Pro Liberecké to jsou v této sezoně první body z haly soupeře. V předešlých třech duelech venku neuspěli.
„To utkání jsme odehráli koncentrovaně,“ prohlásil liberecký trenér Michal Nekola. „Snažili jsme se domácí tlačit servisem, což byl klíč k dobré obraně. Rozhodující byl počet chyb v útoku, jichž jsme měli méně.“
Dodal, že důležité bylo, že libereckým hráčům celý zápas fungovala hlava, takže nekolabovali jako v předešlých venkovních utkáních.
„Liberec dobře přihrával,“ řekl ostravský kouč Jan Václavík. „My jsme v této sezoně podávali už i hůře než dneska, ale tentokrát se nám na podání nepodařila žádná série. K tomu jsme neměli úspěšné trojbloky, protihráči nás na nich oťukali.“
Takže, kde vidí příčinu porážky?
„V prvním setu jsme čtyři útoky po dobrých příjmech vyházeli do autu. Ve druhém to byla fraktura vůle a ve třetím, když už jsme se dotáhli a měli nějakou šanci na obrat, Liberečtí míč uhráli třeba na potřetí,“ odpověděl Jan Václavík.
Ostravský smečař David Janků podotkl, že Liberec byl trpělivý. „Lépe skládal čapnuté balony. My jsme moc chybovali v útoku, a to nás sráželo,“ řekl Janků.
Domácí se museli vyrovnávat se ztrátou libera Damiana Sobczaka, který má problémy s kolenem. Místo něj zaskočil smečař Vojtěch Bauman.
„To však nebyl důvod naší porážky,“ upozornil Jan Václavík. „Vojta zápas zvládl víc než se ctí, hrál dobře.“
Přesto citelný zásah do sestavy to byl, jak uvedl liberecký trenér Nekola. „Když jsme to zjistili, změnili jsme strategii servisu. Chtěli jsme zatížit nové libero, co to šlo. První dva sety nám to vycházelo a díky tomu jsme šli do vedení. Ve třetím nevím, jestli účinnost našeho servisu byla nižší, ale Ostrava už přihrávala lépe a bylo to vyrovnané až do koncovky.“
Vojtěch Bauman se na novou roli připravoval celý týden. „Je to úplně jiný post, musíte si zvykat na celý systém hry. Ale nebylo to tak zlé,“ usmál se Bauman.
Co pro něj bylo nejtěžší?
„Nezavazet smečařům, když se rozbíhali na pipe (útok středem ze zadní části hřiště) a zvyknout si, kam oni chodí,“ odpověděl Bauman. „Jsem rád, že jsem mohl týmu pomoci i jinak, než jen být připravený zaskočit na lavičce.“