„Velká daňová kauza“, v které senát Aleše Novotného Krajského soudu v Brně soudí Shahrama Zadeha a skupinu spoluobžalovaných kvůli krácení daně s přidanou hodnotou v objemu přibližně 2,5 miliardy Kč, se plouží k značně vzdálenému rozsudku. Zatím soud počítá s třiceti třemi jednacími dny do konce prvního pololetí r.2020. Zda se přes ně propracuje k rozsudku, popř. zda dojde k nějaké odchylce, je zatím ve hvězdách.

Hlavní líčení pokračovalo ve dnech 25.-27. listopadu 2019. Během prvních dvou dnů byl čas jednání jakž takž využitý, i když ani tentokrát se nedostavili všichni předvolaní svědci. Mezery, vyvolané jejich neúčastí, jako obvykle zaplnilo přehrávání odposlechů, jejichž obsah byl v několika případech dosti významný na to, aby stál za vyjádření obž. Petra Moštěka . Žádný se dle mého laického úsudku nedal vyložit jako důkaz o trestné činnosti.

Soud předvolal k tomuto jednání také svědky, kteří dřívějšímu předvolání nevyhověli. Proto je soubor svědeckých výpovědí nesourodý. Opět se někteří nedostavili. Pokud jde o svědky ze Slovenské republiky, je možné, že měli obavy, že by se domů nevrátili.

Prvního ze slyšených svědků přivedla eskorta z výkonu trestu. Svědek uvedl, že se dostal před soud v podobné záležitosti, jakou se zabývá senát Aleše Novotného. Byl ale zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Částečně se jeho obvinění týkalo obchodů se společností Biodiesel Trade, nikoli však P.P.S. Ve výkonu trestu je kvůli trestné činnosti jiného druhu. Nehlásil se k známosti s žádným z obžalovaných mimo Petra Moštěka a Petra Dokládala. Předsedu senátu velmi zajímaly podrobnosti skutkové podstaty v trestním řízení, v němž byl zproštěn, ač to s projednávanou věcí nesouvisí.

V podstatě tento svědek k objasnění předmětu obžaloby nijak nepřispěl. Jeho nicotná výpověď pouze přiměla obžalované Petra Moštěka a Petra Dokládala k objasňujícím vyjádřením o kontaktech společnosti Biodiesel Trade s ním, které se ale skutkové podstaty obžaloby netýkaly a sám svědek se o nich nezmiňoval.

Další svědek žije alternativním způsobem života: nezdržuje se nikde nastálo a o tomto soudním jednání se dověděl téměř náhodně. Obsílka se k němu nedostala. Uvedl, že se kdysi seznámil s obž.Danielem Rudzanem a Eliškou Coufalovou, později s Petrem Moštěkem a Petrem Dokládalem. Pomáhal v obchodech otci a sestře, která vlastnila čerpací stanici. Věnoval se distribuci pohonných hmot. Byl v obchodním spojení se společností Biodiesel Trade, snažil se získat pro ni nové zákazníky. Domníval se, že Petr Moštěk byl jednatelem, Daniel Rudzan neměl formální postavení. Tvrdil, že pracoval v podstatě za příslib provize. Nebyl příliš úspěšný. 

Popsal obsah své činnosti. Předsedovi senátu se nepodařilo dobýt z něj informaci, kdo rozhodoval o prodejních cenách. O tvorbě cen v podstatně nic nevěděl. Připustil, že slyšel o společnosti P.P.S., ale o jejím fungování nic nevěděl. Nepamatoval si, kolik lidí pracovalo v kancelářích společnosti Biodiesel Trade. Předseda senátu mu nechal přehrát bezvýznamné odposlechy z r.2014, k nimž podal vysvětlení. Svědek popřel, že by mu obž. Petr Moštěk vysvětlil, jak se tvoří ceny. Mimo čtyř výše uvedených osob nikoho dalšího z obžalovaných neznal. Na dotaz státního zástupce připustil, že poznal Petra Pfeifera, který se podle jeho slov „motal kolem Daniela Rudzana“. 

Pokud se týká obž. Shahrama Zadeha na dotazy jak předsedy senátu, tak státního zástupce odpovídal, že o něm sice slyšel, ale nic bližšího neví. Po otázkách obž. Petra Moštěka svědek upřesnil, že společnost jeho otce, pro kterou pracoval, fakturovala společnosti Biodiesel Trade za jeho práci, ale osobně z toho nic neměl. Ve vyjádření k jeho výpovědi obž. Petr Moštěk zdůraznil, že společnost Biodiesel Trade neměla nikdy dluh vůči finanční správě jak u daně přidané hodnoty, tak u spotřební daně, a všechny její obchodní transakce probíhaly v souladu se zákonem.

Třetí vyslechnutý svědek patří do okruhu obžalovaných Jiřího Eliáše a Ladislava Mazury. Tvrdí ale, že nevěděl o jejich trestné činnosti. Sám byl pravomocně odsouzen za napomáhání trestné činnosti, spočívající v organizování „bílých koní“. Nic takového nedělal pro zmíněné odsouzené. Popřel, že by vykonával nějaký nátlak na obž. Jiřího Eliáše, což tento tvrdil v přípravném řízení, totéž ve vztahu k Ladislavu Mazurovi. Jeho vzájemný vztah s obž. Jiřím Eliášem byl napjatý. Kromě výše uvedených obžalovaných nikoho dalšího nezná. Půjčoval peníze obž. Ladislavu Mazurovi, který vždy vše vrátil.

Zatímco paní přísedící jako obvykle neměly na svědka otázky a nevyvolal zvědavost ani státního zástupce a obhájců, podrobil jej výslechu obž. Petr Moštěk. Zajímalo ho především, zda jím označené firmy měly něco společného s trestnou činností, za kterou byl odsouzen. Obdržel negativní odpověď. Stejně tak popřel, že by znal tazatelem zmíněnou osobu a firmu. Nepotvrdil sdělení obž. Jiřího Eliáše, že měl komusi půjčit 15 milionů Kč a pak dalších 5 milionů Kč na nákup pohonných hmot. Svědek přiznal půjčku 10,8 milionů Kč na jiný účel. Popřel Eliášovo tvrzení, že by jej manipuloval do pozice „bílého koně“, opakovaně zdůraznil, že se s ním nescházel.

V následném vyjádření pak obž. Petr Moštěk vyvracel výpověď obž. Jiřího Eliáše, který se stylizoval do pozice oběti různých osob, které ho přinutily do obchodu s pohonnými hmotami. Všichni jím zmínění ale jeho tvrzení popírají. Vyvodil z toho nevěrohodnost obž. Jiřího Eliáše, který házel své vlastní hříchy na jiné lidi. Obchody Jiřího Eliáše probíhaly dávno před tím, než se uvádí v obžalobě a dříve, než kontaktoval společnost P.P.S. Pan obžalovaný se dožadoval, aby soud konfrontoval výpovědi obž. Jiřího Eliáše se svědectvími ostatních.

Jednání dne 26. listopadu otevřel výslech svědka, který se dostavil jako jediný ze tří předvolaných. V úvodu se vyjádřil, že nezná nikoho z obžalovaných a o předmětné trestné činnosti nic neví, má ale svou historii na Slovensku. Věděl o obchodní činnosti muže, který má v této kauze postavení svědka a jehož jméno mu předseda senátu předestřel. Působil jako jeho poradce. Jednalo se o majitele a jednatele firmy a původce záměru pustit se do obchodování s pohonnými hmotami. Svědek věděl o uzavření smlouvy se společností Ecoll Invest, která byla sice uzavřena, ale žádný obchod na jejím základě neproběhl. Nakupovali porůznu a zboží prodávali dál společnosti, která měla síť čerpacích stanic.

Další svědek se dostavil až po polední přestávce. Hlásil se k představeným společnosti Ecoll Invest Danielu Rudzanovi, Petru Moštěkovi a Petru Dokládalovi. Věděl, že společnost dovážela pohonné hmoty ze zahraničí. Zprostředkoval Danielu Rudzanovi styk s obchodním ředitelem nějaké německé společnosti. Sám osobně ale s obchodem s pohonnými hmotami neměl nic společného. Předseda senátu mu položil otázku, kterou dříve nikomu nepoložil a svědka svou přímočarostí překvapila: „co vy jste vlastně zač?“

Dověděl se pak, že těžištěm svědkovy činnosti je ochrana osob a majetku, včetně přepravy peněz. Ecoll Investu neposkytoval žádné informace ani služby, i když měl s nimi smlouvu, jež zůstala nenaplněna. Styky s obžalovanými ukončil asi půl roku před jejich zatčením. Předseda senátu jej upozornil, že by „jej nemuseli mít rádi“. Překvapil později svědka sdělením, že je v obchodním rejstříku zapsán jako člen představenstva společnosti, o které dle jeho slov nikdy v životě neslyšel. Pak mu nechal přehrát pár odposlechů, „aby se někam dostali“, k nimž svědek podával vysvětlení. Jeho vystoupení doplnil vyjádřením obž. Petr Moštěk.

Poslední den bloku začal nedobře. Za celé dopoledne se nedostavil ani jeden svědek a předseda senátu opakovaně nařizoval dlouhé přestávky. Jediný svědek se dostavil až ve 13 hod. Vyjádřil se, že zná pouze Martina Veselého a Jiřího Samka. Pracoval pro ně. Na svou firmu nakupoval pohonné hmoty, které pak prodával dál. Jedním z odběratelů byla slovenská společnost Czech Petrol Distribution. Prodával za cenu včetně DPH. Platby probíhaly převodem na účet. Netušil, že by mohl být zapojen do nějakých nezákonných obchodů. Skončil, když společnost upadla do dluhů. S nikým z bývalých obchodních partnerů pak neudržoval styky. Zadluženou obchodní společnost prodal nabyvateli, jehož nikdy neviděl. Obecné poznatky o této kauze, získal z článků jakéhosi „novináře Jelínka“ z Parlamentních listů. Osobně nezná nikoho z obžalovaných. Věděl o firmách P.P.S. a Ecoll Invest a jejich činnosti, ale neměl s nimi osobní styky. Zná jméno Martin Valentovič, ale neměl s ním nic společného.

Ve svém celku svědci a přehrávané odposlechy poskytli soudu mnoho detailních informací o obchodování s pohonnými hmotami, ale nic o technologii krácení daně z přidané hodnoty, natož jeho organizování. Žádný ze svědků nezná obž. Shahrama Zadeha mimo informací z doslechu či z mediálních zpráv.

Hlavní líčení bude pokračovat ve dnech 2.-4. prosince 2019.

=================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu
ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Kniha je dostupná zde.