„Získalo ho zatím jen pár potomků lidí, kteří se v devatenáctém století vystěhovali z území současné České republiky do Brazílie,“ říká Petr Polakovič, zakladatel Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie. Vybudoval ho v Ralsku-Náhlově.

Inženýr ekonomie umí portugalsky i německy. Brazilcům, jejichž předci žili na současném českém území, tak může pomáhat, aby obnovili zpřetrhané vazby s rodným krajem.

Chtěla spatřit rodný dům prapradědečka

Do Brazílie odcházeli v 19. století hlavně německy mluvící obyvatelé Sudet, kam patřily rovněž Jizerské hory a Smržovka. Majitelka dvou univerzitních doktorátů Elaine Johnová jezdila do České republiky už dříve. Před několika lety se vydala do Smržovky s přáním spatřit rodný dům svého prapradědečka skláře Wilhelma Johna.

„Dnes ho vlastní chalupáři z Prahy, manželé Bělohlávkovi. Díky šťastné náhodě byli zrovna doma. Když jim Elaine řekla svůj příběh, pozvali ji k sobě a před chalupou se s ní vyfotili,“ prozrazuje Inka Urbanová, jež Elaine Johnovou při poslední návštěvě Smržovky doprovázela jako spoluzakladatelka smržovského Muzea místní historie. 

„V muzeu jsme s Elaine strávili tři hodiny. Navařila jsem jí také tradiční jídla z našeho kraje, aby věděla, co jedli její předci. Vzali jsme ji na diskotéku do Chronosu. Elaine má úžasný smysl pro humor a rozumíme si i tehdy, když Petr Polakovič zrovna nepřekládá.“

K občanství potřebovala historické dokumenty

Podle Urbanové potřebovala Elaine k boji o české občanství mnoho dokumentů, které sahaly hluboko do historie. „Díky českému občanství jsem rozpůlená. Cítím povinnost dělat něco pro Brazílii i pro zemi svých předků,“ tvrdí Elaine Johnová. 

„Ráda bych se účastnila v České republice voleb. Chci se také ucházet o místo honorární konzulky v brazilském státě Santa Catarina, kde nyní žiji, a prohlubovat vztahy své rodné země s Českou republikou.“

Elaine navštívila ve Smržovce mimo jiné místního léčitele. „Hned poznal, že sem Elaine svými geny patří a vlast předků si zamilovala,“ upozorňuje Urbanová.

Elaine oceňuje na Česku jeho hlubokou historii. Líbí se jí tady způsob života a lidé. „V Brazílii jsme přátelští a nad věcí. Rádi se bavíme. Taky v Česku jsou lidé veselí a mají rádi legraci,“ svěřuje se Elaine. „Češi jsou kulturně na výši. Cítím se mezi nimi dobře. Nikdo na mě tady nebyl zlý, což v Brazílii není vždycky tak.“

Nevěděla o svém původu nic

Elainina cesta k českému občanství odstartovala v roce 2015, kdy navázala kontakt s Petrem Polakovičem.

„Elaine nevěděla nic víc, než že do Brazílie přijel její prapradědeček lodí odněkud z Rakouska. Vycházela jenom z jediné stopy, z názvu obce Morchenstern (dnešní Smržovka) na úmrtním listě, navíc ještě zkomoleného. Nějaký Elainin strýček si ještě vzpomněl, že tam stávala sklárna,“ uvádí Petr Polakovič. 

„Elainin partner Leonardo, grafik a odborník na sociální komunikaci, zkoušel zadávat zkomolený název obce do Googlu a upravoval ho. Najednou před ním vyjel na monitoru počítače Morchenstern a ještě snímek sklárny.“

Elaine i Leonardo věděli o Petru Polakovičovi a obrátili se na něj. Pro Elaine obstaral dokumenty nezbytné k žádosti o české občanství. Dostala ho letos v listopadu. Český pas a občanský průkaz si převzala na Městském úřadě v Jablonci nad Nisou.

„Bydleli jsme s Leonardem v Praze a řekli jsme si, že musíme poznat něco, co lidé v Česku milují,“ poznamenává Elaine. „Šli jsme na hokej, na zápas mezi Slavií Praha a Vsetínem. Bavilo nás to, i když na stadionu byla mnohem větší zima než na fotbalových zápasech, na které chodíme doma v Brazílii.“

Do Smržovky se chce vrátit i s rodiči

Do Smržovky by se Elaine ráda vrátila v roce 2021. Pokusí se s sebou vzít i rodiče. V Brazílii bydlí Elaine ve městě Säo Bento del Sul (Svatý Benedikt) velkém přibližně jako Liberec. Rozkládá se na jihu země. Elainin prapradědeček Wilhelm tam po příchodu z Rakouska - Uherska koupil sedmdesát hektarů půdy a začal na ní hospodařit.

Polakovič odhaduje, že pouze ze Smržovky vycestovalo v 19. století do Brazílie kolem dvaceti rodin. „Ze střední Evropy šlo desetitisíce lidí,“ dodává Polakovič. 

„Dodnes se v některých městečkách mluví kromě portugalštiny také němčinou. Potomci vystěhovalců si často myslí, že mají kořeny v Německu. Překvapí je, že jejich předci pocházejí z území dnešní České republiky.“

Polakovič doprovodil do Smržovky již v roce 2013 brazilského právníka Marcia Ricarda Staffena a jeho manželku Gisellu. Marciův předek Josef Staffen se vypravil v roce 1877 do Brazílie z Hamburku zaoceánským parníkem Santos. Lodní lístky se tehdy daly koupit v Liberci.

Do Jizerských hor a do dalších oblastí Sudet jezdili náboráři a lákali obyvatele na vidinu šťastnějšího života v Brazílii. Zdejší vláda tehdy potřebovala šikovné a pracovité lidí z Evropy. „Na jihu Brazílie žijí například i potomci Poláků nebo Ukrajinců,“ uvádí Polakovič.