Zhruba pět metrů vysoká a 200 kilogramů těžká hrotnice, nesoucí různé kované a tepané ozdoby, spadla při ničivém požáru z třiceti metrů na zem. Odtamtud ji z hromady ohořelých trámů vytáhl Ladislav Benda, aby ji zloději kovů neodvezli do šrotu.
„Rozlomila se na dva kusy. Snažil jsem se vyhrabat i drobnější části, které se také ulámaly. Asi jsem nenašel všechno,“ řekl nálezce, který hrotnici odvezl malotraktorem na zahradu a nabídl ji městu.
To ji ale nechtělo, a tak mu tam ležela, dokud nedávno nepotkal ředitele muzea a nenabídl ji přímo jemu.
Z původní hrotnice se v kuse dochovaly čtyři metry se zbytky růžice určující světové strany a také ozdobné špice, jež růžici zakončovaly.
„Další ozdobou byla korouhev. Podle fotky z doby kolem roku 1900 ji původně tvořil kovaný prapor a plechová silueta ústeckého lva,“ zmínil historik ústeckého muzea Martin Krsek.