Vyučili mě prvorepublikoví kuchaři s ostrým slovníkem, vzpomíná Sapík

Jaroslav Sapík je považován za doyena české gastronomie. Vyučil se a řadu let pracoval v pražském hotelu Ambassador, až si z kraje devadesátých let otevřel rodinnou restauraci a penzion v Klokočné kousek od Prahy.
Kuchař Jaroslav Sapík

Kuchař Jaroslav Sapík | foto: Pavel Hanuška

Kde jste začínal?
Nastoupil jsem na Václavák do hotelu Ambassador. Psal se rok 1967, bylo mi patnáct. Tehdy se mi otevřel nový svět, ocitl jsem se mezi špičkou našeho oboru.

Pracovali tam jen ti nejlepší z nejlepších, hostinská elita. A do toho já, kluk odkojený vesnickou hospodou. Ale mindráky jsem neměl, jak říkám, už jsem byl v pohostinství jako doma. 

Takže vy jste šli rovnou pracovat? Nechodili jste do školy? 
Chodili, ale hlavní byla praxe, ta tě naučí nejvíc. Tehdejší vzdělávací systém fungoval jinak. Hned od začátku nás rozdělili podle podniků, do jednotlivých provozoven. Vlastně si nás vychovávali pro své potřeby. 

No a já měl štěstí, protože jsem nastoupil k Interhotelům, ty byly tehdy nejlepší. Mohl jsem se učit od největších odborníků, kteří v téhle zemi žili. 

Říká se, že tam působili největší machři ze staré školy...
Vlastně spíš než štěstí zafungovaly máminy známosti. Chtěla, abych šel do dobrého baráku, a nějak to zařídila. Jistě ne lehce, vždyť jsem měl mizerné známky. Každopádně jsem jí vděčný. Těžko říct, kam by se můj profesní život ubíral, kdyby se do věci nevložila. 

Na Ambassador si pamatuju, byl děsně nóbl, jen pro cizince. Spíš bych řekl pro náročnou klientelu, zahraniční i domácí. Personál podniku tvořili především staří mazáci, lidi, co zažili první republiku a válku. 

V oboru něco znamenali ještě před nástupem socialismu. Většinou přišli o své podniky, bývalí hoteliéři, hostinští, kavárníci. Například salátku nám dělala paní, která dřív spoluvlastnila pražskou Korunu. 

Mluvím o generaci, která zažila rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918. Tehdy totiž nastal v našem oboru opravdový boom. Už jsme tu nechtěli mít všechno jen německé, začali jsme pošilhávat jinam. 

Hranice byly otevřené, takže většina osazenstva podniku měla zahraniční zkušenost. Někteří prošli Itálií, Španělskem, Anglií. Hodně populární byla Francie, udávala tón světové gastronomii, i u nás tenkrát dominovala. 

Kdo chtěl v oboru za první republiky něco znamenat, musel umět francouzskou kuchyni. Svaz československých kuchařů měl dokonce v Paříži svou pobočku. V Praze zase sídlil Svaz francouzských kuchařů. Předsedal mu Auguste Escoffier, což byl opravdový machr, naprostá špička. 

Ale proč to říkám? Stará garda šéfkuchařů z Ambassadoru se s ním dobře znala. Jezdili spolu na všelijaké soutěže, hráli stejnou ligu. Byl jsem zkrátka obklopen jen profesionály, kteří dělali všechno poctivě a uměli poskytnout ty nejlepší služby. Prostě stará škola.

Byla to tvrdá škola?
Rozhodně, nekompromisně nás dusili, dnes by je určitě obvinili ze šikany. Slovníček měli velice ostrý. Nadávali nám tak dlouho, až jsme všechno udělali správně. Což je ovšem v našem oboru stará osvědčená výuková metoda.

Jinou snad ani neznáme. Byl jsem z domova na drsné kuchařské manýry zvyklý, tudíž mě nemohly rozhodit. Učili nás dělat věci od píky, precizně, na milimetry, na vteřiny. Nic se neodpouštělo. 

Obálka knihy vzpomínek kuchařské legendy Jaroslava Sapíka

Kniha rozhovorů Od hospody k hospodě s Jaroslavem Sapíkem

Kdo nefungoval jak švýcarské hodinky, neměl šanci. Vyhodili ho a na jeho místo přišel další. Což jsem nechtěl, hrozně se mi v Ambassadoru líbilo, byl jsem tam jako v nebi. 

Představte si cirka sto lidí, dvě obrovské, skvěle vybavené kuchyně. Celkem osmnáct provozů, každý v jiném duchu. Co víc si přát? Věděl jsem, že se tam hodně naučím, pochytím od všeho něco, vytříbím si dovednosti. 

Kdepak učňák, Ambassador byl moje vysoká škola. Vycítil jsem příležitost a chtěl vydržet za každou cenu. Nebo jinak, chtěl jsem obstát, zabojovat, a nakonec být ze všech nejlepší.

O vás se ví, že jste hodně vařil i pro Hrad...
Normálně vařil, jako všude. Každý měl velké oči, mysleli si bůhví, co se tam nahoře neděje. Já nebyl výjimka. Jenže svět papalášů vůbec nenaplnil má očekávání. 

Nejvyšší patra vypadala v mých představách úplně jinak. Třeba jsem si myslel, že Husák pojídá výhradně vybrané delikatesy. Že ho cpou jen tím nejlepším.

No a ve skutečnosti měl nejradši vařené hovězí žebro s červenou řepou. Takové lidové jídlo. Později se ukázalo, že nenáročná strava spojovala všechny naše prezidenty. Nejvíc si pochutnávali na obyčejných věcech.

Nejraději jsem jezdil do Lán. Vládla tam taková zvláštní prvorepubliková nálada. Personál tvořili lidé z okolních vesnic, většinou ještě pamatovali prezidenta Masaryka. Měli ke své práci hluboký vztah, cítili hrdost. 

Pracovat na zámku v Lánech považovali za čest, bez ohledu na politiku. Snad ji ani nevnímali. Kuchyň měla domáckou atmosféru, všechny ženské tam krásně pekly, jedna lepší cukrářka než druhá. Podobaly se mámě a babičce, dokonce se ke mně tak chovaly. 

Ukázaly mi spoustu užitečných fíglů, naučily mě pár skvělých zapomenutých postupů. Cítil jsem se v Lánech jako doma, připomínaly mi dětství.

11. března 2012

Autor:
  • Nejčtenější

Půlhodinová pauza na oběd? To mi přijde perverzní, říká Zdeněk Pohlreich

20. března 2024

Premium Zdeněk Pohlreich se vrací na televizní obrazovky s novou reality show Česko na grilu. „Hraje se o...

Seznamte se s Ninou, francouzským buldočkem budoucnosti

26. března 2024

Chovatelé se snaží zachránit francouzského buldočka tím, že odstraňují jeho hlavní zdravotní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ve spáleném Českém Švýcarsku už vyrostly břízky ze semínek do výšky metru

22. března 2024

Vědci Botanického ústavu Akademie věd se nestačí divit, s jakou rychlostí se obnovuje vegetace na...

Pohlreichův cukrář prozradil náročný recept na italské velikonoční holubice

25. března 2024

Co je pro nás velikonoční beránek, to je pro Italy velikonoční holubice. Colomba. Symbol Ducha...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pohlreich se vrátil do rodné stáje. V Česku na grilu je mírný jako beránek

24. března 2024

Kdo má rád gastronomické soutěže, v tomto pořadu si možná přijde na své. Po krátkém „odskoku“ na...

Ve skleníku topí koňským hnojem, prodlouží si tak sezonu o týdny

28. března 2024

Novou pěstební sezonu zahajují Lucie a Brett Gallagherovi už na konci února. Přestože pozemek v...

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

Semínka rajčat koupejte v heřmánku, radí zkušený zahradník, jak na výsev

27. března 2024

Semena rajčat se tradičně vysévají na Josefa, nicméně do Velikonoc to pořád stihnete tak, abyste po...

Jak máte zorganizovanou knihovnu? Nejlepší vychytávky pro knihomoly

27. března 2024

Každý vášnivý čtenář ví, že čím víc knih doma má, tím náročnější je všechny ty skvosty nějak...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...