Nikdy by se nestal profesionálním hercem, kdyby ho nezlanařili k divadelní zkoušce na Broadwayi. Rogers hraní okamžitě propadl, původní plán stát se právníkem hodil i s diplomem z Princetonu za hlavu a začal se objevovat v malých, léč pro jeho kariéru významných rolích.

Doplněk hlavní a oblíbenější postavy

V roce 1972 se zúčastnil konkurzu na Hawkeye Pierce v seriálu M*A*S*H. Po screen testu mu postava přišla příliš cynická, a vyžádal si roli Johna McIntyre. Ta mu sedla jako ušitá a s ní se proslavil po celém světě. Ale pak nastal problém.

Od začátku slibovali Rogersově postavě stejnou důležitost jako jeho společníkovi kapitánu Piercovi. Umělecký um jeho kolegy Alana Aldy ovšem dokázal Pierce pozdvihnout na zcela novou úroveň a diváci si ho nesmírně oblíbili, tím pádem dostal větší prostor a z McIntyre se stal poskok… tak to alespoň Rogers vnímal.

Vznikly první konflikty, nespokojený herec se snažil své postavě získat větší důležitost, a to se nepodařilo. Ze seriálu odešel a u tvůrců si vysloužil titul nevděčníka. Po dosleších z natáčení jeho dalších počinů byli nakonec rádi, že odešel dřív, než došlo k něčemu většímu.

Důvod k ráně si pokaždé našel


House Calls mu sice získala nominaci na Zlatý Glóbus, sympatie většiny kolegů, režiséra, scénáristů i kameramanů svým agresivním chováním záhy ztratil. Natáčení první série sotva začalo a Rogers si své frustrace vybil na scénáristovi, kterého nejdříve vyplísnil, že dialogy si snad vycucal z prstu a jeho postava by je rozhodně neřekla, když se zaskočený scénárista ohradil a bránil svou práci, Rogers do něj strčil.

,,Málem z toho byla potyčka, kdyby je od sebe neodehnal producent. Rogers tam házel běsnící pohledy na každého, kdo je pozoroval, ale nakonec spolkl svou pýchu a jel podle napsaného," tvrdil asistent produkčního.

Spolupracovníci se mu raději vyhýbali a Rogerse do společných večerních plánů nezahrnovali. Situace v zákulisí se s každým dalším natočeným dílem vyostřovala a nepomohlo jí ani skandální vyhození hlavní herečky Lynn Redgrave. Ta svého kolegu jako jediného měla alespoň trochu ráda, trávila s ním na place spoustu času, jenže Rogers se jí před režisérem nezastal, jen mlčky sledoval zpovzdálí, jak si jeho seriálová polovička balí kufry a žaluje Universal studio.

Později se dostal na veřejnost zapomenutý, či spíše utajovaný pěstní konflikt mezi ním a představitelem Radara z M*A*S*H* Garym Burghoffem. To vedlo k tomu, že další lidé přicházeli s obviněními, že na ně Rogers slovně, ba dokonce fyzicky zaútočil.

Poslední výstřelek Waynea Rogerse


Vznětlivou povahu si po zrušení seriálu odnesl do dalších projektů. Údajně se popral s Antony Perkinsem, s nímž si zahrál ve filmu Stanice Wusa, a pohádal se s hlavním hrdinou filmu Frajer Luke Paulem Newmanem (přitom ve Stanici Wusa, kde také figuroval jako hlavní představitel, s ním udržoval profesionální a přátelský vztah). Jeden obdobný incident se ovšem obrátil proti němu a tehdy poprvé dostal "čočku" on. Při slovní přestřelce mezi Rogersem a kolegyní z filmu Na dlažbě Karen Valentine se do herce pustila herečka Elizabeth Ashley.

,,Nevěděla jsem, co se děje, ale Karen vypadala vyděšeně a Wayne na ni něco prskal. Přišla jsem, stoupla si mezi ně a okřikla ho, ať přestane. Asi byl ve velké ráži, začal se obouvat do mě, najednou má ruka vystřelila k jeho tváři a zanechala tam růžolící se otisk," vzpomínala herečka.

Cejch mlátičky si Rogers neodpáral, ale nikdo se ho nesnažil úplně potopit, jeho incidenty se dlouhou dobu šířily pouze ve filmařských kruzích a neputovaly ven. Řemeslo uměl, lidé si ho vážili, také se ho báli, ale v pozdějších letech se ukáznil a vřel už jenom pod pokličkou.