Česko bude usilovat o delší výjimku pro daňový systém reverse charge. K jeho zavedení chybí zákony
Česko bude usilovat o prodloužení výjimky pro plošné zavedení takzvaného reverse charge. Dohodla se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zástupci podnikatelských svazů. Reverse charge přenáší daňovou povinnost z prodávajícího na kupujícího.
Státy Evropské unie schválily výjimku pro Česko v listopadu, její platnost je ale omezená, a ministerstvo financí tak bude chtít lhůtu prodloužit
„V současnosti je ta výjimka omezená do 30. června 2022. My chceme, aby reverse charge, pakliže se bude plošně v České republice zavádět, platilo rozhodně déle než rok a půl, což pro podnikatelskou veřejnost není příliš přijatelné,“ řekl Radiožurnálu mluvčí resortu Michal Žurovec.
Evropská unie umožní Česku spustit daňový systém reverse charge. Pro jeho zavedení ale chybí legislativa
Číst článek
Česku zatím chybí zákony, které by umožnily mechanismus používat. Přenesení platby DPH z prodávajícího na kupujícího u transakcí nad 450 tisíc korun tak začne platit později než od ledna, jak ministerstvo původně zvažovalo.
Opatření má podle vlády pomoct hlavně v boji proti takzvaným karuselovým podvodům. Netýká se drobných koncových spotřebitelů, ale je to opatření na úrovni plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.
Plošná přenesená daňová povinnost by se měla v Česku týkat všech dodání zboží a poskytnutí služeb bez ohledu na odvětví, pokud převýší jednotlivý prodej hodnotu 450 000 korun. Předtím ale ještě musí být přijata novela zákona o DPH.
V současnosti je reverse charge uplatňována u telekomunikačních služeb na velkoobchodní úrovni nebo dodání plynu a elektřiny. Povinnost dále platí například na vybrané zemědělské plodiny, dodání mobilních telefonů, mikroprocesorů, herních konzolí, některých druhů odpadů, stavebních a montážních prací nebo u obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
„Pro případné zavedení všeobecného reverse charge je zásadní vyjednání významného prodloužení udělené výjimky pro jeho zavedení ještě před jeho implementací v českém daňovém řádu,“ upozornil viceprezident Komory daňových poradců Petr Toman.
Svaz průmyslu a dopravy pak požaduje zpracování analýzy celkových dopadů plošné přenesené daňové povinnosti. Ministerstvo financí přislíbilo dopady zpracovat a zároveň projednat se svazy příslušnou novelu zákona.
Bylo to z kategorie nemožné, tvrdí vyjednavačka o výjimce u DPH. Česko ale stále nemá potřebné zákony
Číst článek
„Mám z jednání velmi dobrý pocit. Zcela zásadní je pro mě skutečnost, že plošný režim reverse charge má mezi odbornou veřejností i podnikatelskými svazy podporu. Jejich zástupci deklarovali ochotu s námi na dokončení návrhu spolupracovat, což vnímám jako velké pozitivum,“ uvedla Schillerová.
Zástupci odborné veřejnosti a podniků také s ministryní jednali o novém zákoně o dani z příjmu.
„Naprostá většina účastníků setkání přitom zdůrazňovala jednoznačnou podmínku, aby tento zákon byl úzce navázán na nový zákon o účetnictví, jehož věcný záměr ministerstvo financí představilo v nedávné době,“ uvedl úřad.
Ministerstvo mimo jiné navrhuje, aby fyzické osoby podnikatelé již nemuseli v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu.
Ministerstvo financí ale upozornilo, že závěry schůzky nemění nic na záměru úřadu připravit dílčí změny daňového systému jako je zavedení paušální daně nebo stravenkového paušálu od roku 2021.
„Na zcela novém zákoně netrváme. Za důležitou považujeme stabilitu a skutečnou srozumitelnost pro uživatele,“ uvedl ředitel hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Jednání se za podnikatelskou veřejnost zúčastnili zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy, Komory daňových poradců a Svazu účetních.
