Moderní nemocnici si lze už jen těžko představit bez oddělení anesteziologie a resuscitace. V kladenské nemocnici má ARO své pevné místo již přes padesát let, kdy ho v roce 1967 založil tehdejší primář Vladimír Lemon. O fungování oddělení, úkolech ARO a práci jeho lékařů jsme si povídali se současným primářem Kamilem Kodrasem.

Pane primáři, představil byste nám Vaše oddělení?

Anesteziologicko-resuscitační oddělení bylo v kladenské nemocnici založeno jako druhé ARO v České republice. V současné době poskytujeme nejen resuscitační a anesteziologickou péči zhruba 250 pacientům za rok, ale formou konziliární činnosti úzce spolupracujeme s ostatními odděleními nemocnice a naši lékaři zajišťují také praktický nácvik neodkladné resuscitace pro zaměstnance. Pod naše oddělení spadá i ambulance bolesti, která se zabývá léčením chronické a neztišitelné bolesti onkologického i neonkologického původu. Vyškolení lékaři zde spolupracují s neurologem, psychologem a rehabilitačním oddělením. Ročně v této ambulanci ošetříme kolem 1 700 pacientů.

Jak to na Vašem oddělení vypadá?

V osmi samostatných boxech, které jsou vybaveny špičkovou ventilační a monitorovací technikou včetně možnosti náhrady selhávajících ledvinných funkcí, poskytujeme komplexní diagnostickou a terapeutickou péči pacientům se selhávajícími životními funkcemi, nehledě na vyvolávající příčinu. Boxový systém na lůžkové části minimalizuje riziko přenosu infekce mezi pacienty. Na všech operačních sálech v nemocnici podáváme celkové nebo lokální anestezie a naši lékaři zajišťují dohled nad pacienty na třech pooperačních pokojích, kde je celkem 14 lůžek. Ročně v kladenské nemocnici podáme kolem 9 200 celkových nebo místních anestezií.

V kladenské nemocnici působíte téměř čtyřicet let, z toho osmnáct let ve funkci primáře ARO. Jaké byly Vaše začátky a co všechno se za tu dobu změnilo?

Do kladenské nemocnice jsem nastoupil po promoci v roce 1980 s perspektivou praktického lékaře. Po absolvování stáže na interním oddělení a stážích na menších oborech jsem zatoužil po akčnější medicíně. Zašel jsem proto za tehdejším primářem ARO Lemonem a v březnu 1983 jsem byl přijat na ARO. V té době byl tento obor stále ještě v plenkách. Neexistovaly učebnice, jednorázové pomůcky, tehdejší a současnou anesteziologickou, ventilační a monitorovací techniku vůbec nelze srovnávat, i když již tehdy ARO disponovalo vlastní hyperbarickou komorou. Monitorace pacientů na operačních sálech spočívala v měření tlaku rtuťovým tonometrem a měřením pulzu pohmatem na zápěstí. Neexistoval pulzní oximetr (přístroj pro měření okysličení krve), natož monitor inhalačních anestetik. Technická vyspělost ventilační a monitorovací techniky, která se používala na lůžkách v době mého příchodu na ARO a která se na lůžkovém oddělení používá v současnosti, je nesrovnatelná, což také odpovídá finančním nákladům. Dnes jsou veškeré léky, infuze a výživy podávány infuzními pumpami, dříve vše podávaly sestry ručně. 

Když se bavíme o narkóze, co to vlastně je, jak probíhá a co se děje v těle pacienta, když ho uspíte?

Narkóza (celková anestezie) je vlastně řízené bezvědomí navozené nitrožilními nebo inhalačními anestetiky nebo jejich kombinací. Projevuje se ztrátou vědomí, vyřazením vnímání a reakcí na bolestivé podněty. U pacienta dochází i k útlumu dechu, proto je připojen k umělé plicní ventilaci. Dále je anestezie vedena inhalací několika plynů a nitrožilním podáváním opiátů. Vše záleží na typu operace a operovaném místě.

Samotnou operací Vaše práce ale nekončí. Jak dlouho je ještě pacient pod Vaší ochranou?

Po operaci je pacient převezen na dospávací pokoj, který se nachází v bezprostřední blízkosti operačních sálů. Tam zkušené sestry nadále monitorují základní životní funkce, zda pacient nekrvácí, nezvrací, zda nemá bolesti. Po plném probuzení a stabilizaci životních funkcí je vrácen zpět na příslušné lůžkové oddělení. Po závažnějším operačním výkonu, kdy je třeba nadále intenzivní sledování, je pacient z operačního sálu převezen na multioborovou jednotku intenzivní péče, po nejzávažnějších výkonech, kdy je pacient oběhově nestabilní a je nutno pokračovat v umělé plicní ventilaci, je pacient převezen na ARO.

Když máte na oddělení pacienta ve velmi vážném stavu, taková léčba asi nebude nejlevnější. Dá se říct, kolik stojí den na ARO?

Záleží na tom, co všechno pacient potřebuje. Pokud je na umělé plicní ventilaci, dostává ATB, výživu do žíly, léky na podporu oběhu, krevní preparáty a je dialyzován, mohou náklady činit až 50 000 korun na jeden den, nepočítaje mzdy lékařů, sester, nižšího zdravotnického personálu, ceny přístrojů, energií a tak dále. Pohybujeme se tedy v desítkách tisíc korun za den.

Medicína jde velmi rychle dopředu, čekají Váš obor nějaké novinky?

Obor anestezie a intenzivní medicíny je z velké části závislý na technické vybavenosti. Objevují se stále dokonalejší a sofistikovanější přístroje, až mám někdy pocit, že lékař téměř nemá čas se věnovat pacientovi, ale musí sledovat monitory. Co se týče léků, objevují se stále nová, dražší a také bezpečnější léčiva.

Pane primáři, jaký je Váš osobní cíl?

Jelikož se má profesní kariéra blíží ke konci, je mým přáním předat svému nástupci dobře fungující oddělení, které bude vybavené kvalitní a moderní technikou a plné kvalifikovaných lékařů a sester.

Vaše oddělení má akreditaci pro obor specializačního vzdělávání Anesteziologie a intenzivní medicína. Jaká všechna kritéria musíte splnit a co všechno se hodnotí?

Pro akreditaci, kterou uděluje Ministerstvo zdravotnictví, je zapotřebí provedení alespoň 3500 anestezií za rok, minimálně 100 akutních příjmů na lůžka a alespoň 4 z 5 operačních oborů, mezi které v naší nemocnici patří chirurgie, urologie, ORL, gynekologie a porodnice, ortopedie a traumatologie. Pro udělení akreditace je také potřeba splnit přístrojové a personální vybavení. Všechna tato kritéria splňujeme.

Jak se z tak náročné práce odreagujete? Zbývá Vám čas i na koníčky? Co Vás baví?

Po náročné práci relaxuji sportem, rád běhám, jezdím na kole, hraji na kytaru, rád čtu, především historickou literaturu a literaturu faktu, rád chodím do divadla.

Ročně projde kladenským anesteziologicko-resuscitačním oddělením zhruba 250 pacientů a lékaři podají na operačních sálech přibližně 8500 celkových a 630 místních anestezií.

Autor: Hana Plačková