Vyšetřování smrti Jana Masaryka je zpět. Praneteř: Skok v pyžamu nebyl jeho styl
Vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka (†61) se opět otevírá. Byla to sebevražda, nebo vražda? Charlotta Kotíková, pravnučka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, říká, že ke smrti ho mohly dohnat okolnosti. A zpochybňuje způsob, kterým si Masaryk měl sáhnout na život. „Kdyby chtěl spáchat sebevraždu, tak leda tak prášky na spaní, pravděpodobně by se elegantně oblíkl, aby to mělo styl,“ řekla v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu.
Nad ránem 10. března 1948 byl ministr zahraničních věcí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci. „Po smrti rodina viděla jeho byt, kde byl strašný nepořádek, což pro něj bylo atypické. A kdyby chtěl spáchat sebevraždu, tak leda tak prášky na spaní, pravděpodobně by se elegantně oblíkl, aby to mělo styl,“ řekla v Interview Plus Charlotta Kotíková na konci listopadu.
Vyšetřování smrti bylo už pět, to poslední proběhlo před 16 lety. Státní zástupce teď otevírá další. Kotíková pochybuje o nezávislosti těch předchozích.
Po roce 1989 snad nezávislé být mohlo, ale chyběla jedna důležitá věc - přístup do zahraničních archivů. Jedná se především o ty ruské a britské. Teď se v tom sama začala angažovat. „Povolení totiž musí dát žijící příbuzný, a to jsem už dala. Protože nechci, aby tam zůstala nějaká uzavřená laguna. Otevřeno by mělo být všechno,“ domnívá se Kotíková.
Proč nové vyšetřování?
Zdálo by se, že všechno o smrti Jana Masaryka už bylo řečeno - ale k výsledku to nevedlo. Jenže se objevila nahrávka policisty a jednoho z prvních vyšetřovatelů Masarykovy smrti Vilibalda Hofmanna.
Kriminalista na magnetofonový pásek nahrál své pochybnosti. Podle něj se s důkazy na místě činu manipulovalo. Například na fotografiích tělo leží na zádech, což neodpovídá tomu, jak bylo nalezeno.
Navíc se státnímu zástupci dostal podnět badatelů, kteří se případem zabývají. A proto rozhodl, že vyšetřování se opět otevírá.
Smrt Jana Masaryka i pro příbuzné tehdy byla velmi nečekaná. „Co si pamatuji, že babička řekla: ‚Zabili Jana.‘ To je dojem, který to ve mně, tehdy sedmiletém dítěti, vyvolalo. Atmosféra rodiny se doslova vařila, byl tam smutek a taky hněv na něco, co se stát nemělo,“ řekla Kotíková pro Český rozhlas.
Rodina na sebevraždu nevěří
Podle pravnučky prvního československé prezidenta si rodina nikdy nemyslela, že by Jan Masaryk mohl spáchat sebevraždu. „To už je víc z oboru psychologie, a to se těžko dokazuje. Ale (skok z okna) prostě nebyl jeho styl. A když by se už rozhodl zabít, tak by neskákal v pyžamu. To nebylo v jeho charakteru. To by prostě nešlo,“ říká Kotíková. A dodává, že si nedovede představit, že by Masaryk po sobě nenechal dopis na rozloučenou.
Připouští ale možnost, že byl k osudnému skoku přinucen okolnostmi. „On byl taky jaksi při těle, takže skákat z toho malého okna nebylo nic jednoduchého. Ale podmínky tam byly takové, že jeho existence byla natolik ohrožena, že dál žít nemohl,“ řekla Kotíková Českému rozhlasu.
Rozhodnout se pro sebevraždu, obléci si na to pyžamo,udělat z bytu pelech, vykouřit popelník plný vajglů cizách značek, drápar se na celkem nepřístupné okno v koupelně, vše okolo exkrementy znečistit (což se sebehrahům ale nestává), vylézt na paraper a skočit. JO?
Přitom si mohl v černínském paláci najít mnohem pohodlnější přístup k nějakému jinému oknu.
Ten kdo ho shodil ale tu možniost neměl, musel proto použít tu koupelnu.