Česko chce také uhlíkovou neutralitu, ale bude stát to 675 miliard a bez jádra to nedáme, říká Babiš
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po středečním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
„Česko chce také dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. Evropská unie musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit s pomocí Evropské komise,“ napsal Babiš.
Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.
Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard korun. Chceme, aby to Evropská unie zohlednila v příštím rozpočtovém období,“ dodal premiér.
Zásadním tématem unijního summitu bude právě závazek uhlíkové neutrality unie k roku 2050. Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k němu zatím přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství.
Skeptický členský stát
Plán na uhlíkovou neutralitu Evropské unie v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.
Obratem roku oxfordských slovníkářů je ‚stav klimatické nouze‘. Užívá se stonásobně víc než vloni
Číst článek
Vedle finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle Česka patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.
Kromě klimatu bude tématem vrcholné schůzky i víceletý rozpočet či strategické priority Evropské unie. Návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, který připravilo finské předsednictví, počítá s celkovými výdaji na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu Evropské unie.
Finskou představu však kvůli snížení celkového objemu rozpočtu proti původnímu návrhu Evropské komise kritizovala minulý týden její nová šéfka Ursula von der Leyenová.
