Požáry elektromobilů? Češi testují unikátní sytém, který by měl hašení zrychlit a zjednodušit
Přibývající hybridy a elektromobily znamenají vyšší nároky na požární ochranu. Technický ústav požární ochrany pracuje na nových metodách hašení akumulátorů. Zatímco u běžného auta trvá likvidace požáru 10 až 15 minut, u elektroauta se může vyšplhat až k hodině času.
Téma bezpečnosti elektromobilů a hybridů je logicky aktuálnější tam, kde se s takovými auty můžete v reálném provozu setkat. V příspěvku se zmiňují zásahy, které už patří k praxi německých hasičů.
Na českých silnicích elektromobilů zatím jezdí málo, čeští hasiči proto tolik zkušeností nemají. Ale tato situace se pravděpodobně změní. „U běžných automobilů je doba hašení řádově 10 až 15 minut,“ říká Ondřej Suchý, šéf Technického ústavu požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky. „U elektromobilů mluvíme o desítkách minut až hodině.“ V ústavu se v těchto týdnech ověřuje unikátní systém, který by hašení aut s velkokapacitními akumulátory měl zásadně zjednodušit a zrychlit. Jeho představení je plánováno na červen roku 2020.
Nebezpeční elektrokutilové
Pokud dojde k požáru elektromobilu, může být ve srovnání s běžným autem nebezpečnější.Toho si jsou konstruktéři elektroaut dobře vědomi, a proto baterie v autech chrání. Umisťují je co nejníž a do speciálních sarkofágů. Jenže právě obtížný přístup k bateriím je pak při hašení problém.
„Musíme se dostat k baterii a potom také najít nějaké vhodné hasivo, které nejen sníží teplotu, ale které baterii vyřadí z dalšího hoření,“ naznačuje Ondřej Suchý směr dalších testů.
Škoda představila elektrické Citigo. Bude stát do půl milionu, říká šéf Maier
Číst článek
Požáry elektromobilů a hybridů u nás zatím nejsou žádnou velkou hrozbou, na silnicích je jich málo a jejich majitelé většinou jezdí výhradně do autorizovaných servisů. Až se prodej elektromobilů, a tím i jejich provoz zintenzivní, můžeme čekat, že se dostanou do ruky i kutilům a všeumělům.
„Akumulátory nejsou nebezpečné samy o sobě, jde o to, že to jsou energetická úložiště,“ podotýká Pavel Hrzina, specialista na bezpečnost akumulátorů na pražském ČVUT. „Jejich systém v sobě akumuluje energii a ta je v nich oddělena jenom velice tenkým separátorem, možnost selhání je proto velká. Vypnutí baterie jako takové totiž v podstatě není možné. Pokud se vypne jen na přívodních svorkách, nevypne tím její systém uvnitř,“ konstatuje Hrzina.
Takže i když se baterie prohlašuje za bezpečnou, může vždy zapálit své okolí jenom tím, že zvýší svou teplotu, anebo tak, že zkrat, který v ní probíhá, zvýší teplotu přívodních vodičů.
„Pravděpodobně nás ale nečekají neuvěřitelné požáry elektromobilů,“ uklidňuje Pavel Hrzina. „Už teď je hašení požárů v autech velmi problematickou záležitostí, protože v nich hoří především plasty a vybavení interiéru.“
„Baterie při požáru vlastně ani nehoří, ale spíše uvolňuje plyny při teplotě 300 stupňů Celsia. Takovou baterii je třeba dlouhodobě dochlazovat.“
Pavel Hrzina
V mnoha tuzemských servisech například vznikají speciální místa, na která se budou umisťovat poškozené elektromobily. Důvodem je, aby od nich v případě vzplanutí kvůli poškození baterie nemohlo chytit nic dalšího. Co se týče například nakládání s poškozenými akumulátory obecně nebo čištění kontaminovaného prostředí po hasebních zákrocích, je podle Hrziny česká legislativa zatím pozadu.
