Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci. Podobné důsledky by podle nich mohly mít i vesmírné mise.
Trvalá tma, až minus 50 stupňů pod nulou, stále stejné ledovce a nemožnost rychlého odcestování. Dlouhodobý pobyt v takových podmínkách může mít podle týmu kolem Alexandera Stahna z berlínské univerzitní nemocnice Charité výrazné dopady na mozek. U lidí, kteří pobývali 14 měsíců na antarktické výzkumné stanici Neumayer-Station III, byly zjištěny úbytky hmoty v hipokampu, součásti mozku odpovědné za paměť a prostorovou představivost. Zatím ale není jasné, co přesně tyto změny v mozku vyvolává.
Vědci s pomocí magnetické rezonance získali snímky struktury mozku před a po expedici na Antarktidě. U pětice mužů a čtyř žen rovněž analyzovali krevní vzorky a podrobovali je pravidelným kognitivním testům. Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou v Německu.
U kognitivních cvičení se za normálních okolností dostavuje učební efekt, vysvětluje vedoucí studie Stahn. Čím výraznější byly u zkoušených osob změny na mozku, tím méně rostla křivka učení. Vzhledem k relativně nízkému věku od 25 do 36 let byly změny na mozku u sledovaných lidí překvapivě velké. Účastníci sami je však nevnímali. Kromě toho nebyli všichni muži a ženy zasaženi stejnou měrou.
Mezi možné faktory způsobující změny řadí vědci malé množství podnětů, málo sociálních kontaktů, špatný spánek nebo problémy ve skupině. Podle Stahna je důležité hledat možnosti, jak důsledkům předcházet. Dlouhodobé negativní důsledky by však podle Stahna členové expedice mít neměli. "Mozek je v těchto oblastech nesmírně přizpůsobivý. Předpokládám, že tyto změny jsou vratné," řekl vědec. Připustil ale, že zatím k tomu nemá žádná data.
Vědci rovněž upozorňují, že studie s devíti účastníky je velmi malá, a výsledky je proto třeba interpretovat s opatrností. Pokusy se zvířaty ale už dříve několikrát ukázaly, že monotónní prostředí a sociální izolace mají na mozek škodlivé účinky.
Změny na mozku byly zaznamenány také u účastníků vesmírných misí. V květnu byla představena studie, která ukazovala, že při delších pobytech na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se členům posádky zvětšují určité duté prostory v mozku. Dá se předpokládat, že s tím souvisí i často pozorovaná ztráta ostrosti zraku u kosmonautů, uvedli vědci v odborném časopise PNAS.
Mozkové komory, dutiny vyplněné mozkomíšním mokem, se u 11 vyšetřovaných kosmonautů během mise zvětšily v průměru téměř o 12 procent a výrazná změna byla měřitelná ještě po sedmi měsících.
Už dříve lékaři uváděli, že i půl roku po návratu z dlouhodobých vesmírných misí přetrvávaly rozsáhlé objemové změny v mozku kosmonautů. Týkalo se to především takzvané šedé kůry mozkové sestávající především z velkého množství nervových buněk. Existují indicie, že účinky na mozek jsou tím větší, čím déle lidé pobývají ve vesmíru. Zatím není jasné, zda mají změny vliv na schopnost myslet.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , antarktida , Vědci , ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) , vesmir
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 43 minutami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 1 hodinou
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 2 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 2 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 2 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 3 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 3 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 4 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 4 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 4 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 5 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 5 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 5 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 7 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 7 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 7 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 8 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 8 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne.
Zdroj: Jan Hrabě