Druhý polistopadový prezident Václav Klaus v říjnovém rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Ústavní soud je institucí, jejíž obrovskou váhu nedokázal docenit a netušil, že získá takový status. Podle něj by Ústavní soud neměl vůbec existovat.
Složení soudců Ústavního soudu je v rukou prezidenta. Je to on, kdo jmenuje nové soudce do funkce. „Václav Klaus roli Ústavního soudu podcenil, k čemuž se sám přiznal. Nevěděl o co jde a neuvědomoval si důležitost instituce,“ myslí si bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová s tím, že Klaus mohl soud zkrotit a přidat tam ty soudce, které považoval za vhodné. To exprezident neudělal.
Podle předsedkyně Soudcovské unie Daniely Zemanové úlohu Ústavního soudu podcenil i Miloš Zeman. Podle ní je nebezpečné, že velké množství soudců vybírá jeden člověk. „Obávám se, že se to už nebude opakovat. Z chyb se učí a poučí se i jejich nástupce,“ podotýká Zemanová. Podle jejího názoru je v ústavním soudnictví důležité vychytat malé problémy, aby soud nebylo možné nechat vyhladovět. Třeba tím, že soudce neskončí, dokud nebude jmenován jeho nástupce.
Útoky na justici
„Kolegové v Praze nás s podobnou akcí předběhli a účast byla mnohem větší, odhadem kolem 250 tisíc lidí. Museli si zamluvit celou Letnou,“ zahájil v Brně konferenci Nezávislost soudní moci ústavní soudce Vojtěch Šimíček odkazem na demonstraci ze 16. listopadu.
Podle Šimíčka probíhají zásahy do nezávislosti soudů sofistikovaně. Je nutné sledovat případy ovlivňování soudů z jiných států a na tyto zásahy upozorňovat. Odborníci také v průběhu konference hovořili o útocích na justici v zemích Visegrádské skupiny, do které mimo Česka patří Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Polský zákon o soudcích je protiprávní a diskriminuje, rozhodl unijní soud |
Jan Wintr z pražské právnické fakulty v této souvislost upozornil na základě polských zkušeností na to, že občanské protesty za nezávislost justice velký efekt neměly. Česko má však podle něj výhodu. Na výběru ústavních soudců se u nás nepodílí dolní komora parlamentu, takže si ho vládnoucí strany nemohou snadnou podmanit.
V případě Slovenska se účastníci shodli na tom, že má sice na rozdíl od Česka vybudované nezávislé instituce řídicí soudy, ale přesto se potýká s velkými problémy. Samuel Spáč z Ústavu pro otázky soudnictví upozornil například na velký vliv osobních vazeb při výběru soudců. Soudcem se tak mohl stát například i řidič někdejšího předsedy Nejvyššího soudu.
Bonmoty pro posluchače
Ústavní soudce Šimíček také řekl, že věří tomu, že občasné výroky některých ústavních činitelů o vyhladovění jiných institucí jsou ve skutečnosti „nevážně míněné bonmoty určené pro pobavení velmi svébytné skupiny jejich posluchačů.“
Prezident Zeman o „vyhladovění“ Senátu hovoří pravidelně.
Při letošní návštěvě Karlovarského kraje uvedl: „Nazval jsem a konzultoval s některými politiky tento návrh, který je legitimní, vyhladověním Senátu. Ve středověku se města dobývala tím, že se oblehla, uťaly se zásobovací tepny a počkalo to, až jim dojde poslední jídlo. Nedovedu si představit, a nechci nikoho urazit, pány senátory a paní senátorky, kteří by vydrželi bez jídla, bez topení a především bez platu. Z toho vyplývá, že by se dobrovolně rozpustili sami,“ navrhoval prezident. Informoval o tom Blesk.
Také mě Kočner vydíral. Naše justice nefunguje, říká slovenský novinář |
Problémy českého soudnictví
Podle právních odborníků soudní nezávislost ohrožena není. Zatím. Podle Daniely Zemanové nemáme funkční systém, jakým řešit problémy justice. „Zatím jsme v dobré situaci. Soudnictví není v krizi. Ale máme velké nedostatky, které neumíme řešit a nezabýváme se tím. U mnoha našich sousedů jsou problémy. Ty státy mají deficit ve vývoji demokratické společnosti a máme ho i my,“ uvedla Zemanová.
Z oslabení Ústavního soudu by těžila vládní koalice, uvádí odborník |
„Pojďme začít řešit ty problémy, které naše soudnictví má,“ apeluje Zemanová, která podle svých slov pozitivně vnímá zájem české společnosti o nezávislost justice v průběhu letošního roku. „Ani si nedokážete představit, jak velký význam zájem veřejnosti má třeba na ministerstvo spravedlnosti nebo na vrcholné ústavní představitele,“ dodala.
Podle předsedkyně Soudcovské unie je problémem, že v Česku neexistuje instituce, která by řešila problémy českého soudnictví, přesahující obvod jednoho soudu. Problémem je i výběr soudců, který nemáme upravený. Podle Zemanové spoléháme stále na praxi, která viditelně neselhává. „S kýmkoliv jsem se bavila, ať už s kolegy nebo s ministry spravedlnosti, nikdo důležitost úpravy výběru soudců nezpochybňoval. Ale nikdo to nikdy neřešil,“ zakončila.
Rychetský na konferenci ke stavu justice vyzval k překreslení soudní mapy:
