The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BUDAPEŠŤ
Zelené opoziční hnutí LMP (Politika může být jiná) kritizuje novou vládní legislativu týkající se kulturních aktivit. Podle LMP legislativa ohrozí svobodnou maďarskou kulturu, a chce proto podat stížnost ombudsmanovi.
LMP má za to, že se vláda pokouší učinit kulturní instituce finančně závislé na místních úřadech. Novinářům to na tiskové konferenci řekli straničtí právníci Antal Csárdi a Péter Ungár, který mimo jiné zdůraznil, že na zvážení legislativy mají poslanci pouhé tři dny.
Podle vládního návrhu zákona vznikne v zemi Národní kulturní rada, která bude zodpovídat za „jednotné strategické směřování různých oblastí kultury“. Maďarský ministr pro lidské zdroje Miklós Kásler, pod jehož resort spadá právě kultura, pak bude mít rozhodující slovo ve jmenování ředitelů kulturních institucí financovaných státem nebo místními samosprávami.
Nová legislativa vzbudila rozruch napříč maďarskou veřejností. Petici proti přijetí návrhu podepsalo již 50 tisíc lidí. Minulou noc se také v Budapešti odehrála demonstrace, které se zúčastnilo více než tisíc lidí včetně známých maďarských herců či ředitelů divadel. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Společně proti vykořisťování. Německý ministr práce Hubertus Heil (SPD) a ministr hospodářské spolupráce a rozvoje Gerd Müller (CSU) chtějí spolupracovat na zvyšování sociálních standardů ve světových dodavatelských řetězcích.
Ministři chtějí znemožnit přístup na trh firmám, které využívají k práci děti, vyplácejí zaměstnancům příliš nízkou mzdu nebo využívají jiné nekalé praktiky. Cílem ministrů je zavést vyšší standardy už na počátku dodavatelského řetězce, kde bývají často bídné pracovní podmínky. „Pokud jsou lidé ohroženi vykořisťováním a vyšší patra řetězce z toho ekonomicky profitují, závaznými pravidly bychom mohli něčeho dosáhnout,“ řekl Heil.
Podnětem ke spolupráci ministrů v boji proti nekalým praktikám v dodavatelských řetězcích byla jejich nedávná pracovní cesta do Etiopie, kde je vyděsily pracovní podmínky panující v textilním a kávovém průmyslu. „Bylo by chybou uvažovat o sociální spravedlnosti pouze v národním měřítku. Sociální spravedlnost je stavebním kamenem míru,“ řekl v souvislosti s návštěvou Etiopie Heil. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
VÍDEŇ
Zelení míří do vlády. Rakouští Zelení se pravděpodobně zapojí do vládní koalice, vyjednávání už probíhají. Strana ÖVP kancléře Sebastiana Kurze vládla mezi lety 2017 a 2019 společně s krajně pravicovou FPÖ, příchod Zelených by nyní mohl podnítit změnu rakouské zahraniční a evropské politiky. (Philipp Grüll | EURACTIV.de, EURACTIV.com)
///
BRUSEL
Vládní vakuum. Lídr socialistů Paul Magnette požádal krále, aby ho zbavil pověření sestavit novou belgickou vládu poté, co třikrát ve svém úkolu neuspěl. Král tak začal další kolo rozhovorů s jeho potenciálními nástupci, průlom v sestavení kabinetu se však dá očekávat nejdříve po Vánocích. Belgie je bez vlády 198 dní. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Zemědělci chtějí zelené pobídky. Národní zemědělská unie Anglie a Walesu (NFU) vyzvala příští vládu, aby zajistila, že jakákoli budoucí politika v oblasti klimatu směřující k čistému zemědělství do roku 2040 poskytne britským zemědělcům pobídky.
„Všechna opatření, která zemědělci v této oblasti budou muset udělat, si vyžádají investice a významné změny. Potřebujeme, aby budoucí vláda vytvořila politiku, která zajistí, že tyto kroky nebudou prospěšné jen pro životní prostředí, ale i pro naše podnikání,“ píše se ve volebním manifestu NFU.
///
ŘÍM
Test koalice. Po nedávných neshodách okolo Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) chce premiér Giuseppe Conte probrat s koaličními partnery, jestli stále souhlasí s plánem agendy, na které se dohodli minulé léto. „Test“ koalice proběhne po přijetí návrhu rozpočtu. „Po politických stranách budu chtít souhlas se strategií k dosažení některých priorit,“ řekl Conte. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Nová Komise se postavila za Řecko. „Jsme na vaší straně, turecké kroky v Egejském moři jsou nepřijatelné, Turecku vyšleme jasný signál,“ řekla nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová včera Řekům v reakci na zvýšené napětí mezi Athénami a Ankarou. Řecku se nelíbí nedávné memorandum mezi Tureckem a Libyí o rozdělení námořních zón, a Radu EU vyzvalo k jeho jasnému odsouzení a vytvoření sankčního rámce, pokud vlády zmíněných dvou zemí nezačnou dodržovat mezinárodní právo. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)
///
MADRID
Katalánští separatisté vyčkávají. Levicoví katalánští separatisté (ERC) nemají se souhlasem se jmenováním designovaného premiéra Pedra Sáncheze (PSOE) do úřadu naspěch. Španělská média informovala o tom, že separatisté čekají, až budou naplněny jejich požadavky.
Souhlas separatistů, nebo alespoň jejich zdržení se hlasování, je pro jmenování nového premiéra a sestavení „progresivní“ koaliční vlády PSOE a levicové Unidas Podemos klíčové. ECR požaduje garanci práva na sebeurčení Katalánska a amnestii pro jejich „politické vězně“. (EuroEFE.EURACTIV.com)
///
PAŘÍŽ
Žádný zázrak. Včerejší setkání ruského a ukrajinského prezidenta v Paříži nepřineslo žádné neočekávané závěry. Podle jejich francouzského hostitele Emmanuela Macrona ale přeci jen k mírnému posunu došlo, například v oblasti výměny vězňů nebo stahování vojenských jednotek. Další setkání tzv. normandského formátu, jehož se vedle Ruska, Ukrajiny a Francie účastní také Německo, by se mělo uskutečnit za další čtyři měsíce.
Pařížský summit byl prvním setkáním ruského a ukrajinského prezidenta od roku 2016 a v diplomatických kruzích je vnímán jako jednoznačný úspěch. Mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským ale zůstávají napjaté vztahy, a to zejména kvůli blížícím se regionálním volbám v Donbasu.
Oba státníci se nicméně dohodli na několika krocích, které mají zmírnit násilí panující na východě Ukrajiny. „Výsledek setkání není takový, jaký jsem očekával. Doufal jsem, že vyřešíme více témat,“ prohlásil Zelenský na tiskové konferenci. „Otevřeli jsme ale mnoho otázek a podle mého protějška je to na první setkání velmi dobrý výsledek,“ dodal ukrajinský prezident. (EURACTIV.FR)
///
VARŠAVA
Volby po americku. Konfederace – krajně pravicová strana, která se v posledních volbách dostala do polského parlamentu – pořádá před polskými prezidentskými volbami „primárky“. Konfederace se inspirovala americkým procesem primárních voleb, kdy strana v každém regionu zvolí několik volitelů, kteří rozhodnou o výsledném kandidátovi na prezidentský post. V polské politice je to novinka, primární volby má pouze Občanská platforma (PO), ale nevychází z amerického vzoru.
Polsko by si mělo zvolit nového prezidenta již na jaře příštího roku. Primární volby Konfederace zatím ale příliš lidí neoslovily. Od začátku mezi kandidáty vede Krzysztof Bosak z nacionalistického křídla strany. Celkem mezi sebou soupeří devět kandidátů včetně kontroverzního bývalého europoslance Janusze Korwina-Mikkeho.
Po vstupu do parlamentu Konfederace posílila, podle některých průzkumů má podporu 12 % voličů, zatímco v říjnových volbách získala 7 % hlasů. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
PRAHA
Zahradil ve střetu zájmů? Server EUobserver včera přinesl informaci o možném střetu zájmů českého europoslance Jana Zahradila (ODS, ECR).
Zahradil je zpravodajem obchodní dohody mezi EU a Vietnamem, ale zároveň je již od roku 2016 předsedou Konfederace svazů Vietnamců v Evropě, organizace sídlící v Praze, která má vazby na komunistickou vietnamskou Národní frontu. Zisk předsednické pozice ale nenahlásil Evropskému parlamentu, což se nelíbí frakci Zelení/EFA. Evropští zelení nyní požadují po předsedovi Parlamentu Davidu Sassolim, aby se věcí zabýval.
Český europoslanec, který je zároveň místopředsedou parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, jakýkoli konflikt zájmů odmítá. Na svém Twitteru uvedl, že za svých 25 let v politice má „čistý štít“, a předsedu Sassoliho vyzval k vyřešení situace. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
LUBLAŇ
Opozice ve vedení. Podle průzkumu deníku Delo se vládní strana LMŠ (RE) premiéra Marjana Šarece vůbec poprvé propadla za hlavní opoziční stranu SDS (EPP). Rozdíl je ale velmi těsný, a to 16,3 % oproti 16,1 %. Výsledek však není překvapující a odráží trend posledních měsíců. Dva koaliční partneři – SAB a SMC – by se dnes podle průzkumu vůbec nedostaly do parlamentu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Stíhání pašeráků má na starosti Chorvatsko. Chorvatsko, které stálo v čele Operace Familia, by mělo trestně stíhat dopadené pašeráky drog. Těm se podařilo převézt 600 kilogramů kokainu z Jižní Ameriky do Evropy a dále na Blízký východ. Do operace byla zapojena také Česká republika, Srbsko, Švýcarsko a Francie. Slovinsko, Belgie, Nizozemí i Itálie se rovněž podílely na vyšetřování.
Chorvatsko se přizpůsobí mezinárodní ekonomice. Chorvatská ekonomika, v souladu s vládní politiku založenou na fiskální konsolidaci, strukturálních reformách a povzbuzování investic, se přizpůsobuje vývoji mezinárodní ekonomiky. Prognózy podle chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće dokonce ukazují, že hospodářský růst v zemi může být rychlejší než průměr EU. Přestože se očekává zpomalení globálního růstu a stabilní růst v EU, Chorvatsko podle Plénkoviće nepocítí výrazné problémy. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Nová předvstupní kapitola. EU rozhodla o otevření další kapitoly v předvstupních jednáních se Srbskem. Týká se volného pohybu kapitálu, který značně usnadní budování ekonomických vazeb s členskými státy a povzbudí tok investic do srbské ekonomiky. Oficiální otevření kapitoly č. 4 se očekává na mezivládní konferenci EU a Srbska v Bruselu. Srbská vláda ale s rozhodnutím není příliš spokojena, očekávala totiž otevření více kapitol. (EURACTIV.rs)
///
SARAJEVO / ZÁHŘEB / TIRANA / PRIŠTINA
Bojkot Nobelovy ceny. Kancelář prezidenta Bosny a Hercegoviny informovala svou ambasádu ve Švédsku, že se nezúčastní předávání Nobelovy cen za literaturu. Tu by měl získat Peter Handke, který byl hlasitým zastáncem srbské politiky během jugoslávské války. Také další země již deklarovaly, že jejich zástupci budou na ceremónii chybět – např. z Chorvatska, Turecka, Albánie a Kosova. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///