Revize prodlužovacích a odpojitelných přívodů

Právě proto, že se nejedná o spotřebič v pravém slova smyslu a prodlužovací přívody se všude vyskytují ve velkém množství, je nebezpečí od nich hrozící často podceňováno.

Norma ČSN 33 1600 ed. 2 v kapitole 6.2 – 2 d) stanovuje, že kabelové navijáky, odpojitelné a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí podrobit zkouškám podle situací, při nichž by mohlo dojít
k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem se musí prověřit jeho odpor, který by měl odpovídat požadavkům kapitoly 6.4.3 normy. Izolační stav pak musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce 2 normy.
Lhůty revizí se pro prodlužovací přívody volí stejné, jako pro spotřebiče třídy ochrany I držené za provozu v ruce, bez ohledu na skutečný způsob použití (kap. 5.3, pozn. 4 a 5). Odpojitelné přívody se revidují současně se spotřebičem, ke kterému se trvale používají, tedy i ve lhůtách určených pro tento spotřebič. Pokud nejsou určeny k napájení jednoho konkrétního spotřebiče, potom se považují za samostatný spotřebič a revidují se ve lhůtách určených pro spotřebiče tř. I.

Revize prodlužovacího přívodu

Prohlídka

• kontrola neporušenosti izolace kabelu i koncovek
• kontrola okolí kontaktů pracovních vodičů ve vidlici i v zásuvkách, zda nenesou známky tepelného namáhání
• mírným tahem se zkontroluje, zda je kabel pevně uchycen v koncovkách

U svépomocí vyrobených nebo zjevně opravovaných prodlužovacích přívodů je vhodné navíc zkontrolovat, zda byly dodrženy následující zásady:

• pokud nejsou určeny pro připojení spotřebiče tř. II (neoddělitelná vidlice i zásuvka pro spotřebič tř. II, do které nelze zasunout zástrčku spotřebiče tř. I), musí mít kabel vždy ochranný vodič.
• v místě připojení k vidlici a zásuvce musí být šňůry odlehčeny od tahu a zajištěny proti vytržení
• ochranný vodič v koncovkách musí být delší než pracovní vodiče, aby při vytržení se přerušil jako poslední
• vidlice i zásuvka musí být dimenzovány na stejný jmenovitý proud a napětí
• u přívodů určených pro proudy 10 A – 16 A má být průřez vodičů 1 – 2,5 mm² Cu (ideálně 1,5 mm²) pokud není ztíženo jeho chlazení například navinutím na buben

Měření – spojitost PE
Ochranný vodič prodlužovacího přívodu nesmí mít vyšší odpor, než je stanoveno v kapitole 6.4.3 normy ČSN 33 1600 ed. 2, tedy 0,2 Ω do 3 m délky plus 0,1 Ω na každé další 3 m délky; maximálně však 1 Ω při jakékoliv délce přívodu.
U prodlužovaček s několikanásobnou zásuvkou je třeba vyzkoušet spojitost ochranného vodiče u kolíků všech zásuvek (obr. 1).
Při měření se doporučuje pohybovat síťovým kabelem a sledovat, zda se údaj na displeji měřicího přístroje nemění. To by svědčilo o narušení spojitosti žíly PE vodiče.

Měření – ověření stavu izolací
Ověření stavu izolace mezi pracovními vodiči a PE se provede měřením izolačního odporu nebo měřením unikajícího proudu, pokud prodlužovačka obsahuje přepěťovou ochranu nebo nějaké elektronické zařízení.
Izolační odpor mezi PE vodičem a pracovními vodiči musí být nejméně 7 MΩ (kap. 6.5.5, tab. 2).
Obsahuje-li prodlužovačka ochranu proti přepětí s filtračním obvodem, může unikající proud dosáhnout poměrně značných hodnot. Nesmí však přesáhnout 3,5 mA.

Měření – doplňující měření
Lze doporučit, aby se při revizi prodlužovacího přívodu nebo jiného podobného předmětu provedlo i měření odporu jednotlivých pracovních vodičů (obr. 2). Naměřené odpory pracovních vodičů mají být téměř shodné. Vyšší odpor některé z žil prodlužovacího přívodu svědčí o závadě.
Toto měření není sice normou výslovně předepsáno, ovšem podle ČSN 33 1600 ed. 2 je nutno takové elektrické předměty podrobit zkouškám, které vyloučí možnost ohrožení, které by mohly způsobit. Při používání prodlužovačky, rozdvojky apod. může nastat případ, kdy odpor pracovního vodiče bude poměrně velký např. vlivem jeho narušení nebo špatného dotažení spoje v síťové vidlici. Průchodem většího proudu při provozu k němu připojeného spotřebiče dojde k zahřívání tohoto místa a v krajním případě může vadný prodlužovací přívod způsobit požár.

Ověření funkčnosti (zkouška chodu)
Ověří se funkčnost všech důležitých prvků, které jsou součástí prodlužovacího přívodu:

• Měřením izolačního odporu mezi pracovními vodiči se ověří, zda případná závada izolace nezpůsobí vybavení jistících prvků v elektrické instalaci při použití prodlužovačky. Měření izolačního stavu mezi pracovními vodiči nelze provést u prodlužovaček s doutnavkovou kontrolkou nebo přepěťovou ochranou.
• Funkčnost vypínače.
• Funkčnost doutnavky nebo kontrolky.
• Funkčnost proudového chrániče (pokud je jím přívod vybaven) – provede se testovacím tlačítkem a pokud možno i změřením vypínacího času vhodným měřicím přístrojem.
• Funkčnost přepěťové ochrany. Pokud je známo toleranční pásmo miliampérového bodu varistorů použitých v přepěťové ochraně prodlužovacího přívodu, je vhodné provést měření vhodným měřicím přístrojem pro měření přepěťových ochran (např. GIGATESTpro). Prvky přepěťové ochrany totiž postupem doby stárnou a mohou se negativním způsobem měnit jejich elektrické vlastnosti. Pokud však o konstrukci a parametrech přepěťové ochrany není nic známo, zkontroluje se její stav pouze vizuálně prostřednictvím indikátoru funkčnosti.

Adaptéry pro měření na prodlužovacích přívodech

P 8030 – Adaptér pro měření odporu PE vodiče prodlužovacích přívodů
Aby bylo vodivé spojení měřicí přístroj – PE kolík zásuvky co nejlepší, lze použít k propojení adaptér pro testování prodlužovacích přívodů P 8030 (viz obr. 4 a 5). Použití adaptéru zlepší přechodový odpor mezi PE kolíkem zkoumané zásuvky a měřicím přístrojem cca o 80 % proti měření s použitím hrotu a o 50 % proti měření s použitím krokosvorky a lépe odpovídá stavu při skutečném použití prodlužovacího přívodu.

P 8031 – Adaptér pro měření odporu PE vodiče odpojitelných přívodů a UPS
Značná část spotřebičů především z oblasti kancelářské techniky je vybavena tzv. odpojitelnými síťovými přívody. Jejich revize, se obvykle provádí společně se spotřebičem, ke kterému se přívod používá. Pokud však přívod není určen k napájení jednoho konkrétního spotřebiče, je nutno jej revidovat jako samostatný spotřebič.
Pro měření odporu PE vodiče odnímatelných síťových přívodů nebo i zásuvek na záložních zdrojích (UPS) pro počítače, které jsou vybaveny pětihrannou přístrojovou zásuvkou IEC 320 C13 je určen adaptér
P 8031 zakončený konektorem IEC 320 C14.

P 8080 – Adaptér ATP pro měření odporu vodičů nepřístupně uložených prodlužovacích přívodů
Při revizích elektrických spotřebičů především v kancelářských prostorách se lze často setkat s prodlužovacími přívody umístěnými za nábytkem, v lištách nebo i jiným způsobem zafixovanými na určitém místě, takže pro revizního technika nastává problém, jak prověřit odpor jeho vodičů, pokud nemá přístup k oběma koncům prodlužovačky současně. Přitom právě tyto prodlužovačky s sebou nesou potenciální možnost vzniku požáru. Vadný kontakt některého z pracovních vodičů se může začít nebezpečně zahřívat, pokud se náhle zvýší jejich proudové zatížení připojením spotřebiče s vyšším příkonem (např. elektrického topidla) nebo dalších několika spotřebičů napojených k němu prostřednictvím dalšího prodlužovacího přívodu.
Adaptér ATP (P 8080) se sestává ze dvou částí. Přes ATP-A se k měřicímu přístroji REVEXmax připojí vidlice kontrolovaného prodlužovacího přívodu, na jehož druhém konci je do zásuvky zapojen ATP-B. Přístroj pak automaticky proměří odpory všech tří vodičů prodlužovacího přívodu a zobrazí je na displeji (obr. 7).
Odpor PE vodiče musí odpovídat požadavkům kap. 6.4.3 normy. Odpory pracovních vodičů by pak měly mít velmi podobné odpory. Vyšší odpor některého z nich svědčí o vadném spoji, který může být příčinou vzniku požáru, jak bylo popsáno výše.

Závěr

Povinnost provádět revize elektrických spotřebičů je všeobecně známa, neboť zajištění bezpečnosti na pracovištích, ve veřejných budovách, úřadech a podobně vyplývá nejen ze Zákoníku práce, ale i z odpovědnosti všech provozovatelů jakýchkoliv zařízení, kde by úraz, požár nebo jiné škody způsobené vadnou elektroinstalací či elektrickým spotřebičem vedly k trestněprávní zodpovědnosti toho, kdo měl jejich bezpečné provozování zajistit formou pravidelných kontrol a neučinil tak. Velké množství elektrických spotřebičů vyskytujících se prakticky v každém oboru lidské činnosti a s tím spojený požadavek na jejich relativně časté bezpečnostní kontroly vede ke značnému nárůstu techniků, kteří se touto činností zabývají. Vzhledem k tomu, že revizemi elektrických spotřebičů bývají často pověřeni pracovníci, kteří sice mají elektrotechnickou kvalifikaci, ale nemají dosud v tomto oboru dostatečnou praxi, má tento článek za cíl upozornit na úskalí, která s sebou může nést revize zdánlivě jednoduchého spotřebiče – prodlužovacího přívodu.