že by úspěšně proklouzla sítem.