The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
LUBLAŇ / ZÁHŘEB
Stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU v otázce hranic mezi Slovinskem a Chorvatskem je krokem k ukončení sporu mezi těmito dvěma zeměmi, který se táhne už od rozpadu Jugoslávie, nechal se slyšet chorvatský premiér Andrej Plenković.
Generální advokát Pritt Pikamäe ve svém stanovisku uvedl, že Soudní dvůr nemá jurisdikci na to rozhodnout v otázce sporu okolo mezinárodních hranic, protože ty spadají mimo rámec unijního práva. Porušení práva EU, ze kterých Slovinci obviňují Chorvaty, jsou podle něj pouze vedlejší v problematice určování hranic mezi státy, což spadá pod mezinárodní právo veřejné.
Názor generálního advokáta, který téměř úplně potvrdil chorvatskou pozici, byl pro Slovinsko šokem. Slovinský ministr zahraničí Miro Cerar uvedl, že „stanovisko tohoto nezávislého právníka postrádá podle našich odborníků přesvědčivou argumentaci. Lucemburský soud doteď rozhodoval pouze v pěti podobných případech, kdy jeden ze členských států žaloval druhý. Ve třech z nich soud následoval stanovisko nezávislého generálního advokáta, ve dvou nikoliv. Další vývoj je tedy z tohoto hlediska poměrně nejistý“.
„Arbitrážní soud rozhodl o hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem, a názor právníka nezávislého soudu to nemůže změnit,“ řekl slovinský prezident Borut Pahor na společné tiskové konferenci s premiérem Marjanem Šarecem a předsedou parlamentu Dejanem Židanem. „Slovinsko chce s Chorvatskem jednat o implementaci výsledků arbitráže. Na pochopení ze strany Záhřebu trpělivě čekáme,“ poznamenal Šarec.
Slovinská opozice zkritizovala vládu, protože to byl Cerar, kdo v době podání žaloby k unijnímu soudu seděl v premiérském křesle. Lídr opozice Janez Janša (EPP) vyzval Cerara, aby náklady na žalobu ve výši 7 milionů eur zaplatil z vlastní kapsy.
Chorvatsko a Slovinsko podepsaly dohodu o zahájení arbitrážního procesu v listopadu 2009 ve Stockholmu. V červenci 2015 chorvatská média nicméně zveřejnila audiozáznam, na kterém se slovinský představitel u soudu a soudce baví o tom, jak zajistit výsledek procesu, který si Slovinsko přálo. Chorvatský parlament poté jednomyslně rozhodl od odstoupení země z arbitráže.(Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BERLÍN
Smíšené reakce. První reakce politiků a zástupců průmyslu na včera zveřejněný „Green New Deal“ Ursuly von der Leyenové na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zelení novou agendu považují za mnohem více ambiciózní než klimatický balíček, který předložila německá vláda, a vyzvali tak velkou koalici, aby se zavázala k vyšším klimatickým cílům.
Politici z CDU si údajně uvědomují, že na transformaci je nyní ta správná doba, zdůraznili ale, že evropské ekonomické zájmy by při naplňování zelené agendy měly být rovněž brány v úvahu.
Předseda Federace německého průmyslu (BDI) Dieter Kempf varoval, že zvýšení klimatických cílů by mohlo vést k nejistotě podnikatelů i spotřebitelů: „Neustálé zvyšování cílů je jedem pro dlouhodobé investice“. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
MADRID
Historická příležitost. Katalánští levicoví separatisté (ERC) ve středu prohlásili, že mají historickou příležitost k tomu, aby požadovali po Španělsku ústupky a našli řešení „politického konfliktu“ v Katalánsku. Informoval o tom mediální partner sítě EURACTIV, agentura EFE.
„Nemůžeme z požadavků ustoupit,“ dodal lídr separatistů v katalánském regionálním parlamentu Sergi Sabrià.
Aby separatisté hlasovali pro nebo se alespoň zdrželi hlasování je klíčové pro jmenování designovaného premiéra Pedra Sácheze (PSOE) a vznik „progresivní“ koalice PSOE a levicové aliance Unidas Podemos, což se odehraje pravděpodobně v prvních lednových dnech. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
PAŘÍŽ
Stávky pokračují. Premiér Edouard Philippe včera odhalil detaily reformy penzijního systému. Uklidnit Francouze se mu ale nepodařilo. Ačkoliv vláda už přistoupila na několik kompromisů, některé odbory jsou ale stále proti. Podle nich tak stávky v následujících dnech ještě zesílí.
Návrh bude připraven „na konci roku“, oznámil premiér. „Podáme jej Radě ministrů 22. ledna, parlament jej projedná na konci února,“ dodal. (EURACTIV.FR)
///
BRUSEL
Vlámský klimatický plán je nedostatečný. Belgický federální ministr pro klima a tři regionální ministři pověření klimatickou agendou se setkali na okraj klimatické konference OSN COP25 v Madridu, aby projednali národní energeticko-klimatický plán pro roky 2021-2030, který mají předat Evropské komisi na konci roku. Belgii hrozí, že kvůli vlámským klimatickým plánům nedostojí svým klimatickým závazkům. Vlámská vláda v pondělí 10. prosince schválila energetický a klimatický plán, balíček 350 opatření, díky kterým by mělo Vlámsko redukovat emise CO2 o 32,6 % do roku 2030, to je ale méně než evropský cíl stanovený na 35 %. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
LONDÝN
Nevítaný vítěz voleb. Britové jdou dnes k předčasným volbám. Podle průzkumů mají největší šanci na vítězství vládní Konzervativci. Opoziční labouristé jim však šlapou na paty, od jejich hlavních rivalů je dělí zhruba 8 procentních bodů.
Pro Brusel to ale není příliš vítaná zpráva. Podle unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera totiž nejsou Johnsonovy brexitové plány „realistické“. Podle deníku The Independent o tom včera hovořil s europoslanci.
„Není reálné, aby jednání o budoucí dohodě se třetí zemí bylo uzavřeno během 11 měsíců. Můžeme dosáhnout leda nezbytného minima,“ prohlásil brexitový vyjednavač. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Udržitelný dluh. Vláda získala od parlamentu mandát pro uzavření dohody o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM). Souhlasit s ním může ale jen tehdy, pokud bude dojednán v balíku dalších reforem vztahujících se k bankovní unii. Podle premiéra Giuseppe Conteho se Itálie nemá v případě ESM čeho obávat, protože nezakládá žádný automatický mechanismus pro restrukturalizaci dluhu. „Italský dluh je naprosto udržitelný,“ zdůraznil premiér.
Co Italové googlí? Nejvíce dohledávanou otázkou Italů na Googlu v letošním roce bylo „proč vláda padá“. Důvodem je zřejmě krize vlády, kterou v polovině srpna spustil Matteo Salvini. Další nejčastější otázkou bylo „jak požádat o navigátor“. Jedná se o nástroj pro vyhledávání zaměstnání, který využívají ti, co získají příspěvek v rámci nepodmíněného příjmu, jež je vlajkovým opatřením Hnutí pěti hvězd. Výsledky vyhledávání na Googlu za tento rok představila sama společnost Google. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
BRATISLAVA
Uhlíková daň. Slovensko podporuje zavedení uhlíkové daně. Potvrdil to slovenský ministr financí Ladislav Kamenický, přestože ještě do nedávna nebyla pozice vlády jasná. „Budou z toho profitovat ti, co plní environmentální standardy,“ vysvětlil ministr. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Praha vesmírným centrem EU. V České republice bude od roku 2021 sídlit nově zřízená Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA), která vznikne rozšířením stávající agentury GSA, potvrdilo včera ministerstvo dopravy. Z Prahy se dosud řídí evropský družicový systém Galileo, nově do pražského „portfolia“ přibyde i družicový systém pro pozorování zemského povrchu Copernicus a řada dalších programů. Personální kapacita agentury se rozroste ze současných 100 zaměstnanců na přibližně 700. EURACTIV.cz o budoucích plánech okolo vesmírného programu EU informoval už v listopadu. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Pochybné výhody TurkStreamu. „Bulharsko by mělo setrvat na plynové mapě Evropy coby tranzitní země, a to i po selhání jižního plynovodu,“ prohlásil při středečním rozhovoru pro BTV prezident Rumen Radev. Podle něj se země nemusí obávat výhružek Vladimira Putina, který chce v případě neochoty Bulharska postavit Turkstream mimo bulharské území. „Už dnes platíme za ruský plyn a není tak jasné, jaké další výhody bychom z nového plynovodu získali,“ uvedl bulharský prezident. Bulharsko do výstavby Turkstreamu investuje zhruba 1,5 miliardy eur. (Krassen Nikolov| EURACTIV.bg.)
///